Podepsáno. Podobu novému nádraží v Brně vtiskne nizozemský ateliér
Architektonickou studii na podobu nového brněnského hlavního nádraží zpracuje nizozemský architektonický ateliér Benthem Crouwell Architects. Správa železnic (SŽ) s ním ve středu podepsala smlouvu. Na Twitteru to uvedl generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.
Nové hlavní nádraží má stát na místě dnešního nákladového dolního nádraží. Studie má být hotová do konce příštího roku. Zároveň pokračuje projektová příprava železničního uzlu, který získá kvůli přesunu nádraží o kilometr jižněji zcela jinou podobu.
[[Twitter status: https://twitter.com/jirisvoboda_cz/status/1585221782625079296]]
Podle zářijového vyjádření Kanceláře architekta města Brna už titíž architekti pracují společně s českým ateliérem A8000 na návrhu prostoru před nádražím a za ním včetně plánovaných budov. Obě studie dohromady tak vytvoří jeden celek nádraží a jeho okolí včetně návaznosti na MHD.
Šance pro vysokorychlostní vlaky
Nové nádraží nebude na rozdíl od současného v docházkové vzdálenosti z historického centra a podle pět let staré studie proveditelnosti cesta na něj z většiny území města potrvá déle než dnes. Má však pomoct železniční dopravě, protože nové nádraží bude mít větší kapacitu a odstraní se problematické umístění nástupišť v tzv. esíčku. Umožní i zaústění plánovaných vysokorychlostních tratí. Ideou je také odstranění kolejiště, které je dnes potřebné pro průjezd vlaků od Horních Heršpic přes hlavní nádraží do Židenic. Velká plocha kolejiště na historickém viaduktu jižně od nádraží má sloužit jako promenáda.
Letos v únoru ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že stavět se má začít v roce 2028. Svoboda doplnil, že stavba nového nádraží potrvá deset let. Dosud však v dokumentech není zaneseno řešení, které by zajistilo nákladním dopravcům dostatečnou propustnost nádraží, v němž se bude na rozdíl od současnosti potkávat osobní a nákladní doprava.
Nový projekt developerské společnosti Crestyl má do roku 2026 výrazně proměnit centrum moravské metropole. Ze sousedství brněnského hlavního nádraží zmizí chátrající obchodní centrum a vznikne zde volně přístupný veřejný prostor se šesti budovami. Sedmimiliardový projekt už získal letos územní rozhodnutí a stavební povolení očekává příští rok. Při přípravě projektu se využívala i virtuální realita.
Vedle hlavního nádraží v Brně vyroste šestice budov. Investorem projektu za sedm miliard je Crestyl
Reality
Prvním krokem k modernizaci brněnského železničního uzlu měla být přestavba židenického nádraží, které dosud není bezbariérové a je poměrně daleko od tramvajové zastávky. Mělo se podle dřívějších plánů začít stavět příští rok, ale nezačne a projekt je aktuálně skromnější než původní.
Podle studie proveditelnosti z roku 2017 má stát modernizace brněnského uzlu s přesunem nádraží zhruba 50 miliard korun. S ohledem na inflaci a růst cen materiálů i lidské práce lze předpokládat, že stavba bude dražší. Stavba nové infrastruktury pro MHD se tehdy odhadovala téměř na 2,5 miliardy korun.
Z jizerskohorského Josefova Dolu na Jablonecku zmizel jeden z brownfieldů. Z bývalé opuštěné sklářské Maxovské hutě je centrum zábavy nazvané Huť Marie. 
Druhý život opuštěné sklářské hutě v Josefově Dole. Nově slouží kultuře a sportu
Reality
Kde je vůle, je i cesta. I proto se východočeská Litomyšl stala synonymem kvalitní architektury. Tamní vedení města ale neponechá náhodě ani výstavbu supermarketu, a proto jeho podobu hledá prostřednictvím architektonické soutěže. Po Bille má tak i „nejhezčí“ český Lidl.
Nejkrásnější a nejzelenější Lidl mají v Litomyšli. Aby ne, navrhovali ho architekti
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
