V Plzni i Budějovicích to jde. Na rozdíl od Prahy tam citlivě zrekonstruovali nádraží
Vlaková doprava je na vzestupu. Rekonstrukce hlavního nádraží čeká nejen Prahu a Brno, ale prošla jí i Plzeň nebo České Budějovice, a to podle projektu architektonického ateliéru A8000.
V obou případech, tedy jak v Plzni, tak i v Českých Budějovicích architekti kromě rekonstrukce řešili, jak obě historické budovy naplnit funkcemi nezbytnými pro pohodlné cestování. V Plzni se zásadně proměnil běžný pohyb cestujících. Ti nyní mohou využívat centrální prostor pokladen, nakoupit si v rozšířené obchodní pasáži nebo si zajít před odjezdem na oběd do restaurace na samotném nástupišti.
Nové číslo magazínu Realitní Club objednávejte zde |
„Historické části nádraží jsme renovovali s respektem a nové jsme budovali s použitím moderních materiálů, aby spolu nové a staré bylo ve vzájemné harmonii. Právě takový přístup je nám nejbližší. Největší důraz jsme ale kladli na zjednodušení cesty pro cestující. Vnitřní prostor nádraží by pro ně měl být nově jednoznačně přehledný a funkční,“ říká architekt Pavel Kvintus z ateliéru A8000.
Celková rekonstrukce budovy hlavního nádraží v Plzni začala v květnu roku 2021. Stavební práce si vyžádaly přes tři roky. Celý objekt dostal novou střechu i fasádu. Barevnost se vrátila k původní krémové a šedé. Hlavní halu doplnila replika původní historické dlažby.
I Budějovice mají nové nádraží
Historii oprašovili architekti z ateliéru A8000 i v případě nádraží v Českých Budějovicích. Tam novou podobu museli intezivně řešit s památkáři.
„Nádraží pochází z roku 1908. Doprava před 100 lety byla samozřejmě jiná než dnes. Naším cílem bylo památkově chráněný objekt přenést do 21. století citlivě, ale tak, aby dokázal plně uspokojit potřeby současných cestujících,“ vysvětluje architekt Martin Krupauer z ateliéru A8000.
Další brownfield v Českých Budějovicích se promění. Budovu spalovny chtějí architekti zachovat a proměnit ji na moderní vědecké centrum. V areálu plánují postavit i nové vysokoškolské koleje.
Hlavně nebourat. Architekti přišli na to, jak využít budovu spalovny v Českých Budějovicích
Reality
Využití opravené budovy je multifunkční. Vedle prostoru pro čekání cestujících tam jsou nově obchody a služby. Nechybí ani nové kanceláře. Budova dostala nový orientační a informační systém. Odbavovací hala nabízí vedle tradičních pokladen též jízdenkové automaty či nové tabule s odjezdy vlaků. Samozřejmostí jsou automaty na nápoje a potraviny, úschovné boxy pro zavazadla a výdejní boxy na zásilky.
Součástí rekonstrukce byla také stavba nové pasáže, propojující nový vstup do objektu ze severu s hlavní odbavovací halou. Vzniklo tím přímé spojení s Lannovou třídou, hlavní spojnicí mezi nádražím a samotným centrem Českých Budějovic. Právě zde v pasáži najdou cestující nové obchody, kavárny i další služby.
Brownfield? To přeci není jen Smíchov. Zanedbané plochy bez využití existují i v mnohem méně atraktivních lokalitách. „Pohraničí je v podstatě jeden velký brownfield. Vtisknout nebo vrátit takovým místům život, to je jiná architektonická disciplína,“ říká Martin Krupauer, majitel a zakladatel architektonického ateliéru A8000, v dalším díle podcastu Realitní Club.
Celé pohraničí je vlastně takový brownfield, říká architekt Krupauer
Reality
Místo jedné velké budovy jich v Olomouci na místě zkrachovalého podniku Milo vznikne hned několik, promění se i dosud nevyužívané okolí Mlýnského potoka.
Fotogalerie: V Olomouci chtějí náplavky jako v Praze. Stavět se začnou letos
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
