Reklama

Výškové limity dělají z Česka skanzen. A mrakodrapy jsou jen jinde ve světě

Střecha mrakodrapu N Tower se změní podle návrhu studentů brněnské VUT.
Natland
Dalibor Martínek

Výstavba výškových budov, což teprve mrakodrapů, tady povážlivě vázne. Proč? Jsou snad mrakodrapy škodlivé či nepatřičné, nebo jen Češi uvázli myšlenkově v jiné době?

Reklama

Londýn má svůj Shard, střep, vysoký 310 metrů při 87 patrech. V Německu je nejvyšší budovou sídlo Commerzbank ve Frankfurtu nad Mohanem. Měří 259 metrů a má 56 pater. Ve Varšavě letos otevřeli Varso Tower s výškou 310 metrů. Dokonce i v Bratislavě před dvěma lety dokončili stavbu Nivy Tower. Ta je sice vysoká „pouhých“ 125 metrů, nicméně v hlavním městě Slovenska je hned deset budov s výškou nad sto metrů. A právě se tam chystá výstavba Eurovea Tower, která má být vysoká 168 metrů. V Česku ale jejich výstavba vázne. 

V Ostravě před pár dny narazil v zastupitelstvu projekt Ostrava Tower, který by se výškou 235 metrů stal suverénně nejvyšší budovou v zemi. Voleným zástupcům však vadí „přílišná výška“. Zvolený komunista Martin Juroška na zasedání vyjádřil názor, že budova je „sebestředná“, „ohyzdná“, „energeticky náročná“ či „marnotratná“.

Majitel projektu Tomáš Häring, který vybudoval svou firmu RT Torax na byznysu s auty, chce výstavbu dál prosazovat.

Ondřej Chybík, architekt

Mrakodrap může do Ostravy přinést novou energii, říká architekt Chybík

Architektonický ateliér Chybik+Kristof se podepsal pod spoustu projektů od rezidenčních staveb po veřejné nebo experimentální jako je food market Manifesto v Praze. Za svoji práci byli architekti z Brna také mnohokrát oceněni, naposledy zaujali porotu prestižní MIPIM Awards projektem Vinařství Lahofer. „Vytváří se povědomí nejenom o nás, ale i o české architektuře, ale vlastně i o tom, že se na Moravě vyrábí víno. To považuji za hodně důležité,” říká v rozhovoru pro newstream.cz jeden ze zakladatelů studia Ondřej Chybík.

Přečíst článek

Zajímavé je, že řada zástupců lidu se opírá, a to se netýká jenom Ostravy, o posudky památkového úřadu. Jakoby Česko bylo nějaký skanzen. V ostravském případě úředníci došli k názoru, že budova výrazně přesahuje „výškový limit“ města, který někdo v minulosti stanovil na 85 metrů.

Reklama

Tady je zakopána podstata české konzervativnosti ve výstavbě výškových budov. Úředníci mají své regule, které rádi dále za veřejné peníze rozvíjejí. A politici se těchto regulí drží, aby se s úřední mocí, jejímž zákoutím nerozumí, nemuseli střetnout.

Výškový limit jako nesmrtelné zaklínadlo

V Česku tak tradičně fungují „výškové limity“. To je hlavní důvod, proč je dosud nejvyšší českou budovou AZ Tower v Brně (v níž je největším spoluvlastníkem společnost N Tower) s chabou výškou 111 metrů. Následuje City Tower na pražské Pankráci. Tento 109 metrů vysoký dům je starý už téměř třicet let.

Výhled na Zlín je hlavní devízou bytu.

Loft ve zlínském mrakodrapu připomíná vesmírnou loď

Loft v osmém patře zlínského mrakodrapu nemá téměř žádné zdi. Dvoupodlažní prostor dělí vložená struktura - bílá rampa.

Přečíst článek

Výškový limit je zaklínadlo, které zhatilo nejednu stavbu. V poslední době třeba projekt developera Trigema miliardáře Marcela Sourala. Plánovaných osmnáct pater na okrajovém pražském sídlišti Kamýk se tamním radním zdálo příliš. A projekt zarazili. V současnosti o něj vede developer s radnicí právní spor, což je v Česku věc nebývalá. Obvykle developer ustoupí před silou úřadů.

Také největší český stavitel bytů Dušan Kunovský, jeden z nejbohatších Čechů, musel nedávno ustoupit s plánem výškových budov. Chtěl na pražském Žižkově stavět několik domů podle návrhů architektky Evy Jiřičné. Ale na pokyn Unesco musí projekt upravit. Z plánované výšky 96 metrů má být údajně pouhých 54 metrů. Prý, aby budovy nepřesahovaly okolní zástavbu. Což je poněkud zvláštní argument, protože v současnosti se na místě nachází 85 metrů vysoká chátrající věž bývalého Telecomu, které se přezdívá Mordor.

Unesco, to je další oblíbené zaklínadlo pražských úředníků. Unesco rozhodlo, že dům je moc vysoký, takže bohužel, máte smůlu. Paříž má štěstí, že smlouva o ochraně kulturního dědictví vznikla až v roce 1972. Pokud by ji někdo vymyslel o devadesát let dříve, nemělo by sídlo Unesca Eiffelovu věž.

Vila v Kostelci nad Ohří vznikla podle návrhu architektů ze studia ADR.

Na místě cihelny stojí vila s bazénem a heliportem

Horizontální vila s dřevěným obkladem stojí na místě někdejšího industriálního areálu. Objekt vznikl podle projektu architektonického ateliéru ADR.

Přečíst článek

Systém však má kupodivu i své výjimky. Výstavba V Tower, což je nejnovější dům na pražské Pankráci s výškou 104 metry, byla také ostřelována poukazy na Unesco. Přesto od roku 2017 stojí. A Praha v seznamu pařížské organizace zůstává.

Hlavně nevyčnívat

Ale ani kdyby neexistovaly mezinárodní úmluvy, úředníci by si našli cesty, jak výstavbu regulovat. „Ochrana veřejného zájmu a kulturního dědictví je jedním z důvodů, na který se ptáte,“ reagoval na dotaz newstream.cz Jiří Skalický, ředitel odboru památkové péče Prahy.

Tendence regulovat je součástí úřední DNA. Dalším úřadem, který se zabývá parametry výstavby, je Institut pro plánování a rozvoj Prahy. „Za výškové stavby se u nás považují stavby od 12 podlaží výše. V návrhu nového Metropolitního plánu přicházíme s jasnou výškovou regulaci pro celé území Prahy, kde a jak vysoké stavby mohou vyrůstat,“ uvedl mluvčí institutu Marek Vácha.

Tendence úředníků vše regulovat je jasná. Jakou roli však hrají politici? Pražský primátor Zdeněk Hřib otázku na výstavbu mrakodrapů elegantně prostřednictvím své poradkyně předal svému náměstkovi pro územní rozvoj Petrovi Hlaváčkovi (TOP 09, Stan, Spojené síly pro Prahu). Ten novinářské dotazy na toto téma nechal nonšalantně ležet ladem. (Co na magistrátu proboha kutí, že nikdo nemá čas?)

Jakub Klaška, architekt

Budeme soutěžit o filharmonii na Vltavské, říká architekt od Zahy Hadid

V kanceláři Zaha Hadid Architects Jakub Klaška pracuje od roku 2010. Za tu dobu má na kontě řadu různorodých projektů v Evropě i Asii. Podílí se i na projektu přeměny Masarykova nádraží pro investiční skupinu Penta. Spolu s ateliérem pak bude soutěžit i projekt na novou filharmonii na Vltavské. Jak vnímá český urbanismus a co mu v Česku chybí z pohledu městské architektury? I na to odpovídá v rozhovoru pro newstream.cz.

Přečíst článek

Ale k věci. Proč dávají politici od tohoto tématu ruce pryč? Má to jednoduché vysvětlení. Lidé, alespoň někteří, tyto domy prostě nechtějí. Svou zkušenost s tím mají samozřejmě developeři. „V lidech mohou budit ambivalentní pocity. Na jedné straně vzbuzují obdiv až úžas, že něco takového umíme vůbec postavit, na straně druhé jsou Češi národem, který nemá moc v lásce změny, a proto je mrakodrapy, vysoce přesahující okolní zástavbu, mohou provokovat a vzbuzovat apriori nelibost,“ říká Marcel Soural, majitel Trigemy. Jeho firma má v plánu postavit v Praze Top Tower o výšce 135 metrů.

Central Group si na to nechal udělat i průzkum. Výsledek? „Průzkum Sdružení pro architekturu a rozvoj ukázal, že 32 procent lidí se k moderní architektuře staví rezervovaně, 30 procent ji odmítá a jen 25 procent podporuje,“ uvedl Ondřej Šťastný, analytik Central Group. Takže je celkem jasné, proč takové debaty v Ostravě a nezájem v Praze.

Nad celým tématem se vznáší ještě jedna, dosud nevyřčené otázka. Nejsou mrakodrapy jenom prostředkem k tomu, aby developeři vydělali ještě víc peněz? Odpověď má dvě strany. Za prvé, samozřejmě, že na takové stavbě strašně vydělají. Když máte místo deseti pater dvacet, nebo padesát, výsledek si vynásobí i školák. Druhou stranou je, že mrakodrapy jsou špičkou lidské dovednosti. Obdivované, navštěvované, pozoruhodné. I nezúčastněný člověk na ně dokonce může být hrdý. Mimochodem, víte, kde nyní stojí nejvyšší budova světa? Aha, víte. V Česku to není.

>>>>>>Zajímáte se o moderní archutekturu a přestavby? Čtěte zde<<<<<<

Architekt Petr Kolář

Architekt miliardářů Kolář: Luxus není zlatý kohoutek, ale dokonalá funkčnost

Petr Kolář patří k nejžádanějším českým architektům současnosti, i miliardáři na něj stojí frontu. Staví hotelové resorty, vesnice, olympijské parky i rodinné domy. Označení „architekt miliardářů” se ale brání. „Kvalitní architektura jde dělat i s útlým rozpočtem, stavíme projekty i za milion,” říká Kolář v rozhovoru pro newstream.cz.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry.

Témata související s realitami:

Reklama

Související

David Černý a Marcel Soural, jeden ze sta nejbohatších Čechů a majitel developerské společnosti Trigema

Jednání o stavebním zákoně? Už je z toho guláš, říká Marcel Soural

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme