Nejkrásnější a nejzelenější Lidl mají v Litomyšli. Aby ne, navrhovali ho architekti
Kde je vůle, je i cesta. I proto se východočeská Litomyšl stala synonymem kvalitní architektury. Tamní vedení města ale neponechá náhodě ani výstavbu supermarketu, a proto jeho podobu hledá prostřednictvím architektonické soutěže. Po Bille má tak i „nejhezčí“ český Lidl.
O vybudování dalšího supermarketu v Litomyšli se hovoří již několik let. A stejně jako v případě Billy, která zde byla postavena v roce 2007, i tentokrát si vedení města ponechalo možnost zasáhnout do toho, jak bude budova vypadat. I protože pozemek, na němž Lidl už stojí, se nachází v historické lokalitě Perštýna poblíž barokní sýpky.
Perštýn je areál o rozloze téměř osm tisíc metrů čtverečních, který nechali v 16. století vybudovat šlechtici z rodu Pernštejnů. V roce 1661 vyhořel a byl přestavěn. Je to jediný oficiální brownfield v Litomyšli.
Podoba prodejny proto vzešla z architektonické soutěže. Autorem jsou architekti ze studia VAS.
Na koordinované výstavbě nákupních center v Litomyšli se shodli tamní zastupitelé již v minulosti. „Nechceme krabice,“ nechali se tehdy slyšet. Architekti navrhli v roce 2007 i tamní Billu.
Nový Lidl ale kromě estetických kvalit přinesl i udržitelnost. „K ochraně životního prostředí přispívají lepší tepelně-izolační vlastnosti budovy, součástí návrhu prodejny je zelená také střecha. V rámci interiéru prodejny i na parkovišti je využito úsporné LED osvětlení. Počítalo se také s množstvím zeleně v prostranství prodejny. Na parkovišti je instalována nabíjecí stanice pro elektromobily,“ přibližuje za Lidl mluvčí společnosti Tomáš Myler.
Celkovou výši investice sdělit nechtěl s tím, že jde o interní informace. Stejně tak nepotvrdil, že by šlo o nový trend výstavby prodejen řetězce. „V případě výstavby prodejny Lidl v Litomyšli se jedná o ojedinělý projekt, vzhledem ke skutečnosti, že zámecký areál města Litomyšl je zapsaný do světového seznamu UNESCO,“ uzavřel Myler.
A čím se litomyšlská pobočka liší? Kromě zmiňovaného ekologického aspektu ji architekti koncipovali tak, aby nenarušovala historický ráz sousední barokní sýpky. Původní dlouhá typová fasáda byla rozdělena výraznou krytou markýzou na vstupní část a architektonicky potlačenou zbývající část k sýpce.
Architekti se rovněž soustředili na kompoziční a materiálové pojetí fasády a vytvoření kvalitního parteru kolem prodejny. Stejně jako na minimalizaci dopravních ploch.
Co chybí českým architektům, aby mohli svobodně tvořit? A co zase Praze a ostatním českým městům? Nejen tato témata probírali moderátoři Petra Jansová a Dalibor Martínek v dalším podcastu Realitní Club s Jiřím Řezákem a Davidem Wittasskem ze studia Qarta.
PODCAST Realitní Club: Investoři překvapivě bývají ti nejflexibilnější, říkají architekti
Reality
Světově unikátní urbanistický celek, Osada Baba, projde proměnou. Koncepční studie má modernizovat a proměnit veřejný prostor a infrastrukturu. 
Reportáž: Projektovali ji ti nejznámější a bydlela v ní pražská smetánka. Nyní pražská Baba projde modernizací
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
