Magistrála trhá Pankrác na dvě půlky. Šlo by to změnit
Jenom dva pruhy, širší chodníky, předzahrádky a nové byty navrhuje architekt Dominik Vácha do ulice 5. května.
Ulice 5. května i její bezprostřední okolí není ničím jiným než dálnicí. Přejít ji lze jen velmi nepohodlně několika podchody. Hlavní automobilová spojka vedoucí do Prahy z jihu město nepřirozeně půlí. Oblast rozhodně nevypadá, že se nachází nedaleko centra.
Možnou revitalizaci této lokality, konkrétně jde o území o rozloze zhruba 500 tisíc metrů čtverečních, řešil v diplomové práci absolvent Akademie výtvarného umění v Praze Dominik Vácha. Projekt, který pojmenoval Promised 5. května, získal první cenu soutěže každoročně pořádané Českou komorou architektů.
Takto by mohla ulice 5. května vypadat.
„I když by proměna dálnice na městskou třídu byla finančně i organizačně náročná, dlouhodobě by byla pro čtvrť i město přínosem,“ připouští autor projektu.
Velkorysá ulice, 5. května má 40 metrů na šířku, navíc podle něj umožňuje razantní proměnu i při zachování kapacity 40 tisíc aut denně ve dvou jízdních pruzích. Krom toho autor navrhuje široké pruhy pro cyklisty, chodníky i předzahrádky pro místní provozovny. Proluky zároveň navrhuje zastavit sedmi až osmi podlažními domy. Nový městský blok by pak mohl pojmout až tři tisíce lidí.
„Výsledkem návrhu má být typ blokové zástavby, který se dá zevšeobecnit a aplikovat v obměnách i na jiné zastavitelné oblasti v Praze,“ uzavřel autor.
Přibydou stromy, tramvajová zastávka a ubydou zbytečná parkoviště. Praha má s Hlavním nádražím velké plány, které by se mohly začít realizovat do dvou let.
Prahu čeká další miliardová investice: „Sherwood“ zmizí a z Hlaváku se konečně stane nádraží hodné metropole
Reality
Bývala jednou z nejslavnějších továren. Ve své hvězdné éře zaměstnávala více než 20 tisíc lidí. Dnes je areál kladenské Poldovky jedním z největších a také nejatraktivnějších brownfieldů v Čechách. Tisíce metrů čtverečních se proto začínají sanovat a měnit. Působí tu hned několik subjektů.
REPORTÁŽ: Kladenská Poldovka vstává z popela. Sloužit bude průmyslu, možná i kultuře
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
