Šéf pražských plánovačů: Magistrála se zužovat nebude. Ideální je ji obestavět, má ekonomický potenciál
Magistrála z Prahy nezmizí, velmi významně se podílí na zajištění dopravy. V budoucnu ale musí projít významnými změnami, po nichž by se mohla stát bulvárem jako v Barceloně. „Nyní má magistrála spíš dálniční charakter, pomohla by jí urbanizace,“ říká šéf Pražského institutu a plánování hlavní města Prahy (IPR) Ondřej Boháč.
Magistrála je jedním z hlavních témat Prahy. Uvažovalo se o jejím zúžení či "polidštění". Uvažovalo se dokonce o jejím zahloubení. „I toto řešení se prověřovalo, ukázalo se ale jako neproveditelné, přesněji - výše nákladů při tom by nedávala ekonomický smysl,“ vysvětluje Ondřej Boháč.
K tomu, aby se magistrála proměnila na moderní městskou třídu není ale podle Boháče potřeba ani měnit její šíři. „Například i v Barceloně mají kapacitně podobné komunikace, vypadají tam ale jinak a fungují jako městské třídy,“ dodává Boháč.
Jenom dva pruhy, širší chodníky, předzahrádky a nové byty navrhuje architekt Dominik Vácha do ulice 5. května. 
Magistrála trhá Pankrác na dvě půlky. Šlo by to změnit
Reality
A jak toho docílit? Receptem je podle Boháče urbanizace. Dopravní tepna se dá na mnoha místech obestavět. A takové domy mohou podobně jako v Barceloně přinést i ohromný byznys.
Takové proměny s sebou ale nutně musí přinést například i zeefektivnění řízení dopravy, což znamená například zúžení pruhů nebo přidání dalších semaforů.
V dalším díle podcastu Realitní Club, který již zítra ráno bude k poslechu na podcastových platformách, jsme se šéfem pražských plánovačů probírali Metropolitní plán, územní plán ale i motýly Davida Černého na Máji.
Pražskou magistrálu čekají další změny. Kromě nového osvětlení a dopravního značení plánuje město také rozšíření chodníků a nové přechody. V pondělí pražskými radními schválená studie počítá i s radikálnějším zásahem. Před secesní Fantovou budovou, která je odbavovací halou hlavního nádraží, zmizí jeden jízdní pruh.
Nová magistrála. V Praze před hlavním nádražím zmizí jeden pruh
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
