Eva Jiřičná: Steve Jobs byl náročný klient
Eva Jiřičná se proslavila nejen v Česku. Její architektonický přístup oceňují třeba i ve Velké Británii. Dokládá to celá řada prestižních mezinárodních ocenění. I proto se jí v tuzemsku přezdívá královna architektury.
Spolupracujete s těmi největšími českými developery. Luďkovi Sekyrovi navrhujete dům, Dušanovi Kunovskému „mrakodrap“ na Žižkově. Je v Česku hodně osvícených investorů, s nimiž ráda spolupracujete?
Myslím si, že je to čím dál tím lepší, ale přála bych si jich ještě víc. I oni to mají hodně těžké kvůli legislativě, která výstavbu výrazně prodlužuje. Všeobecně mi ale v tuzemsku chybí víc výstavby iniciované z veřejné správy. Abych ale byla upřímná, nedostatkem dostupného bydlení trpí i v Británii nebo ve Spojených státech.
V Praze dostal stopku váš návrh výškových domů na Žižkově. Nemrzí vás to?
Trochu ano, ne kvůli stopce, nebo tomu, že to musíme přepracovat. Spíše proto, že díky tomu, že jsme navrhli trojici budov, byla tam příležitost k vytvoření skvělého veřejného prostoru. Tím, že tam povolili jen jednu, aby objekty nekazily panorama Prahy, Žižkov o tuto příležitost přijde.
Předloha ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v ní především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy a prozatím zachovává všechny stavební úřady v obcích. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Novelu ještě musí projednat sněmovna, Senát a podepsat prezident.
Bartoš po roce protlačil přes vládu upravený stavební zákon
Politika
Na čem aktuálně v Česku vaše kancelář pracuje?
V Plzni máme již dlouho rozpracovaný projekt onkologického centra. Na střeše už je ocelová konstrukce a bude se zateplovat. Tento projekt je ale opravdu velmi náročný a komplikovaný. Pracujeme v nemocnici, která funguje. Cíl je opravdu velmi daleko.
Máte na takto obtížné projekty pořád energii?
Já nevím, zda na to mám energii. Nicméně s přibývajícím věkem se k nim stavíte jinak. Naučíte se, že žádný problém neodejde sám od sebe a naučíte se jim čelit. A někdy holt dostanete přes hlavu, jindy vyhrajete. Když dosáhnete mého věku, víte, že si tím zkrátka musíte projít. Nyní navíc nejde jen o komplikovanost projektu, vše významně komplikují i ceny materiálů. Tohle je ale z hlediska humánního tak významný projekt, že se musí dokončit.
Eva Jiřičná se proslavila nejen v Česku. Její architektonický přístup oceňují třeba i ve Velké Británii. Dokládá to celá řada prestižních mezinárodních ocenění. K nim nyní přibylo další. Jiřičné celoživotní dílo vyznamenala Česká komora architektů.
Královna architektury. Eva Jiřičná proslavila Čechy až v New Yorku, komora ji uvedla do síně slávy
Enjoy
Zmiňujete humánní hledisko. Může tento projekt aspirovat na to stát se jedním z nejoblíbenějších ve vašem portfoliu?
Neřekla bych, že mám nejoblíbenější a méně oblíbené projekty. Spíš jsou projekty, na které raději vzpomínám, a to především kvůli spolupráci, která je s nimi spojena.
A to jsou které?
Například všechny projekty a realizace, pod nimiž je podepsáno naše studio ve Zlíně. Ať už šlo o návrh humanitní fakulty nebo knihovny. Na spolupráci, která s nimi byla spojena, vzpomínám velmi ráda. Všichni byli z realizace nadšeni a těšili se z toho, že vzniká něco nového. Až na to, že jsme tam navrhli knihovnu, která nyní víceméně nemá využití.
Jak to myslíte?
Lidi méně čtou, a tak je logicky méně knih a menší potřeba knih. Místo knihovny bude učebna pro studenty s počítači a přednášková místnost. Doba se zkrátka mění a vše se díky technologiím zrychluje.
Jak tento trend mění architekturu a navrhování?
Neřekla bych, že se proces navrhování zrychlil. Proces přemýšlení je stále stejný. Počítače možná jen práci urychlují, například v případě úpravy technických detailů. Má to ale jednu chybu, když vznikne vizualizace, vypadá to, že je hotovo. Ale to je mýlka. Každý z detailů musí nakonec projít stejným procesem jako dřív. Takže bych opravdu neřekla, že je proces rychlejší, jen je jiný.
Celý rozhovor s královnou české architektury čtěte v našem magazínu Realitní Club.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
