Účinný je už půl roku, ale moc se o něm nemluví. Zákon zavádějící preventivní restrukturalizace chce pomoci podnikům ve finančních problémech předejít insolvenci. Ať jako dlužníci či věřitelé, nový právní nástroj by mohly využít i některé hotely, pronajímatelé průmyslových nemovitostí a případně i další hráči na realitním trhu. Detaily v rozhovoru přibližuje Pavla Křečková, Head of Banking, Finance and Real Estate v KPMG Legal.
Počty exekucí na americkém realitním trhu jsou na vzestupu. Může za to především konec moratoria, které znemožňovalo zabavit dům těm, kteří měli problémy splácet hypotéku. Olej do ohně ale začíná přilévat také zrychlující inflace, která zhoršuje ekonomickou situaci amerických domácností.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní části dlužníků splatit exekuce bez úroků. Opakování tzv. milostivého léta bude trvat tři měsíce od 1. září, uvedlo na Twitteru ministerstvo spravedlnosti. Návrh nyní posoudí sněmovna.
Schopnost Čechů splácet závazky se loni dále zlepšila. Na konci března 2022 mělo dluhy po splatnosti 5,07 procenta dospělých, zatímco o rok dříve to bylo 5,5 procenta. Uvedlo to sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o lidech s potížemi se splácením závazků. Roste však počet osob s dluhem po splatnosti, které žádají o další úvěr.
Druhý den třístranných rozhovorů delegací USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení války na Ukrajině podle zdrojů agentur Reuters a AFP ❌ skončil. Rozhovory o americkém plánu na zastavení bojů se od pátku konají v Abú Zabí. Mluvčí vlády Spojených arabských emirátů, které jednání hostily, označil atmosféru rozhovorů za konstruktivní a pozitivní.
Německá prokuratura zadržela dalšího člověka ☝ podezřelého z členství v palestinském teroristickém hnutí Hamás. Šestatřicetiletý muž podle ní obstarával munici, která zřejmě měla sloužit k útokům na židovské či izraelské cíle v Evropě. Informuje o tom dnes agentura DPA.
Rozhodujícím faktorem pro propuštění 👨 Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele byla americká vojenská intervence, při které byl zajat prezident Nicolás Maduro. Bez ní by snaha o vysvobození Čecha, na které se podíleli diplomaté i církevní představitelé, trvala mnohem déle.
Jestli premiér Andrej Babiš (ANO) převedením holdingu Agrofert do svěřenského fondu vyřešil střet zájmů, musí posoudit odborníci. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl prezident 👨 Petr Pavel. Doplnil, že sám na takové posouzení nemá prostředky. Zopakoval přitom, že z jeho pohledu Babiš splnil podmínku pro jmenování do funkce, když veřejně oznámil způsob řešení střetu zájmů.
Ve věku 90 let zemřela v pátek grafička a ilustrátorka 👵 Alena Kučerová. S odvoláním na dceru Annu Matoušovou to řekla kurátorka Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře Adriana Primusová. Kučerová byla experimentátorkou a průkopnicí nových technik. Na kontě měla řadu úspěchů - od prvenství na Bienále mladých v Paříži v roce 1965 po Cenu Vladimíra Boudníka z roku 1997.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) pokládá rozmíšky kolem možnosti poskytnout čtveřici bojových letounů L-159 Ukrajině za umělý problém. Na dnešním sněmu hnutí ANO v Praze ministerský předseda řekl, že nechce dávat energii na spory. Prezident Petr Pavel už podle Babiše vede volební kampaň.
Po ruských nočních útocích je na Ukrajině více než 1️⃣,2️⃣ milionu lidí bez dodávek elektřiny. Uvedl to dnes ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. V Kyjevě se v důsledku útoků podle starosty Vitalije Kličkova ocitlo téměř 6000 budov bez dodávek tepla.
Podobně jako ve Francii i ve zbytku Evropy čelí veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice značným rozpočtovým ❌ škrtům. Instituce se zároveň stávají cílem otevřeného nepřátelství krajní pravice, informuje agentura AFP. Rostoucí moc pravicových stran nutí tato média prokazovat svou užitečnost a současně čelit tvrdé konkurenci na trhu.
Stavebníci v Praze loni dokončili výstavbu 26 600 metrů čtverečních kancelářských ploch, což je 📉 nejméně od počátku měření od roku 1993. Zájem o pronájem kanceláří byl loni přitom o osm procent vyšší, než je pětiletý průměr. Vyplývá to z analýzy platformy Prague Research Forum, která zpracovala data od realitně-poradenských společností.
Francie na nové mimořádné dani pro nejbohatší obyvatele vybrala jen přibližně čtvrtinu původně plánovaného výnosu. Informoval o tom server listu Financial Times s tím, že to dále prohlubuje tlak na státní rozpočet. Zvláštní daň z příjmů vysokopříjmových osob podle údajů ministerstva financí vynesla za rok 2025 pouze 4️⃣0️⃣0️⃣ milionů eur (9,7 miliardy korun), zatímco ministerstvo původně očekávalo daňový výnos 1,9 miliardy eur.
