Senátoři schválili dostupné nájemní bydlení
Nájemníci v dostupném bydlení by měli mít smlouvu zpravidla až na dva roky s možností prodloužení na dobu určitou, schválili ve středu senátoři v novele, která má přispět i ke zjednodušení a zpřehlednění podpor ze Státního fondu podpory investic (SFPI). Předloha nyní míří k podpisu prezidenta.
Senát schválil zákonné vymezení toho, co lze považovat za dostupné nájemní bydlení. Rozhodl o tom i přes námitky senátorů vládních stran. Definici bude obsahovat novela, která má podle vlády zjednodušit podpory ze Státního fondu podpory investic (SFPI) a rozšířit okruh oblastí, v nichž bude možné peníze z fondu využívat. Fond bude moci financovat vznik nájemních bytů s nižším než tržním nájemným.
Nájemníci v dostupném bydlení by měli mít podle novely nájemní smlouvu zpravidla až na dva roky s možností prodloužení na dobu určitou. Dostupné nájemné by zprvu nemělo převýšit 90 procent místně obvyklého nájemného.
Proti se postavila Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09, podle níž by takto stanovené nájemné nepředstavovalo dostupné bydlení a s úpravou nesouhlasí ani Svaz měst a obcí. Hynek Hanza (ODS) uvedl, že dostupné bydlení nezajistí dotace, ale dostatečná nabídka bytů. Miroslav Adámek (ANO) ve shodě s nimi poukázal na to, že definice dostupného bydlení se dostala do vládní novely až ve sněmovně a v praxi způsobí problémy. Novelu nicméně podpořilo nakonec 41 ze 75 přítomných senátorů ze všech fakcí s výjimkou klubu ANO a SOCDEM.
Dlouho očekávaný stavební zákon by podle ministerstva pro místní rozvoj měl významně urychlit a ulehčit stavební řízení. Realita ale podle hostů prosincového setkání Realitního Clubu, které pravidelně pořádá Newstream, bude mnohem horší. Spíš než nový předpis by systému prospěla menší kreativita stavebních úředníků, shodli se experti.
Nový stavební zákon nepotřebujeme. Stačilo by víc méně kreativních úředníků, shodli se experti
Reality
Pro koho je dotované nájemní bydlení určeno
V dostupném bydlení poskytovaným například státem, kraji a obcemi by pak nemělo nájemné v prvním roce přesáhnout částku vypočtenou z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu. Zároveň by muselo být nižší než srovnatelné obvyklé místní nájemné. V dalších letech by se dostupné nájemné mohlo zvyšovat o inflaci, ale nejvýše o čtyři procenta ročně. Cenové mapy nájemného by zpracovávalo ministerstvo financí. Podle kritiků by rozdíl mezi možnou výší nájmů znevýhodňuje soukromé poskytovatele dostupného bydlení vůči poskytovatelům veřejným a může být v rozporu s listinou práv a svobod.
Na dostupné bydlení by mohly dosáhnout domácnosti bez vlastního bydlení do určité výše čistého příjmu, oběti domácího násilí nebo lidé v takzvaných preferovaných profesích. Patří k ním zdravotníci, učitelé, policisté, záchranáři a pracovníci v sociálních službách.
Stát bude moci poskytnout podporu sektoru dostupného nájemního bydlení do roku 2030 ve výši až 12 miliard korun. První tři roky bude zajištěné financování z Národního plánu obnovy. Letos ministerstvo pro místní rozvoj počítá s poskytnutím dvou miliard korun.
Současný zákon o SFPI podle zdůvodnění vládní novely nevymezuje všechny aktivity, které jsou nutné k naplnění poslání fondu, například financování investiční přípravy projektů. Jednodušší nastavení je podle důvodové zprávy důležité pro podporu investic, které povedou k růstu hrubého domácího produktu. Mezi příjmy fondu mají nově patřit prostředky z návratné finanční výpomoci.
Při rozhodování mezi nájemním bydlením a pořízením vlastní nemovitosti na hypotéku většina lidí srovnává výši tržního nájemného s měsíční splátkou hypotéky. Která z částek je aktuálně vyšší? Ve spolupráci se společností hyponamíru.cz jsme to spočítali za vás. A odpověď se liší pro Prahu, Brno i Ostravu.
Nájem, nebo hypotéka? Co je výhodnější? Záleží, jestli žijete v Ostravě či Praze
Reality
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) plánuje letos na podzim spustit program Dostupné bydlení zřízený Státním fondem podpory investic (SFPI). Čeká zatím na potvrzení od Evropské komise, využívat na něj chce evropské a státní finance. 
Snadněji k vlastnímu domovu. Ministerstvo spustí program Dostupné bydlení, čeká se jen na eurokomisaře
Money
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
