Trump a Vance okomentovali nepokoje ve Francii. První volá po zavření hranic, druhý si rýpl do liberálů
Donald Trump a J. D. Vance využili sobotní nepokoje ve Francii k dalšímu útoku na evropskou migrační politiku. Americký prezident vyzval k uzavření hranic, jeho viceprezident obvinil „západní liberály“, že do Francie a dalších zemí importovali problémy třetího světa. Oba zároveň varují, že podobný vývoj by mohl čekat i Spojené státy.
Sobotní nepokoje ve Francii se rychle staly tématem americké politiky. Prezident Donald Trump i jeho viceprezident J. D. Vance je spojili s migrací a využili je k ostré kritice evropského přístupu k přistěhovalectví. Trump na své síti Truth Social napsal, že „Francie hoří“, a vyzval k uzavření hranic, než bude podle něj příliš pozdě. Vance šel ještě dál a obvinil západní liberály, že ve jménu rozmanitosti a soucitu přivedli do Francie a dalších zemí problémy, které podle něj souvisejí s nedostatečnou asimilací. Migraci v souvislosti se sobotním děním ve Francii zmiňují i maďarský premiér Péter Magyar či krajně pravicoví politici.
„Francie hoří! Imigrace lidí ze zcela odlišného světa, lidí s nenávistí ve svých srdcích, rozbila tuto kdysi skvělou zemi,“ napsal Trump. Výzvu k uzavření hranic spojil s varováním, že současný vývoj je důsledkem dlouhodobě příliš otevřené migrační politiky. Podobně se americký prezident vyjadřoval už v souvislosti s dřívějšími protesty studentů na francouzských středních školách.
Donald Trump zmírnil tlak na Rusko dřív, než začala platit nová sankční opatření a cla. Teď tvrdí, že definitivní rozhodnutí ještě nepadlo a jeho administrativa si bere až 60 dní na vyhodnocení dopadů. Jak píše agentura Reuters, krok přichází jen několik týdnů před volbami do Kongresu a v době, kdy prezident čelí tlaku kvůli vysokým cenám energií.
Tak je to zase jinak. Trump couvl od sankcí na Rusko, teď tvrdí, že ještě není rozhodnuto
Politika
„Před nesmyslným ničením a neospravedlnitelným násilím je možná každému jasné, proč Maďarsko obhajovalo nejstriktnější možný přístup k migraci,“ uvedl podle agentur maďarský premiér Magyar. Podle něj většina evropských zemích chce změnit příliš uvolněnou migrační politiku z minulosti. „Doufejme, že není příliš pozdě,“ uvedl. Šéf krajně pravicové španělské strany Vox Santiago Abascal a italský vicepremiér a krajně pravicový vůdce Matteo Salvini v reakci na dění ve Francii uvedli, že ničení je výsledkem spojenectví krajní levice a islamismu. Oba politici jsou spojenci ve Francii opoziční vůdkyně a možné kandidátky na prezidenta Marine Le Penové.
Vance míří na liberály
Viceprezident J. D. Vance využil video zachycující hořící radnici v Limoges k přímému politickému útoku na západní liberály. „Západní liberálové ve jménu rozmanitosti a soucitu importovali do Francie i dalších zemí třetí svět. Zanedbali přitom zásadní otázky asimilace a vzájemné slučitelnosti,“ napsal na síti X. Dodal, že podle něj byli zastánci takové politiky před následky varováni, ale jejich varování ignorovali.
Western liberals imported the third world into France and other countries in the name of diversity and compassion. They ignored fundamental questions of assimilation and compatibility. They were told it would lead to this and they didn't listen. I pray that France, a beautiful country of amazing people, will stop this madness before more of its landmarks burn. And I hope Americans are paying attention. This is the future congressional Democrats seek for your country.
— JD Vance (@JDVance) October 18, 2026
Vance zároveň spojil francouzské události s domácí americkou politikou. Do voleb do Kongresu zbývají necelé dva týdny a republikánský viceprezident varoval, že podobný vývoj by mohl čekat i Spojené státy, pokud by demokraté získali kontrolu nad Kongresem. „Doufám, že to Američané sledují,“ uvedl. Republikáni se v nadcházejících volbách 3. listopadu snaží obhájit těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Francouzská vláda viní krajní levici
Francouzský pohled na příčiny nepokojů je ale jiný. Protesty proti vysokým životním nákladům, kterých se zúčastnily statisíce lidí, byly podle dodaného textu většinou pokojné. Na některých místech však propukly závažné výtržnosti a francouzská vláda je přičetla osobám z řad krajní levice.
Na okraji demonstrací v Paříži a dalších městech se odehrály střety, média informovala o rabování luxusních butiků i supermarketů a o útocích na úřední budovy. V Limoges byla zapálena radnice, v Lyonu sídlo místní turistické centrály.
Migrace jako téma americké kampaně
Trumpova administrativa uplatňuje vůči migrantům tvrdou politiku a často zdůrazňuje hromadné deportace. Prezident i viceprezident navíc dlouhodobě kritizují Evropu za podle nich příliš benevolentní azylovou a migrační politiku. Francouzské nepokoje tak oba okamžitě zasadili do svého vlastního politického rámce a použili je jako další argument v debatě o migraci, která se před volbami do Kongresu znovu dostává do popředí.
