Vědecký výzkum NATO stojí na spolupráci s odborníky v civilu

Vojenská aliance NATO má také vlastní výzkum. Zaměřuje se nejenom na nové technologie pro bojové operace, ale také na to, jak bezpečnost světa ovlivňují změny klimatu, kybernetické útoky anebo podvodné ovlivňování voleb.

Když Severoatlantická aliance před 75 lety, roku 1949, vznikla, její vědecké kapacity se zaměřovaly především na letectví a později na kosmonautiku, uvedla pro vědecký časopis Nature výzkumnice v oboru obranných technologií Simona Soareová z Lancasterské univerzity v Británii.

Po druhé světové válce totiž Američané sázeli na dálkové letectvo schopné svrhnout jaderné bomby a pro ně vybudovali po světě síť leteckých základen. Sověti tuto možnost neměli, a tak se soustředili na konstrukci balistických raket schopných dopravit jadernou hlavici na druhý konec Země. Ostatně právě tento typ raket pak od roku 1957 vynášel do vesmíru první sovětské družice i první sovětské kosmonauty. Až poté Američané dohonili sovětský náskok, protože jim došlo, že závod o vesmír je současně bojem o Zemi.

Skromná suma: 350 milionů eur na rok

Dnes vojenské výzkumy ve státech Severoatlantické aliance sledují nové cíle. Nemají však jednotné řízení, probíhají z velké části relativně samostatně v jednotlivých členských zemích, jejich vojenských výzkumných ústavech a firmách. Například americká vojenská výzkumná agentura DARPA, která organizuje jen malou část vojenského bádání v USA, letos pracuje s rozpočtem 4,122 miliardy dolarů (96,7 miliardy korun).

Česká ministerstva a nemocnice se staly oběťmi útoku ruských hackerů

Politika

Některé české instituce byly od loňského roku cílem útoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V prohlášení na svém webu to uvedlo ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Česko s mezinárodními partnery zásadně odsoudilo aktivity skupiny APT28, jež podle úřadu dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.

ČTK

Přečíst článek

Ve srovnání s tím je společný výzkum prováděný pod hlavičkou celé aliance velmi skromný. Státy NATO na něj ročně přispívají celkově sumou 350 milionů eur (8,8 miliardy korun). Mnoho projektů je podle očekávání tajných. Ani podrobnější informace o rozložení financí na vědu podle oborů nebo podle zemí, kde byly využity, nejsou zveřejňovány. Oproti tomu výstupy některých projektů jsou publikovány v uznávaných mezinárodních vědeckých časopisech.

„Snažíme se poskytovat státům NATO vědecké rady, aby si mohly udržet technickou a vojenskou výhodu,“ vysvětlil pro časopis Nature šéf aliančního vědeckého výzkumu Bryan Wells a dodal, že co jde, se snaží otevřeně publikovat.

Značná část aliančního výzkumu se uskutečňuje prostřednictvím její Organizace pro vědu a technologie (STO). To je síť více než šesti tisíc vědců, kteří pracují zejména na civilních univerzitách, státních výzkumných ústavech a také v průmyslu. Jim aliance uděluje granty na konkrétní projekty obvykle až do výše 400 tisíc eur (deset milionů korun) na dva až tři roky.

Dezinformace i hackerské útoky. NATO znepokojuje ruský vliv v Česku, Slovensku a dalších státech

Politika

Severoatlantickou alianci znepokojuje nedávná škodlivá činnost na území členských států bloku, která je součástí ruských hybridních aktivit, uvádí v prohlášení. Text zmiňuje Česko, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Británii. Ruské počínání neodradí spojence od další podpory Ukrajiny, píše se v dokumentu.

ČTK

Přečíst článek

Proti ponorkám i proti terorismu

STO má však také vlastní centrum pro námořní výzkum v italském města La Spezia. Tamních 150 vědců například zjišťuje, jak mohou podmořská automatická plavidla najít ponorky s využitím kvantových technologií a umělé inteligence, či jak se dá chránit podmořská infrastruktura. Mezi zajímavými tématy figuruje zjišťování, jak by měli vojáci z různých členských zemí spolupracovat a potlačit případné vzájemné rozdíly či předsudky, anebo jestli mohou moderní biotechnologie zlepšit výkonnost vojáků třeba vylepšením mikrobiomu (stavu mikroorganismů v těle).

Pro bádání ve spolupráci s vědci z civilního sektoru (program má oficiální název Věda pro mír a bezpečnost) byly minulý měsíc schváleny aktualizované priority. Zaměřují se například na výzkum nových materiálů, ochranu energetické infrastruktury, boj proti terorismu, obranu před kybernetickými útoky anebo vliv umělé inteligence na bezpečnostní situaci. Asi nepřekvapí, že pozornost si získalo také hledání možností obrany před takzvanými hybridními hrozbami, zejména před nebezpečnými dezinformacemi a zasahováním do průběhu voleb.

V programu je konkrétně jmenováno Rusko jako země, jejímž dezinformačním aktivitám a hybridním hrozbám je nutné čelit. NATO v minulosti spolupracovalo s ruskými vědeckými institucemi například na projektu telemedicíny – mezinárodního propojení lékařů, kteří mohou v případě katastrofy na dálku díky technice diagnostikovat pacienty a nastavit základní léčbu. Po ruské anexi Krymu v roce 2014 však byla spolupráce přerušena.

Telemedicína je trend. Nová aplikace pomáhá předejít srdeční zástavě

Money

Digitalizace medicíny může zdravotnímu systému ušetřit významné prostředky. A přínosná je i pro zdraví pacientů. Telemedicína a monitoring pacientů „na dálku“ jsou trendy, které mohou včas zachraňovat životy.

pej

Přečíst článek

Klima mění bezpečnostní situaci

Prioritou výzkumu NATO jsou dlouhodobě změny klimatu. Jeden takový projekt už přinesl zjištění, že rostoucí teplota vody v severním Atlantiku může zkomplikovat hledání ponorek pomocí sonaru. Jiné výzkumy se zabývají predikcí, jak změna klimatu ovlivní fungování vojenských základen, nebo hledáním nových materiálů pro vojenské oděvy v teplejším klimatu.

Zajímavým zkoumaným problémem je tání mořského ledu v Arktidě, které už způsobuje, že v oblasti vzniká více tras pro námořní dopravu a stále častěji zde operují státy NATO i země mimo NATO. Což může narušit tamní dosavadní bezpečnostní situaci.

Další texty Josefa Tučka čtěte zde