Šéf pražských plánovačů: Ke zrychlení nemohlo dojít. Stavební zákon neřeší územní plánování
Novelu stavebního zákona už od samého počátku trápí jeden zásadní problém. Vůbec se nevěnuje územnímu plánování, říká šéf pražských plánovačů Ondřej Boháč v podcastu Realitní Club.
K novele stavebního zákona vzhlíželi všichni. Měla jednou pro vždy urychlit stavební řízení. V průměru totiž stavebníci v Česku čekají na stavební povolení stavět pět až osm let. Nehledě na problémy, které nastaly po 1. červenci, kdy novela vstoupila v účinnost, už od samého počátku odborníci upozorňovali na její zásadní nedostatek.
„Rekodifikace se vůbec nevěnovala územnímu plánování. To je to, co jsme pojmenovávali. Debata se vedla ohledně rychlosti stavebního povolení, vůbec se ale nevedla o kvalitě plánování. Od začátku upozorňujeme na to, že zejména ve velkých městech je právě územní plánování hlavní časovou limitou časovou,“ říká Ondřej Boháč, šéf IPRu.
Situace na rezidenčním trhu se nadále nelepší. Výstavba a prodej nových bytů, zejména v Praze, dál vázne. Developeři pozastavují novou výstavbu kvůli malému zájmu kupujících, drahým stavebním pracím a materiálům. Úrokové sazby hypoték zůstávají vysoko a odrazují lidi od půjček na bydlení. Úroky se v letošním roce i podle nedávného prohlášení guvernéra ČNB Aleše Michla už v letošním roce patrně nezmění. Podzimní oživení trhu s byty se tedy nekoná.
Dušan Kunovský: Výstavba bytů stojí na hraně. Pokud nezlevní materiály nebo se nesníží sazby, firmy budou krachovat
Reality
Schvalovací proces v Praze skutečně trvá osm let. Nicméně získat stavební povolení je, jak říká Boháč, zabere v podstatě jen velmi krátký časový úsek.
A územní plánování aktuálně účinná rekodifikace vlastně vůbec neřeší. „Věřím, že se to jednou stane. Na Ministerstvu pro místní rozvoj je pracovní skupina, která se tomu věnuje,“ dodává Boháč.
Začalo to před více než dvaceti lety fasádami a střechami. Dařilo se a stavební firma narostla. Holding Purposia má na kontě desítky realizací nejenom průmyslových hal, ale i miliardové tržby. Holdingová struktura teď zahrnuje 33 „dcer“. „Dosáhneme na celou hrubou stavbu jako takovou. Ne ze sta procent, stále musíme nakupovat venku, většinu máme ale pod kontrolou,“ říká v dalším díle podcastu Realitní Club Jan Hasík, majoritní spolumajitel a zároveň šéf holdingu Purposia.
V Ostravě se zrodil nový realitní dravec. Purposia zase vyhlíží miliardové tržby
Reality
Benefity se projeví
A až se toto změní a stavební zákon zahrne i plánování, pak se benefity, které novela podle Boháče, bezesporu má, naplno projeví.
„Myslím, že na toto ale budeme muset ještě trochu počkat. Běží nějaká pracovní skupina, snad se to podaří posunout dál. Myslím, že na to budeme čekat podobně jak na rekodifikaci stavebního zákona,“ uzavírá Boháč.
Aktuální díl podcastu Realitní Club, jehož hostem byl šéf IPRu Ondřej Boháč, si můžete poslechnout v úvodu tohoto článku nebo na vaší oblíbené podcastové platformě. Jsme na Spotify, Google Podcasts i Apple Podcasts.
Náklady nezvládnuté digitalizace stavebního řízení nabíhají již takřka dva měsíce. Je proto vhodné aktualizovat vyčíslení škod, které to tuzemské ekonomice způsobuje.
Lukáš Kovanda: Fiasko jménem digitalizace stavebního řízení. Lidem kvůli němu zdraží byty
Názory
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
