Eva Jiřičná: Steve Jobs byl náročný klient
Eva Jiřičná se proslavila nejen v Česku. Její architektonický přístup oceňují třeba i ve Velké Británii. Dokládá to celá řada prestižních mezinárodních ocenění. I proto se jí v tuzemsku přezdívá královna architektury.
Spolupracujete s těmi největšími českými developery. Luďkovi Sekyrovi navrhujete dům, Dušanovi Kunovskému „mrakodrap“ na Žižkově. Je v Česku hodně osvícených investorů, s nimiž ráda spolupracujete?
Myslím si, že je to čím dál tím lepší, ale přála bych si jich ještě víc. I oni to mají hodně těžké kvůli legislativě, která výstavbu výrazně prodlužuje. Všeobecně mi ale v tuzemsku chybí víc výstavby iniciované z veřejné správy. Abych ale byla upřímná, nedostatkem dostupného bydlení trpí i v Británii nebo ve Spojených státech.
V Praze dostal stopku váš návrh výškových domů na Žižkově. Nemrzí vás to?
Trochu ano, ne kvůli stopce, nebo tomu, že to musíme přepracovat. Spíše proto, že díky tomu, že jsme navrhli trojici budov, byla tam příležitost k vytvoření skvělého veřejného prostoru. Tím, že tam povolili jen jednu, aby objekty nekazily panorama Prahy, Žižkov o tuto příležitost přijde.
Předloha ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v ní především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy a prozatím zachovává všechny stavební úřady v obcích. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Novelu ještě musí projednat sněmovna, Senát a podepsat prezident.
Bartoš po roce protlačil přes vládu upravený stavební zákon
Politika
Na čem aktuálně v Česku vaše kancelář pracuje?
V Plzni máme již dlouho rozpracovaný projekt onkologického centra. Na střeše už je ocelová konstrukce a bude se zateplovat. Tento projekt je ale opravdu velmi náročný a komplikovaný. Pracujeme v nemocnici, která funguje. Cíl je opravdu velmi daleko.
Máte na takto obtížné projekty pořád energii?
Já nevím, zda na to mám energii. Nicméně s přibývajícím věkem se k nim stavíte jinak. Naučíte se, že žádný problém neodejde sám od sebe a naučíte se jim čelit. A někdy holt dostanete přes hlavu, jindy vyhrajete. Když dosáhnete mého věku, víte, že si tím zkrátka musíte projít. Nyní navíc nejde jen o komplikovanost projektu, vše významně komplikují i ceny materiálů. Tohle je ale z hlediska humánního tak významný projekt, že se musí dokončit.
Eva Jiřičná se proslavila nejen v Česku. Její architektonický přístup oceňují třeba i ve Velké Británii. Dokládá to celá řada prestižních mezinárodních ocenění. K nim nyní přibylo další. Jiřičné celoživotní dílo vyznamenala Česká komora architektů.
Královna architektury. Eva Jiřičná proslavila Čechy až v New Yorku, komora ji uvedla do síně slávy
Enjoy
Zmiňujete humánní hledisko. Může tento projekt aspirovat na to stát se jedním z nejoblíbenějších ve vašem portfoliu?
Neřekla bych, že mám nejoblíbenější a méně oblíbené projekty. Spíš jsou projekty, na které raději vzpomínám, a to především kvůli spolupráci, která je s nimi spojena.
A to jsou které?
Například všechny projekty a realizace, pod nimiž je podepsáno naše studio ve Zlíně. Ať už šlo o návrh humanitní fakulty nebo knihovny. Na spolupráci, která s nimi byla spojena, vzpomínám velmi ráda. Všichni byli z realizace nadšeni a těšili se z toho, že vzniká něco nového. Až na to, že jsme tam navrhli knihovnu, která nyní víceméně nemá využití.
Jak to myslíte?
Lidi méně čtou, a tak je logicky méně knih a menší potřeba knih. Místo knihovny bude učebna pro studenty s počítači a přednášková místnost. Doba se zkrátka mění a vše se díky technologiím zrychluje.
Jak tento trend mění architekturu a navrhování?
Neřekla bych, že se proces navrhování zrychlil. Proces přemýšlení je stále stejný. Počítače možná jen práci urychlují, například v případě úpravy technických detailů. Má to ale jednu chybu, když vznikne vizualizace, vypadá to, že je hotovo. Ale to je mýlka. Každý z detailů musí nakonec projít stejným procesem jako dřív. Takže bych opravdu neřekla, že je proces rychlejší, jen je jiný.
Celý rozhovor s královnou české architektury čtěte v našem magazínu Realitní Club.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
