Fotogalerie: Jak navrhnout hřbitov ve 21. století? Třeba jako ve Vratislavicích
Čeští architekti si dokážou poradit i s tak netradiční typologií, jako je hřbitov. Ten ve Vratislavicích, který navrhli architekti ze studia Mjölk, obklopují loučně.
Jaká je povaha smutku a truchlení ve společnosti, která již nesdílí náboženský nebo filozofický pohled na smrt a co přichází po ní? Takovou otázku si položili architekti z libereckého studia Mjölk, když navrhovali rozšíření starého hřbitova ve Vratislavicích.
Snažili se proto najít patřičně důstojnou formu místa posledního rozloučení tak, aby místo zároveň obsahovalo špetku naděje, aniž by se odkazovalo k náboženským symbolům. „Pracovně jsme tento přístup nazvali konejšivá architektura,“ říkají architekti.
Pro rozptylovou loučku, do jejíhož středu umístili obřadní stůl z lokálního kamene, zvolili kruhový tvar. Odkázali tak na cyklickou povahu života a našeho působení v něm. Louka je zároveň obklopena „hájem“ pamětních loučí se jmény zesnulých.
Dušičky trochu jinak
Působivé místo posledního odpočinku má i středočeská obec Dolní Břežany. Tamní hřbitov, ale také vřejnou zeleň s parkovou úpravou o rozloze čtyři hektary, navhl Zdeněk Sandler v roce 2016. Kruhový tvar, který symbolizuje keltský kříž, vymezil Sandler kamennými zdmi. V parku a na hřbitově bylo vysázeno na dva a půl tisíce stromů.
Není divu, že zajímavou hřbitovní stavbu lze najít i v Litomyšli, která je dlouhá léta odbornou obcí považována za mekku moderní architektury. Zázemí místo staticky narušené márnice navrhli architekti z brněnského studia Kuba & Pilař architekti.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
