Preventivní restrukturalizace pomohou finančně ohroženým. I v realitním sektoru

Účinný je už půl roku, ale moc se o něm nemluví. Zákon zavádějící preventivní restrukturalizace chce pomoci podnikům ve finančních problémech předejít insolvenci. Ať jako dlužníci či věřitelé, nový právní nástroj by mohly využít i některé hotely, pronajímatelé průmyslových nemovitostí a případně i další hráči na realitním trhu. Detaily v rozhovoru přibližuje Pavla Křečková, Head of Banking, Finance and Real Estate v KPMG Legal.

K čemu preventivní restrukturalizace slouží?

Záměrem je pomoci podnikům, které jsou stále provozuschopné, ale mají finanční potíže, nicméně jejich situace ještě nenaplňuje znaky úpadku. Na rozdíl od restrukturalizace v insolvenčním řízení ta preventivní sleduje především způsob, jak zachovat obchodní činnost podniku, v mezích, které budou přijatelné pro věřitele.

Klíčovým momentem pro využití preventivní restrukturalizace je včasné odhalení finančních potíží před tím, než se korporace dostane do platební neschopnosti nebo předlužení. K tomuto zjištění se doporučuje využít interaktivní aplikaci Finanční zdraví.

Jaké jsou další rozdíly a výhody oproti reorganizaci v insolvenčním řízení?

Menší časová a formální náročnost. Oproti reorganizaci v insolvenci dojde k minimálnímu zásahu ze strany soudu a restrukturalizačního správce. Díky neveřejnosti procesu (s výjimkami v případě schváleného moratoria) není podnikatel vystaven stigmatizaci a poškození dobrého jména. A zároveň jsou podnikateli zachována dispoziční práva s firmou, tudíž má celou restrukturalizaci pod svou kontrolou.

Další výhodou může být možnost využití tohoto institutu i pro korporace s méně než 50 zaměstnanci. Soudní reorganizaci lze provést jen u podniků s více než 50 zaměstnanci.

Které postupy se při preventivní restrukturalizaci použijí?

Zákon neobsahuje taxativní výčet nástrojů. Těmi nejvíce využívanými bude především restrukturalizace pohledávek, tj. dohoda o posunutí splátek úvěrů, případně prominutí části dluhu. Dále se může přistoupit k restrukturalizaci majetku, tj. např. odprodeji jeho méně potřebných částí nebo k odštěpení určitého byznysu.

Nabízí se i možnost poskytnutí dodatečného kapitálu, půjčky ze strany společníků nebo kapitalizace pohledávek. Často budou ve hře i provozní změny, včetně změn v managementu či produktovém portfoliu.

Huť v obci Sázava si zahrála v Báječných letech. Teď ji nadace Vieweghů prodává

Reality

Huť František, nejstarší objekt skláren v Sázavě, je na prodej. Majitel, Nadace Josefa Viewegha, za něj chce 99 milionů korun.

Petra Jansová

Přečíst článek

Čím preventivní restrukturalizace začíná?

Písemnou výzvou dlužníka, kterou kontaktuje své věřitele, a k ní přiloží tzv. sanační projekt. V něm popíše svou podnikatelskou činnost, finanční potíže, okolnosti jejich vzniku a prvotní návrh řešení.

Poté následuje vypracování restrukturalizačního plánu, který přestavuje klíčový dokument pro celý proces. Ten již musí obsahovat návrh konkrétních opatření, která by měla vést k záchraně či obnovení provozu. Zároveň musí určit věřitele, kteří budou tímto plánem dotčeni, a způsob a míru jejich uspokojení.

Musí s plánem souhlasit všichni věřitelé a soud?

Je možné, aby určití věřitelé nebyli do plánu zahrnutí (tzv. nedotčení věřitelé), jejich pohledávky pak ale musí být uspokojeny v plné výši. Zároveň je možné, aby byl restrukturalizační plán přijat i přes nesouhlas určitých věřitelů. V takovém případě však musí plán zachovat rovné zacházení s nesouhlasícími věřiteli.

Schválení plánu soudem je nutné. Kromě případů, kdy s plánem souhlasí všichni věřitelé, a zároveň není při restrukturalizaci poskytováno nové financování a nepropouští se část zaměstnanců.

Ochrání preventivní restrukturalizace dlužníka před věřiteli?

Dlužník může soud požádat o vyhlášení moratoria, a to buď vůči všem věřitelům nebo jen jejich části. Bude-li přijato, toto opatření se zveřejní. Mělo by se objevit v restrukturalizačním rejstříku, který však ještě nebyl zřízen. Takže v mezidobí by moratorium bylo zveřejněno ve sbírce listin obchodního rejstříku.

Během moratoria nesmí být proti dlužníkovi vedeno exekuční či insolvenční řízení a nesmí dojít k prodeji zastaveného majetku. Zároveň během moratoria není možné ze strany věřitele ukončit běžící smluvní vztahy nebo odepřít plnění ze smluv, které jsou nezbytné pro provoz dlužníkovy firmy. Na druhou stranu to neznamená, že by dlužník byl zbaven povinnosti hradit své splatné závazky.

Češi dražší hypotéky zvládli. Někde pomáhají celé rodiny

Reality

Doba vysokých úrokových sazeb a inflace zkomplikovala v sektoru nemovitostí všechno - od výstavby přes nájmy po financování. Přesto české domácnosti zvládly drahé hypotéky lépe, než se čekalo, shodly se osobnosti odvětví na setkání Realitního Clubu pořádaného newstream.cz, které se konalo v hotelu Falkensteiner.

Tereza Zavadilová, Petra Jansová

Přečíst článek

Co když restrukturalizace nedopadne úspěchem?

V ideálním případě by celý proces měl skončit splněním dohodnutých opatření a ozdravením podniku, který měl finanční problémy. Samozřejmě se to nepovede vždy. Potom korporace pravděpodobně skončí v insolvenčním řízení.

Pokud restrukturalizační plán nebude úspěšně naplněn, práva věřitelů zůstávají ve stavu, v jakém byla před zahájením procesu. A to včetně věcných (např. zástavních) práv, s výjimkami v případech uhrazení dlužných pohledávek nebo splnění jiných povinností.

Vidíte pro preventivní restrukturalizace prostor i v realitní branži?

Institut zřejmě najde největší uplatnění u výrobních závodů či korporací, které mají vícero věřitelů. Realitní společnosti mívají často jednoho velkého věřitele v podobě financující banky. V takovýchto případech se při finančních potížích nabízí spíše řešení v rámci mimosoudní restrukturalizace.

Něco jiného jsou ale třeba hotely, ty už mívají více věřitelů, resp. dodavatelů. A nemusí se s nimi vždy dohodnout na mimosoudním vyrovnání. Pro takovéto hotely by preventivní restrukturalizace mohla být vhodným nástrojem k záchraně.

Realitní společnosti se asi nejčastěji ocitnou na straně věřitele, kdy se do finančních těžkostí dostanou jejich nájemci, hlavně v průmyslových parcích. Potom se vyplatí zvážit, zda iniciativně navrhnout uspořádání vztahů s nájemcem v rámci preventivní restrukturalizace. Nebo zda souhlasit, pokud s tímto návrhem přijde nájemce.

Pavel Kliment: Nájmy porostou. U bytů, kanceláří i hal

Reality

Vyšel 16. ročník Trend Reportu, nejucelenější studie o vývoji na českém realitním trhu. Pavel Kliment, partner KPMG a expert na nemovitostní trh ve svém příspěvku shrnul důležité poznatky studie. A jaký hlavní závěr z nich vyvodil? Ceny realit výrazně neklesnou a nájmy čeká růst.

Pavel Kliment

Přečíst článek