Praha získala 320 milionů na rekonstrukci Pragerových kostek
Pražský magistrát získal od ministerstva životního prostředí dotaci zhruba 320 milionů korun na rekonstrukci sídla městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) v areálu Emauz. Na sociální síti X to uvedl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rekonstrukce takzvaných Pragerových kostek je připravena, ale v posledních letech kvůli vysokým nákladům město řeší její financování. Magistrát podle primátora získal také dalších 200 milionů korun na energetické úspory ve čtyřech školách.
Ministerstvo dotaci podle primátora schválilo minulý týden. „Zahrne výměnu lehkého obvodového pláště, instalaci nového systému vytápění, chlazení a vzduchotechniky a rekonstrukci interiérů. Navíc vznikne nová fotovoltaická elektrárna a retenční nádrž," uvedl primátor. „Za přidělení dotace jsme rádi a doufáme, že to napomůže rychlému zahájení rekonstrukce,“ řekl k tomu ředitel IPR Ondřej Boháč.

Modernistický soubor ze 70. let minulého století, který navrhl Karel Prager, je v havarijním stavu a město jeho opravu připravuje několik let. Magistrát už má stavební povolení a v roce 2022 vypsal tendr na stavební firmu, v němž loni na jaře komise vybrala vítězného uchazeče. Městská rada však výsledek zatím neschválila, radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS) měl podle svých opakovaných vyjádření výhrady k ceně oprav a návratnosti investice.
Za zahájení oprav vznikla petice s téměř 4000 podpisy a prosazuje jej zejména opoziční Praha Sobě. Rekonstrukci podpořila také Česká komora architektů, podle které jsou budovy architektonicky cenné. Zastupitelé letos v lednu schválili usnesení, kterým radě s termínem do konce dubna uložili úkol provést ekonomicko-provozní zhodnocení rekonstrukce s cílem snížit její celkovou finanční náročnost tak, aby ji bylo možné zahájit v letošním roce.
Tři administrativní budovy přezdívané Pragerovy kostky vznikly na zahradě Emauzského kláštera na přelomu 60. a 70. let minulého století. Po dokončení v nich bylo sídlo Projektového ústavu výstavby Prahy, kde působil i autor jejich návrhu Karel Prager, který je autorem i například budovy bývalého Federálního shromáždění. IPR v areálu sídlí od roku 2013, v roce 2017 v jedné z budov zřídil Centrum architektury a městského plánování (CAMP) určené pro veřejnost.
Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známý díky románu a filmu Černí baroni, chce jeho vlastník - vesnička Klášter na Plzeňsku, prodat. Objevil se v nabídce plzeňské realitní kanceláře JJ Reality, cena není uvedena. V pátek od 19:00 do 21:00 uspořádá obec v prostorách památkově chráněného komplexu setkání obyvatel s diskuzí na téma prodeje a jeho využití, která bude streamovaná pro veřejnost, informovala koordinátorka akce Miroslava Brožová.
Zámek Zelená Hora z filmu Černí baroni je na prodej
Reality
Více než pětadvacet let trvalo, než atraktivní proluku u Anežského kláštera zaplnil dům. Původně tu měl stát Fránkův „Maršmeloun“, který neprošel. Nakonec ho nahradila bytovka, kterou rovněž navrhl Zdeněk Fránek.
U Anežského kláštera stojí nový bytový dům. Nájem začíná na 45 tisících
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.