V Česku to trvá dvakrát déle. Zahraniční architekti kritizují povolovací procesy
Jak vidí zahraniční architekti tuzemský realitní trh? Co vyzdvihují na práci českých kolegů a co naopak?
Letošní ročník prestižního architektonického klání ocenil projekt divadla v Karlových Varech, který navrhlo studio architekta Petra Hájka. Mezinárodní porota mimo jiné ocenila i další realizace. Proměnu budovy v centru Prahy, ve které se nyní nacházejí umělecké dílny Vysoké školy uměleckoprůmyslové a slouží jako Technologické centrum UMPRUM, adaptaci obilného sila, které je součástí revitalizovaného areálu Automatických mlýnů v Pardubicích nebo rekonstrukci domu v Kutné Hoře. Sedmi zahraničním architektům ale neunikla ani architektura vznikající v příměstských oblastech jako například novostavba základny technických služeb v pražských Lysolajích.
Rekonstrukce domu v Kutné hoře:
Nicméně právě rekonstrukce, revitalizace, dostavby či přístavby stávajících budov, tyto projekty tvořily téměř polovinu ze 307 přihlášených, považují za královskou disciplínu tuzemské architektury.
Naopak pak ale tuzemským projektům podle poroty chybí větší ohled na životní prostředí. „Příliš mnoho staveb rezignovalo, byť jen na snahu o snížení uhlíkové stopy vystavěného prostředí, což je v naprostém rozporu se současnou mezinárodní praxí,“ konstatovala porota.
Novostavba technických služeb v Lysolajích:
V jejím čele stál řecký architekt Alexandros Vaitsos a jejími členy dále byli architektka Doris Wälchli (Švýcarsko), krajinářský architekt Neil Porter (Velká Británie), architekta a urbanistka Silja Tillner (Rakousko), architekt Peter Moravčík (Slovensko), architektka a publicistka Adriana Granato (Itálie) a architekt a lektor Andrius Ropolas (Litva).
Asi nejsmutnějším srovnáním, z nichž Česko nevychází dobře, jsou ale podmínky, kterými jsou tuzemští architekti konfrontováni. Jde především o obtíže administrativních procesů, jež musí absolvovat. „Aby od návrhu přes povolení došli až k dokončení svého díla trvá to osm až deset let, což je více než dvojnásobek času, na který jsme zvyklí v zemích, kde máme praxi my,“ tvrdí porotci.
Automatické mlýny v Pardubicích:
Kvůli tomu je pak podle nich ohrožena kvalita architektonických návrhů. A nejenom to. Nezvykle dlouhá doby povolovací řízení negativně působí i na platební schopnost ateliérů a rovněž významně prodražuje stavby.
Výstavba v Česku vázne. Povolovací řízení trvá v průměru pět až osm let. A když do něj vstoupí soudy, protáhne se klidně na i 15 let. Co by se mělo změnit, aby se výstavba zrychlila, odpovídali na dalším setkání Realitního Clubu zástupci developerů, bank i právníci.
Nejenom dokončená digitalizace stavebního zákona. V Česku by se lépe stavělo, kdyby se zrušily kraje
Reality
Václav Aulický patří k nepřehlédnutelným postavám české architektury. A jako takový se snažil vytvářet stavby, které přetrvají věky. Jeho nejznámější budova, sídlo Transgasu na pražských Vinohradech, šla k zemi před pár lety, aby na jejím místě mohla vzniknout budova velmi podobná. Jeho další legendou je Žižkovský vysílač, který bývá označován za jednu z nejošklivějších budov nikoli Prahy, ale světa. „V Praze mi mrakodrapy nechybí,“ říká čerstvý osmdesátník Aulický.
Václav Aulický: Československé stavební firmy se nemohly rovnat těm ze Západu
Leaders
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
