FOTOGALERIE: Pražská Kunsthalle má prestižní Grand Prix Architektů. Podívejte se
Stávaly zde kasárna, ve 30. letech je nahradila trafostanice. Ta ale začala po 40 letech chátrat, díky modernizaci ale demolice nebyla třeba. Neoklasicistní objekt získal na krátkou dobu status kulturní památky a také novou vizi, měl se z něj stát hotel. Nakonec se ale z něj stala galerie. Nyní rekonstrukce a dostavba realizovaná podle architektů Jana Schindlera, Ludvíka Seka a Zuzana Drahotové ze studia Schindler Seko Architekti získala ocenění Obce architektů.
Myšlenka na Kunsthalle Praha se zrodila v roce 2015, kdy manželé Petr a Pavlína Pudilovi v rámci své nadace The Pudil Family Foundation zakoupili chátrající Zengerovu transformační stanici s cílem transformovat ji na moderní galerii pro krátkodobé umělecké výstavy, kulturní události a vzdělávací činnost. Něco ve stylu Tate Modern v Londýně, Guggenheimova muzea v New Yorku a Bilbau, Centre Pompidou v Metz či Beyeler Foundation ve Švýcarsku.
Městské lázně v Riegrových sadech na pražských Vinohradech? Proč ne. Architekt Petr Janda, který mimo jiné navrhl oceňovanou revitalizaci pražských náplavek, přišel s nápadem na využití zanedbaného pozemku poblíž vinohradské Sokolovny.
Lázně v Riegrových sadech? Proč by ne, dokazuje autor kobek na pražské náplavce
Reality
Rekonstrukce vyvolala před několika lety kritiku některých zastánců industriální architektury. Vlastník některé části památkově chráněné budovy odstranil a nahradil je novými. Ministerstvo kultury i Národní památkový ústav tehdy sdělili, že výraznější zásahy si vynutil na stavbě použitý méně kvalitní cement a kontaminace stavby nebezpečnými látkami. Provoz Kunsthalle zahájila letos v února dvěma výstavami.
Na detaily projektu se můžete podívat do následující galerie:
V letošním ročníku se o cenu, kterou od roku 1993 vyhlašuje Obec architektů, ucházelo celkem 255 projektů. V odborné porotě zasedli Robert Schmitz (ateliér White Architekter, Švédsko), Martin Rein-Cano (Topotek 1, Německo), Michal Bogár (Bogár architekti) a Eva Le Peutrec (E-Studio, Česko), předsedou poroty byl Jean-Pierre Carniaux (Ricardo Bofill Taller de Arquitectura)
„Bylo přihlášeno 255 prací, což byl velký úkol pro porotu, která musela 205 prací škrtnout a vybrat pouze 50 projektů, které postoupily do finále. Z těchto finalistů je zajímavé, že se většina z nich nachází na hranici se Slovenskem,“ přiblížil předseda Obce architektů Oleg Haman k XXIX. ročníku GPA.
Architektonickou studii na podobu nového brněnského hlavního nádraží zpracuje nizozemský architektonický ateliér Benthem Crouwell Architects. Správa železnic (SŽ) s ním ve středu podepsala smlouvu. Na Twitteru to uvedl generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.
Podepsáno. Podobu novému nádraží v Brně vtiskne nizozemský ateliér
Reality
Cenu za celoživotní dílo, a tedy velkou červenou kostku, obdržel Václav Aulický, mezi jehož práce patří mimo jiné televizní věž na pražském Žižkově. „V jeho pracích je patrný zájem o soudobou světovou architekturu i úcta k velkému dědictví českého funkcionalismu,“ argumentovala svůj výběr odborná porota.
Ceny v dalších kategoriích:
- Kategorie Šetrná stavba: Bytový dům Rezidence Michelangelova. Autoři: Luděk Podlipný, Martin Sladký, Pavel Zezula, Markéta Talašová (Ateliér: Podlipný Sladký architekti)
- Kategorie Urbanismus: Bořislavka Centrum. Autoři: Jan Aulík, Leoš Horák | Spoluautoři: Jakub Fišer, David Zalabák, Jakub Hemzal, Gabriela Králová, Alena Sedláková, Petra Coufal Skalická, Eva Mašková, Jan Dluhoš (Ateliér: Aulík Fišer architekti)
- Kategorie Krajinářská architektura a zahradní tvorba: Paluba Hamburk. Autoři: Bohuslav Strejc. Ing. Ondřej Janout, Jan Běl, Lucie Tlustá (Ateliér: projectstudio8)
- Kategorie interiér: Vývojové centrum modularity. Autoři: Ondřej Chybík, Michal Krištof
- Kategorie Novostavba: Lávka přes Labe v Nymburce. Autoři: Jiří Stráský, Leonard Šopík, Jan Pozdíšek, Karel Zlatuška
- Kategorie Rodinný dům: Dům v Lanškrouně. Autor: Martin Neruda
- Kategorie Rekonstrukce: Zámek Děčín – restaurování glorietu v Růžové zahradě. Autoři: Tomáš Efler, Václav Girsa, Miloslav Hanzl, Jana Strnadová, Jaroslav Svěrek
- Kategorie Novostavba: Společenský sál Farního centra v Lidečku. Autoři: Jan Vojtíšek. Jakub Staník (Ateliér: studio AEIOU)
Sluneční skála připomínající obrněný krunýř pásovce, terasovitá rýžová políčka z čínského venkova, koule s pohyblivou stěnou, obří nelogické puzzle nebo čínský drak či vlny. I takto mohou vypadat inspirace pro moderní domy budoucnosti, jejichž architekti při návrzích promýšleli, jak zakomponovat do budovy a jejího fungování slunce a jeho energii. Prohlédněte si jedenáct zajímavých budov světa s impozantní fasádou ze solárních panelů.
GALERIE: Krásné, nebo bizarní? Jedenáctka pozoruhodných budov světa, které využívají energii ze slunce
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.