Slavná HSBC Tower od Normana Fostera čelí nejistotě. O obří office centra není zájem, hrozí jim demolice
Mnohé londýnské mrakodrapy sloužící jako kancelářské budovy patří ke skvostům moderní architektury, jako například slavná HSBC Tower od Normana Fostera. Pandemická krize i inflace ale způsobily prudký propad zájmu velkých firem, takže některé z mrakodrapů zejí prázdnotou. A někteří investoři je skupují s cílem zbourat, protože hodnota pozemku je nyní vyšší než budov, byť ceněných experty, napsala agentura Bloomberg.
Co dělat se 45patrovým mrakodrapem bez nájemníků? Tuto otázku nyní řeší majitel 200metrové ikonické HSBC Tower v Londýně od proslulého architekta Normana Fostera. Banka své dlouholeté sídlo za tři roky opustí a pronajímatel, katarský státní investiční fond, se už nyní obává, že tak velkého nového nájemníka nesežene.
Prodej slavného newyorského mrakodrapu Flatiron Building, česky nazývaného Žehlička, ztroskotal. Vítěz aukce z minulého týdne, kdy se dům vydražil za 190 milionů dolarů (4,1 miliardy korun), nezaplatil včas zálohu ve výší 19 milionů dolarů. Informovala o tom agentura DPA.
Slavný uzoučký newyorský mrakodrap Flatiron zvaný „žehlička“ zeje prázdnotou. A marně hledá kupce
Reality
Plán HSBC opustit věž v luxusní čtvrti Canary Wharf do polovičního areálu v City ukazuje globální výzvy, které před investory stojí při přeměně nechtěných obřích kancelářských prostor pro svět po pandemii a firmy, jejichž zaměstnanci ve velkém přešli na práci z domova, napsal Bloomberg.
Pozemek cennější budovy
Katarský fond není jediný, kdo by mohl mít potíže najít firmu, která potřebuje tolik prostoru. Vyhlídky pro podobné budovy se natolik zhoršily, že někteří investoři skupují tyto prázdné objekty s cílem je zbourat, neboť sázejí na to, že pozemek, na kterém stojí, má nyní větší hodnotu než samotná stavba.
Ze severočeských Hořic do San Franciska a posléze do Šanghaje. Aktuálně ale architektka Eva Le Peutrec žije v Nové Kaledonii. Na tichomořském ostrově nejenom vychová své děti, ale i pracuje. Projektovala odsud například rekonstrukci pařížské Notre-Dame.
Lhala jsem o tom, že jsem žena, říká architektka mrakodrapů Eva Le Peutrec o práci v Číně
Reality
Takový nově uvolněný pozemek v centru velkých měst či původní objekt by pak mohl být použit na stavbu či přestavbu pro luxusní bydlení, tolik potřebné ve stále se rozvíjejících městech. Přestavba by se mohla zdát jako vhodné řešení hned tří problémů měst více než demolice. Zaprvé, dlouhodobá poptávka po kancelářských prostorách byla zdecimována pandemií, přičemž Londýn měl loni podle odhadů expertů volné kancelářské prostory rovnající se 60 budovám Mary Axe v londýnské City, které se pro její vzhled neformálně přezdívá The Gherkin neboli okurka.
Zadruhé, bytová krize v Británii dosáhla aktuálního vrcholu a podle tamního Centra pro města stojí kvůli velké poptávce průměrný dům v Anglii více než desetinásobek roční průměrné mzdy. A konečně, majitelé office center jsou nabádáni, aby budovy raději znovu použili nebo recyklovali, než aby je bourali, a to kvůli velké uhlíkové stopě, kterou by demolice způsobila.
Ne všechny kancelářské mrakodrapy lze přestavět
Ale není to vždy možné, řekl Robert Sloss, výkonný ředitel HUB, developera, který předělává kancelářský blok v londýnské City za 30 milionů liber (844 milionů korun) z 50. let na byty. „Ne každá budova se může přeměnit na obytnou - není to všelék pro každou zaniklou kancelářskou budovu," řekl.
Bez velké krize české byty výrazněji nezlevní. Vlastní bydlení v Praze je jako červené Ferrari – nelze si jej nárokovat. Receptem na dostupnější bydlení by mohla být výstavba „mrakodrapů“, které však brání památkáři, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Bez velké krize byty nezlevní. Dostupné byty by umožnila výstavba mrakodrapů, které brání památkáři
Názory
Životaschopnost přeměny kanceláře na rezidenci závisí na samotné budově. Hlavním problémem je „hloubka podlahy“ – vzdálenost od oken ke středu podlahy místností v budově. Budovy postavené jako kanceláře mohou být mnohem hlubší než ty, které byly postaveny pro bydlení. Velikost HSBC Tower z ní proto v tomto ohledu dělá nepravděpodobného kandidáta, řekl docent na Bartlett School of Planning, University College London Ben Clifford.
A problémem mohou být i prosklené fasády kancelářských budov, které v létě mohou vnitřky budov přeměnit na skleník. Při přestavbě je také nutné brát v úvahu ventilaci, neboť mnoho kancelářských budov má okna, která jsou utěsněná - a nelze jimi větrat, podotkl Bloomberg.
Vše o dění na trhu s nemovitostmi čtěte v Realitním Clubu:
Před deseti lety dosáhla nejvyšší stavba západní polokoule svého vrcholu. Nová dominanta New Yorku známá jako 1WTC svojí výškou 1776 stop odkazuje na rok vyhlášení americké nezávislosti. Dokončení mrakodrapu na místě teroristických útoků z 11. září bylo otázkou cti, ale cena se vyšplhala rekordně vysoko a komplex si na sebe stále nevydělá. 
Nové Světové obchodní centrum stojí již deset let, budova na sebe stále nevydělala
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
