Nové Světové obchodní centrum stojí již deset let, budova na sebe stále nevydělala
Před deseti lety dosáhla nejvyšší stavba západní polokoule svého vrcholu. Nová dominanta New Yorku známá jako 1WTC svojí výškou 1776 stop odkazuje na rok vyhlášení americké nezávislosti. Dokončení mrakodrapu na místě teroristických útoků z 11. září bylo otázkou cti, ale cena se vyšplhala rekordně vysoko a komplex si na sebe stále nevydělá.
Nejdražší v historii
Za potlesku stavebních dělníků jsou na vrchol nové dominanty New Yorku umístěny poslední dva kusy 124 metrů vysoké věže. One World Trade Center (1WTC) před deseti lety dosáhl svého vrcholu. Ačkoliv tou dobou od teroristického útoku z 11. září 2001 uplynulo již téměř 12 let, obnova oblasti jižního Manhattanu nebyla zdaleka u konce.
Budova 1WTC, která vyrostla na místě takzvaných dvojčat zničených při útocích z 11. září, stála 3,8 miliardy dolarů (80 miliard korun) a je nejdražším mrakodrapem, který byl kdy postaven. Ve své době šlo o nejdražší stavbu světa, od té doby ale již pár staveb, včetně sídla společnosti Apple v kalifornském Cupertinu za 5 miliard dolarů, překonalo. Titul nejdražší výškové stavby už mu ale nikdo nesebral. Londýnský Shard vyšel na 1,9 miliardy dolarů, nejvyšší budova světa, dubajská Burdž Chalífa, dokončená v roce 2009, stála 1,5 miliardy.
Je to drahé, protože je to bezpečné
Podle majitele komplexu obchodního centra, Port Authority, byla stavba One World Trade Center mnohem dražší než tradiční kancelářský mrakodrap především kvůli bezpečnostním opatřením spojeným s výstavbou nejvyšší budovy v Severní Americe na místě, které bylo cílem dvou samostatných teroristických útoků (místo bylo také bombardováno v roce 1993). Mrakodrap o výšce 1776 stop (rok vyhlášení nezávislosti Spojených států), tedy 541 metrů, kdysi známý jako Freedom Tower, stojí na silně vyztužené podstavě bez oken. Má také silné jádro z betonu a oceli kolem výtahových šachet.
Budova byla zcela dokončena v roce 2014. Plnit se ji ale dařilo jen pomalu. Částečně proto, že 1WTC čelil obavám ze strany potenciálních nájemců, které často odrazovalo spojení místa s teroristickým útokem, řekl před lety Douglas Durst, kterého v roce 2010 Port Authority pověřilo úkolem sehnat pro nový mrakodrap dostatek zájemců. „Když jsme vyjednávali s většími nájemníky, vždy tam byl jeden člověk, který prohlásil, že se na místě necítí komfortně," řekl Durst kdysi deníku Wall Street Journal. „Nakonec jsme tedy pronajímali menším firmám, kde šéf zvládl zaměstnancům domluvit.“
Stavění velkých domů s pomocí dřeva je v Česku pořád v plenkách. V Rakousku nebo v Německu se už staví domy přes deset pater vysoké, kde je dřevo využíváno nejen jako doplňkový materiál, ale jako základ stavební konstrukce. Česko se nyní snaží posunout se mezi stavebně vyspělé země. Vzniká tu stále více technologických řešení, která by umožnila víc využít dřevo pro stavbu výškových domů.
Revoluce ve stavění ze dřeva. Architekti z Qarty přinášejí do Česka unikátní řešení
Reality
Stále to nevydělává
Podobně nevalné to také bylo s finančními výsledky. Poslední známé údaje jsou za rok 2020, kdy celý komplex World Trade Center utržil 328 milionů dolarů, ale utratil 335 milionů dolarů a skončil tak v mírné ztrátě.
Obnova v září 2001 zničeného komplexu nebyla jednoduchá a trvala bezmála dvacet let. Komplikovali ji mimo jiné rozepře mezi Port Authority a realitními developery. Nakonec se po vítězném zápasu s časem se podařilo na desetileté výročí útoku dokončit památník obětem teroristických útoků. Dnes na obrysech dvou věží původního obchodního centra stojí bazény se jmény obětí. Tečka za obnovou zničeného komplexu přišla až loni v létě, když se otevřel pravoslavný kostel svatého Mikuláše, který nahradil původní, zničený při zářiových útocích.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
