Nejošklivější stavby světa: Munchovo muzeum i žižkovská věž
Nové muzeum nejslavnějšího norského malíře Edvarda Muncha, které se nedávno otevřelo pro veřejnost v Oslu, vyhrálo hlasování o nejošklivější novou budovu v Norsku. O výsledcích soutěže pořádané hnutím Arkitekturoppröret informoval deník Aftenposten. V galerii se podívejte na další stavby ve světě, které v „soutěžích ošklivosti“ uspěly – včetně žižkovského vysílače v Praze, jenž negativně zaujal pozornost ve světě hned několikrát.
Norského hlasování se zúčastnilo více než 11 tisíc lidí, kteří nejošklivější a nejhezčí stavbu své země vybírali vždy z deseti kandidátů. Organizátorská komise dostala původně 300 až 350 návrhů, z nichž udělala užší výběr. Nejlepším architektonickým počinem se stalo náměstí Nygaardsplassen v jihonorském Fredrikstadu.
Ačkoli vznik nových prostor pro výstavu děl jednoho z nejznámějších světových umělců je všeobecně vítán, nová futuristická stavba s nápadným prohnutím připomínajícím řecké písmeno Lambda, navržená španělským studiem Herreros, se stala terčem četných kritik.
„Munchovo muzeum je tak ošklivé, že vyvolává fyzickou nevolnost. Je neuvěřitelné, že se v tak odpudivé, obrovské veřejné budově nachází umění nejmilovanějšího norského malíře,“ uvedl psycholog a jeden z představitelů hnutí Arkitekturoppröret Saher Sourouri.
„Vstupní hala vypadá jako letiště, skladiště, hotel nebo nějaká komerční budova,“ uvedl již dříve historik umění Tommy Sörbö. „Nic ve výběru barev a materiálů nenaznačuje, že toto místo je domovem jednoho z největších umělců světa,“ dodal.
Vedení instituce je jiného názoru, podle něj musí muzeum provokovat tak, jako ve své době provokovaly Munchovy obrazy.
Výstavba výškových budov, což teprve mrakodrapů, tady povážlivě vázne. Proč? Jsou snad mrakodrapy škodlivé či nepatřičné, nebo jen Češi uvázli myšlenkově v jiné době?
Výškové limity dělají z Česka skanzen. A mrakodrapy jsou jen jinde ve světě
Zprávy z firem
Mezi nejošklivější budovy světa se v soutěžích občas řadí také žižkovská televizní věž. Podle ankety uspořádané australským serverem VirtualTourist.com v roce 2009 byl druhou nejošklivější stavbou světa hned po baltimorském divadlu.
Batolata Davida Černého byla tehdy popsána takto: „Je už sama o sobě dost ošklivá, ale malé lezoucí děti od výtvarníka Davida Černého ji z hrůzného pohledu proměnily v něco, nad čím už opravdu nevěřícně kroutíte hlavou.“
O tři roky později zaujala věž nelichotivé čtvrté místo i ve výběru americké CNN.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
