Lhala jsem o tom, že jsem žena, říká architektka mrakodrapů Eva Le Peutrec o práci v Číně
Ze severočeských Hořic do San Franciska a posléze do Šanghaje. Aktuálně ale architektka Eva Le Peutrec žije v Nové Kaledonii. Na tichomořském ostrově nejenom vychová své děti, ale i pracuje. Projektovala odsud například rekonstrukci pařížské Notre-Dame.
„Začalo to, když jsem jako dítě viděla film Skleněné peklo s Paulem Newmanem, který hrál architekta navrhujícího mrakodrapy. Už tehdy jsem věděla, že jednou budu navrhovat mrakodrapy. V socialistickém Československu to ale bylo, přiznejme si, trochu nereálné,“ říká Eva Le Peutrec.
Vystudovala architekturu v Liberci a po jejím skončení se rozhodla odcestovat do San Franciska. „Měla jsem v kapse 800 dolarů a žádnou dohodnutou práci. Obvolala jsem tehdy 150 architektonických ateliérů a podařilo se,“ vypráví, kde začala její cesta za snem navrhovat mrakodrapy.
V době vysokých úrokových sazeb a drahých hypoték je velké téma pro developery a investory nájemní bydlení. Protože se trh s prodeji bytů téměř zastavil, do centra zájmu se dostalo podnikání v nájmu. Jenže při současné situaci ani to pro investory dobře nevychází, shodli se hosté setkání Realitního Clubu, které pořádal Newstream.
Nájemní bydlení je z nouze ctnost, shodují se odborníci z realitního trhu
Reality
Postavila více než dvě desítky mrakodrapů
Po nějakém čase se ale rozhodla vyzkoušet štěstí v zemi, kde se tehdy stavěl jeden mrakodrap za druhým, v Číně. Poslala životopis a vyšlo to. „Tehdejší šéfové se přiznali, že moje portfolio bylo výjimečné i díky zkušenostem ze San Franciska, kde jsem měla možnost pracovat na velkých projektech. Málokterý evropský architekt takovou zkušenost v roce 2005 měl,“ dodává Le Peutrec.
A jak se jí dařilo v Číně, kde v podstatě malé projekty neexistují? „Musíte nastavit poker face a nedat na sobě znát nervozitu,“ vysvětluje architektka.
Nevyužívaný dům zachránili a přistavili k němu další, který zabalili do plechu. Projekt architektů ze studia atakarchitekti zaujal v prestižní architektonické soutěži a libereckou čtvrť posunul zas o kousek dál.
Stane se z Liberce meka skvělé architektury? Rekonstrukce fary tomu napovídá
Reality
Vyprojektovala více než dvě desítky mrakodrapů, i město po milion lidí. Nejdražší projekt měl hodnotu tři miliardy dolarů.
„V Číně a Asii obecně je jiný život i byznys. „Když jsem se do firmy hlásila, lhala jsem o tom, že jsem žena. Chtěli po mně fotku, bála jsem se ji poslat, že mě nevezmou,“ vzpomíná světově známá architektka, která se stala tváří na titulce druhého čísla magazínu Realitní Club.
Epizodu podcastu Realitní Club s Evou Le Peutrec si poslechněte v úvodu tohoto článku nebo na vaší oblíbené podcastové platformě.
Eva Jiřičná se proslavila nejen v Česku. Její architektonický přístup oceňují třeba i ve Velké Británii. Dokládá to celá řada prestižních mezinárodních ocenění. I proto se jí v tuzemsku přezdívá královna architektury.
Eva Jiřičná: Steve Jobs byl náročný klient
Leaders
Slovanská epopej Alfonse Muchy se opět vrátí do Prahy. Od roku 2026 najde výjimečný výtvarný cyklus svoje místo v Savarinu.
Jak bude vypadat barokní palác Savarin? Stane se domovem Muchovi epopeje
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.