Druhý život opuštěné sklářské hutě v Josefově Dole. Nově slouží kultuře a sportu
Z jizerskohorského Josefova Dolu na Jablonecku zmizel jeden z brownfieldů. Z bývalé opuštěné sklářské Maxovské hutě je centrum zábavy nazvané Huť Marie.
Centrum bylo pro veřejnost otevřené zhruba před měsícem. Nákup areálu a přestavba stály zhruba 65 milionů korun, uvedl Zdeněk Kubát spolumajitel firmy Canicula Invest, která financovala přestavbu. Firma získala před několika lety v Josefově Dole tři nevyužívané areály, dvě bývalé sklářské hutě a opuštěnou pilu. Přestavba Maxovské hutě je první dokončenou stavbou, revitalizace dalších dvou areálů je ve fázi příprav.
Maxovská huť byla postavená v roce 1904, provoz sklárny skončil před více než 20 lety. Rekonstrukce trvala zhruba dva a půl roku a zvenčí se jí navrátila původní podoba. „Dnes je ten objekt zbaven všech přístaveb, přílepků, které tady za léta, co probíhala sklářská výroba, byly přistavěny,” řekl Kubát.
Středobodem vnitřních prostor i po přestavbě zůstala bývalá hutní hala, kde bývaly dvě pece. „My jsme se ve finále rozhodli, že ji zachováme v maximální možné podobě, v jaké byla, a pokusíme se ji nějakým způsobem postupně naplnit obsahově různými akcemi, ať už sportovními nebo kulturními či společenskými,” uvedl Kubát. Hala pojme až 400 lidí a už nyní se v ní hraje badminton nebo stolní tenis. Podle Kubáta by tam chtěli také uspořádat třeba vánoční trhy, josefodolský bál či koncerty. V dalších prostorech bývalé hutě je fitness, lezecká stěna, sauna a kavárna.
Toto kulturně společenské a sportovně relaxační centrum by mělo sloužit nejen místním, ale i turistům. „Podle mě má Josefův Důl obrovský potenciál. Jizerské hory jsou něco, co je nově objevené, je to kousek z Prahy, za hodinu a půl jste tady, takže se stávají čím dál tím více oblíbené. A lidé, co sem jezdí, tak vedle toho, že samozřejmě jezdí do těch hor, které jsou krásné, tak potřebují i jiné aktivity,” dodal Kubát.
Na libereckém brownfieldu bude do tří let stát nová čtvrť. 
Místo průmyslu bydlení. V Liberci do tří let postaví tři stovky bytů, garsonka vyjde na tři miliony
Reality
Revitalizace dalších dvou brownfieldů nezačne zřejmě ještě několik let. V obou případech půjde o novostavby, i když podle Kubáta původně počítali se zachováním sklářské hutě u nádraží, známé jako Kamenická. „Bohužel tam v průběhu přípravy projektu, kdy se měla přestavovat na apartmánový dům, bylo zjištěno, že statika je natolik špatná, že jsme ji ve finále museli shodit,” řekl Kubát. Kopii původní sklárny podle něj stavět nechtějí. „To nemá smysl. Spíše plánujeme, že by tam bylo více menších objektů než jeden velký,” dodal. Předpokládá, že projekt k výstavbě by mohli mít připravený na podzim příštího roku. V plánu je výstavba apartmánů, obchodů i minipivovaru. Kubát odhadl, že půjde o investici kolem 200 milionů korun.
Zhruba na 150 milionů pak zřejmě vyjde revitalizace bývalé pily, která už byla také zbourána. „Plánujeme klasickou zástavbu chalupami nebo rodinnými domy. Bude to deset až 12 objektů,” dodal Kubát. Projekt je ve fázi změny územního plánu.
Staré a zanedbané budovy obcí, měst a krajů mají i v letošním roce šanci na znovuvzkříšení díky dotacím z Národního plánu obnovy. Ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně zveřejnilo pro tyto typy brownfieldů novou dotační výzvu v rámci programu Regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití. Kolik obcí, krajů či městských částí této šance letos využije, bude zřejmé, až se uzavře příjem žádostí. V rámci minulé výzvy chtěla revitalizovat obecní brownfieldy necelá třicítka měst, která podala žádost o dotaci v celkovém součtu 635 milionů korun. Další část finančních prostředků musely mít obce a města z vlastních zdrojů. 
Chátrající zámek, pivovar či nádraží. Obce a města opět dostanou podporu na obnovu brownfieldů
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
