Francie hoří. Protesty proti drahotě se zvrhly v násilí. Akcie i euro padají
Francie zažila jeden z nejbouřlivějších víkendů posledních let. Protesty proti rostoucím životním nákladům, do nichž se zapojilo přes půl milionu lidí, přerostly v rabování obchodů, požáry a střety s policií. Prezident Emmanuel Macron slíbil tvrdý postup proti výtržníkům, nepokoje však začínají mít i ekonomické důsledky. Francouzské akcie a dluhopisy oslabují, euro ztrácí a investoři se obávají dalšího prohloubení politické krize. Sociální napětí navíc roste také v dalších evropských zemích, upozorňuje agentura Bloomberg.
Rozbité výlohy, vyrabované obchody, hořící auta a střety demonstrantů s policií. Tak vypadal uplynulý víkend v řadě francouzských měst. Původně převážně pokojné protesty proti drahému životu se na některých místech změnily v rozsáhlé násilnosti, které zasáhly Paříž, Marseille, Lyon i další města.
Podle francouzského ministerstva vnitra vyšlo v sobotu 17. října do ulic přibližně 550 tisíc lidí, organizátoři uváděli až 800 tisíc účastníků. Vedle nespokojenosti s rostoucími cenami pohonných hmot a dalšími životními náklady se v protestech odrážela také frustrace z hospodářské situace a veřejných služeb. Na demonstrace navázala vlna násilí a rabování, při níž byly poškozeny desítky obchodů a veřejných budov.
Události vyvolávají obavy nejen ve Francii. Podobné sociální napětí se projevuje také v Itálii, Belgii či Portugalsku. Evropa navíc vstupuje do období, kdy několik zemí čekají důležité volby, a rostoucí životní náklady se mohou stát jedním z hlavních politických témat.
Francie zažila jednu z nejbouřlivějších protestních sobot poslední doby. Proti vysokým životním nákladům vyšly do ulic statisíce lidí, demonstrace ale na řadě míst přerostly ve střety s policií, rabování a útoky na úřady. V celé zemi bylo zadrženo kolem 1200 lidí, z toho rekordních 855 v pařížské aglomeraci, a zranění utrpělo 150 policistů.
OBRAZEM: Francie v plamenech. Stovky zatčených, hořící radnice a střety s policií
Politika
Macron slibuje tvrdý postup. Škody jdou do stovek milionů eur
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil násilnosti za národní ostudu a slíbil nekompromisní postup proti pachatelům. Připustil, že rozumí obavám obyvatel z rostoucích cen, zejména pohonných hmot, jejichž zdražování souvisí také s válkou Spojených států proti Íránu. Zdůraznil však, že protesty nesmějí přerůstat v útoky na veřejné instituce a soukromý majetek.
„Zaujmeme tvrdý postoj vůči výtržníkům a všem, kdo se dopouštějí násilí,“ prohlásil Macron podle Bloombergu. Zároveň připustil, že úřady mohou v případě potřeby některá veřejná shromáždění zakázat.
Rozsah škod je značný. Alexandre Bompard, generální ředitel maloobchodního řetězce Carrefour a zároveň šéf francouzské federace obchodu a distribuce, odhadl náklady na opravy na stovky milionů eur. Nepokoje podle něj zasáhly přibližně 1500 obchodníků, přičemž samotnému Carrefouru výtržníci vyrabovali zhruba dvacet supermarketů.
Macron zároveň požádal ministra vnitra Laurenta Nuñeze o vysvětlení nedostatků v přípravě bezpečnostních složek a zpravodajských informacích, které mohly přispět k rozsahu nepokojů.
Násilnosti dále vyostřily konflikt mezi francouzskými politickými stranami. Představitelka krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že se Francie ocitla v zajetí násilí a bezmoci. Z odpovědnosti za vyhrocenou atmosféru obvinila mimo jiné krajní levici kolem Jeana-Luca Mélenchona. Ten naopak poukázal na údajné policejní provokace a od vandalů a rabujících skupin se distancoval.
Mladí mají zachránit planetu, uživit stárnoucí společnost, pracovat déle a ještě si nějak obstarat bydlení, na které stále častěji nedosáhnou. A připravovat se na to mají ve školách, kde chybějí učitelé a někdy i základní vybavení. Francouzští studenti už mají této nabídky dost. Hořící školy jsou nepřijatelnou hranicí protestu, za násilím je ale otázka, kterou bude muset řešit celá Evropa: co vlastně mladým nabízíme za budoucnost?
David Ondráčka: Francie hoří. Za plameny je vzpoura generace bez budoucnosti
Názory
Francouzské dluhopisy pod tlakem, euro oslabuje
Politická nestabilita se okamžitě promítla také na finančních trzích. Francouzské akcie a státní dluhopisy v pondělí oslabily, zatímco investoři začali přehodnocovat rizika spojená s hospodářskou a rozpočtovou situací druhé největší ekonomiky eurozóny.
Hlavní francouzský akciový index CAC 40 během pondělního obchodování ztrácel přibližně 1,2 procenta, zatímco širší evropský index Stoxx 600 odepisoval kolem 0,6 procenta. Euro vůči dolaru oslabilo až o půl procenta.
Výraznější nervozita panovala na dluhopisovém trhu. Rozdíl mezi výnosy desetiletých francouzských a německých státních dluhopisů se podle Bloombergu rozšířil o sedm bazických bodů na 145 bodů. Tento ukazatel přitom odráží, jakou rizikovou přirážku investoři požadují za půjčování peněz Francii ve srovnání s Německem.
Rostoucí náklady na financování státního dluhu představují pro Paříž zásadní problém. Země totiž současně čelí vysokému rozpočtovému deficitu a politickým sporům o podobu veřejných výdajů.
Francie potřebuje šetřit. Lidé požadují opak
Právě veřejné finance jsou jedním z hlavních důvodů, proč současné nepokoje vyvolávají takovou nervozitu. Francouzský parlament začal minulý týden projednávat návrh rozpočtu na rok 2027, který počítá s opatřeními ke snížení deficitu v celkovém objemu přibližně 43 miliard eur, tedy zhruba bilionu korun.
Vláda se tak ocitá v obtížné situaci. Na jedné straně potřebuje přesvědčit investory, že dokáže stabilizovat veřejné finance. Na druhé straně čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří požadují vyšší mzdy, dostupnější veřejné služby a úlevu od drahého života.
Dosavadní možnost tlumit společenskou nespokojenost dalšími veřejnými výdaji se přitom kvůli stavu státních financí výrazně omezuje.
Podle Bernarda Sananese, šéfa francouzské průzkumné společnosti Elabe, nemají současné násilnosti v novodobé francouzské historii před blížícími se prezidentskými volbami obdoby. V rozhovoru pro Bloomberg upozornil, že podobně vyhrocené střety by se mohly opakovat.
Nepokoje se šíří Evropou. V Itálii se také rabovalo
Francie přitom není jedinou evropskou zemí, kde se nespokojenost s rostoucími životními náklady proměňuje v pouliční protesty. Podle Bloombergu zasáhly demonstrace také Itálii, Belgii a Portugalsko.
V italském Miláně sobotní protesty rovněž přerostly v násilnosti a rabování. Situace se dále vyhrotila v neděli, kdy se skupiny mladých lidí střetly s policií a některé obchody se staly terčem rabování.
Sociální napětí je citlivé i vzhledem k politickému kalendáři. Itálii čekají v roce 2027 parlamentní volby. Ve Španělsku se na příští měsíc připravují stávky kvůli cenám bydlení a mzdám, a to krátce před předčasnými parlamentními volbami.
Podle Sananese mají protesty v jednotlivých zemích společného jmenovatele. Jde o rostoucí pocit nerovnosti a přesvědčení části obyvatel, že veřejná politika nedokáže jejich problémy řešit. Situaci navíc komplikuje slabý hospodářský růst, který omezuje prostor pro zvyšování životní úrovně.
Další vlna protestů přijde v listopadu
Francouzské úřady se nyní připravují na další možnou eskalaci. Pět odborových organizací již vyhlásilo celostátní stávku na 5. listopadu. Požadují vyšší mzdy a větší financování veřejných služeb. K účasti vyzvaly také důchodce a středoškoláky, kteří se do protestů zapojovali již v předchozích týdnech.
Blížící se prezidentské volby navíc zvyšují politický význam každé další demonstrace. Francouzská společnost zůstává hluboce rozdělená a opoziční strany se přou nejen o hospodářskou politiku, ale také o odpovědnost za současné násilnosti.
Bývalý premiér a prezidentský kandidát Édouard Philippe v neděli upozornil, že v sázce je samotná schopnost demokratického státu zajistit občanům ochranu jejich majetku a bezpečnost.
Pro francouzskou vládu tak nadcházející měsíce představují dvojí zkoušku. Musí zvládnout rostoucí sociální napětí, aniž by dál prohloubila problémy veřejných financí. Současně potřebuje obnovit důvěru investorů, kteří už nyní požadují za financování francouzského dluhu stále vyšší rizikovou přirážku.
Donald Trump a J. D. Vance využili sobotní nepokoje ve Francii k dalšímu útoku na evropskou migrační politiku. Americký prezident vyzval k uzavření hranic, jeho viceprezident obvinil „západní liberály“, že do Francie a dalších zemí importovali problémy třetího světa. Oba zároveň varují, že podobný vývoj by mohl čekat i Spojené státy.
Trump a Vance okomentovali nepokoje ve Francii. První volá po zavření hranic, druhý si rýpl do liberálů
Politika
