Francie se snaží zkrotit chaos. Po rabování a násilí přichází zakázat vycházení
Některá francouzská města by měla v reakci na víkendové násilnosti v ulicích zavést dočasný a přesně zacílený zákaz vycházení, vyzval po dnešním zasedání krizového štábu francouzský premiér Sébastien Lecornu.
Francouzská vláda reaguje na víkendovou vlnu násilností, při nichž demonstrace proti drahotě přerostly v rabování obchodů a střety s policií. Premiér Sébastien Lecornu oznámil zavedení cílených zákazů vycházení v některých oblastech. Nepokoje podle vlády zasáhly přibližně tři tisíce podniků. Prezident Emmanuel Macron označil násilí za národní ostudu a slíbil tvrdý postup proti výtržníkům. Informovala o tom agentura Bloomberg.
„Jde o konkrétní trestné činy, rabování, a je naprosto vyloučeno, aby to pokračovalo,“ uvedl podle agentury Bloomberg Lecornu. Francouzská vláda podle něj využije všechny dostupné prostředky k obnovení pořádku a pachatelům násilností hrozí přísné tresty.
Opatření nemají platit plošně v celé zemi. Premiér požaduje jejich dočasné a cílené zavedení v místech, která násilnosti zasáhly nejvýrazněji. Konkrétní lokality ani dobu platnosti zatím vláda neupřesnila.
Donald Trump a J. D. Vance využili sobotní nepokoje ve Francii k dalšímu útoku na evropskou migrační politiku. Americký prezident vyzval k uzavření hranic, jeho viceprezident obvinil „západní liberály“, že do Francie a dalších zemí importovali problémy třetího světa. Oba zároveň varují, že podobný vývoj by mohl čekat i Spojené státy.
Trump a Vance okomentovali nepokoje ve Francii. První volá po zavření hranic, druhý si rýpl do liberálů
Politika
Tisíce poničených obchodů, Macron slibuje tvrdý postup
Rozsah víkendových škod je značný. Podle ministra odpovědného za malé a střední podnikání Serge Papina bylo při nepokojích poškozeno nebo vyrabováno přibližně tři tisíce podniků.
V sobotu do francouzských ulic vyšlo více než půl milionu lidí, protestovali proti vysokým životním nákladům. Demonstrace však v Paříži, Marseille a dalších městech přerostly v násilnosti, rabování a střety s policií. Nepokoje pokračovaly také v neděli večer, zejména ve francouzské metropoli.
Prezident Emmanuel Macron v nedělním televizním projevu označil násilí za národní ostudu a slíbil nekompromisní postup proti výtržníkům. Zdůraznil, že nespokojenost obyvatel s ekonomickou situací nemůže ospravedlňovat ničení veřejného ani soukromého majetku.
Vláda současně čelí kritice opozičních politiků, podle nichž bezpečnostní složky situaci nezvládly. Někteří vládní představitelé připouštějí, že při policejním zásahu a přípravě na demonstrace mohlo dojít k pochybením.
Francie zažila jednu z nejbouřlivějších protestních sobot poslední doby. Proti vysokým životním nákladům vyšly do ulic statisíce lidí, demonstrace ale na řadě míst přerostly ve střety s policií, rabování a útoky na úřady. V celé zemi bylo zadrženo kolem 1200 lidí, z toho rekordních 855 v pařížské aglomeraci, a zranění utrpělo 150 policistů.
OBRAZEM: Francie v plamenech. Stovky zatčených, hořící radnice a střety s policií
Politika
Policie čelí kritice, ministr vnitra nabídl rezignaci
Podle agentury AP bylo při nepokojích po celé Francii zadrženo nejméně 2400 lidí. Ministr vnitra Laurent Nuñez připustil, že bezpečnostní složky v některých městech ztratily nad situací kontrolu, a nabídl svou rezignaci. Prezident Macron ji však odmítl s odůvodněním, že vedení bezpečnostních složek nyní potřebuje kontinuitu.
Francouzská vláda zároveň hledá způsob, jak pomoci postiženým podnikatelům. Ministr Serge Papin svolal zástupce obchodních asociací, bank a pojišťoven, aby vyhodnotili škody a možnosti podpory firem. Mezi zvažovanými opatřeními je podle britského deníku The Guardian také rychlejší vyřizování pojistných událostí.
Situace přitom zůstává napjatá. Francouzské odbory již svolaly další stávku na 5. listopadu a požadují vyšší mzdy i větší výdaje na veřejné služby. Vláda tak musí současně řešit bezpečnostní krizi a příčiny rostoucí společenské nespokojenosti.
Francie zažila jeden z nejbouřlivějších víkendů posledních let. Protesty proti rostoucím životním nákladům, do nichž se zapojilo přes půl milionu lidí, přerostly v rabování obchodů, požáry a střety s policií. Prezident Emmanuel Macron slíbil tvrdý postup proti výtržníkům, nepokoje však začínají mít i ekonomické důsledky. Francouzské akcie a dluhopisy oslabují, euro ztrácí a investoři se obávají dalšího prohloubení politické krize. Sociální napětí navíc roste také v dalších evropských zemích, upozorňuje agentura Bloomberg.
Francie hoří. Protesty proti drahotě se zvrhly v násilí. Akcie i euro padají
Trhy
