Ruinu na nádraží chtěli zbourat. Nakonec ji zachránili a slouží místní „zušce“
I když byl někdejší nádražní sklad ve špatném stavu, nezbourali ho. Teď zrekonstruovaný „dřevák“, jak domku v Řevnicích říkají, využívají pro kulturní akce.
Zrekonstruovanou dřevostavbu v Řevnicích nejde při výstupu z nádraží prakticky minout. Jako sklad byla už v 19. století jeho neoddělitelnou součástí. Potom, co přestala být užitečná, už jen chátrala. Dráhy ji v okamžiku, kdy jí hrozilo zbourání, prodaly městu i s přilehlými pozemky. „Skrytý potenciál stavby objevila ředitelka místní Základní umělecké školy, která ji začala využívat jako výstavní, koncertní a taneční sál,“ přibližuje architektka Šárka Sodomková, autorka rekonstrukce.
Atmosféra v dřevěné „železniční boudě“ ale všechny okouzlila, a tak dostala druhou šanci. Začalo se rekonstruovat a také „stavět“. „Cílem rekonstrukce bylo zachovat charakter původní stavby včetně jejího velkorysého vnitřního prostoru,“ popisuje Sodomková.
Některé části stoletého objektu musely být při rekonstrukci rozebrány a jednotlivé dřevěné i kamenné prvky byly repasovány nebo doplněny. Tepelná izolace je nově položena v podlaze, střeše a v části stěn, tam kde to dovolily původní obklady z prken.
Neviditelné a integrované do současných bran. Tak si představuje přední český designér Jerry Koza nové kontrolní vstupy do areálu Pražského hradu. Jako jeden z porotců soutěže, kterou vyhlásila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, to bude mít možnost ovlivnit. 
Pražský hrad se zbaví nevkusných přístřešků u vstupu. Nové by ideálně měly být neviditelné, říká designér
Reality
Původní ráz architektka zachovala, sem tam ho doplnila o nové detaily. Třeba o nový vstup, který vznikl vložením repasovaného lodního kontejneru. Ten ale není jediným. Další kontejner „postavili“ hned vedle „dřeváku. Vzniklo tak zázemí: WC, sklad, kuchyňka a třeba kancelář, aniž by se zacpal původní prostý, jednolitý prostor. „Repasované lodní kontejnery odkazují na moderní železniční dopravu, jejich využitím se zachovala a nově interpretovala atmosféra dopravního uzlu, kterým železniční překladiště kdysi bylo,“ dodává Sodomková.
Dřevák stojí podél první koleje, po delších stranách má dřevěné nákladové rampy, z čela má masivní kamennou rampu, kterou se pro odvoz vlakem překládaly objemnější komodity, třeba kamenec z okolních lomů. Zmiňované rampy dnes ale slouží jako terasy, kde často posedávají lidé. Vůbec celé venkovní prostranství dřeváku se díky místu k sezení pod střechou i pod nebem stalo oblíbeným místem pro pobyt lidí i mimo dobu konání akcí. Stavbu vlastní město a kurátorsky o ni pečuje místní ZUŠ. Kromě výstav, koncertů, besed a schůzí se zde konala i svatba, mše, sousedská setkání nebo bazar.
Proměna dřeváku vyšla na necelých devět milionů korun.
Dokončení obnovy vyhořelého zámku v Horním Maršově se zámeckým parkem nelze očekávat dříve než za pět let. Celkové náklady budou ve stovkách milionů korun s předpokládanou dobou návratnosti investice za více než 20 let. Záměrem investora je vybudovat v areálu domov hotelového typu pro aktivní seniory, fungovat bude na principu dlouhodobých pronájmů, řekl mluvčí majitele zámku a investora firmy Krkonoše Resort Invest Tomáš Perman. Zdůraznil, že se v zámku neplánují apartmány.
OBRAZEM: Obnova zámku v Krkonoších vyjde na stamiliony. Co tam chystá investor?
Reality
Jak vidí zahraniční architekti tuzemský realitní trh? Co vyzdvihují na práci českých kolegů a co naopak?
V Česku to trvá dvakrát déle. Zahraniční architekti kritizují povolovací procesy
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
