Přílišná regulace umělé inteligence (AI) může z lidí udělat snazší oběť, míní ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. V rozhovoru s ČTK upozornil, že AI pomáhá s efektivním řešením úkolů nejenom běžným uživatelům, ale současně i útočníkům. Loňský rok podle něj potvrdil, že se negativní aktivity v kyberprostoru mohou velmi rychle projevit v reálném životě.
Praha je výrazným centrem kybernetické bezpečnosti. Vývojové centrum tu má například izraelská společnost Cato Networks, která nyní získala novou investici ve výši 359 milionů dolarů. Chce se zaměřit na inovace a dál rozšiřovat byznys.
Americká společnosti Alphabet, která je majitelem Googlu, koupí za 32 miliard dolarů (735,4 miliardy korun) firmu zabývající se kybernetickou bezpečností Wiz. Akvizice je zatím největší, jakou kdy Alphabet uskutečnil, a zdvojnásobí podíl firmy na trhu s kybernetickou bezpečností.
Microsoft viní z pátečního největšího IT výpadku dějin Evropskou unii. Koncem předminulého desetiletí hrozilo americké firmě vyšetřování a tučné pokuty ze strany Evropské unie, a to kvůli údajně nesoutěžnímu jednání (přeloženo: systémy Windows plnily svoji roli dostatečně spolehlivě, takže běžní uživatelé neměli moc důvod hledat alternativy). Takže roku 2009 raději s Bruselem uzavřela dohodu, že bude sdílet své rozhraní API pro klientské a serverové operační systémy Windows s vývojáři bezpečnostního softwaru třetích stran.
Šéf kyberbezpečnostní firmy Crowdstrike George Kurtz se v rozhovoru odvysílaném americkou televizí NBC News omluvil za globální výpadek počítačových systémů, který způsobila aktualizace softwaru jeho společnosti na systémech Windows.
Svět vstupuje do éry umělé inteligence a umělé biologie. „Kdybych vám před pěti lety říkal, co bude umět jazykový model GPT-4 nebo GPT-4o, vnímal byste to jako absolutní sci-fi,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Richard Kadlčák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro kybernetický prostor. Podobně přelomové objevy se dnes týkají syntetické biologie, dokážeme ovlivnit procesy lidského těla. „Nechci zastrašovat, ale musíme přemýšlet o dopadech,“ zdůrazňuje.
Připravovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolává řadu otázek a pro mnohé firmy může být velkou výzvou. Jejich připravenost totiž podle Jakuba Hölla, ředitele týmu operačních rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte, není zrovna nejlepší. „Implementace požadavků na kyberbezpečnost přitom opravdu neproběhne přes noc a většině firem zabere přinejmenším měsíce,“ upozorňuje Höll.
Mohutný nárůst rozvoje umělé inteligence a jejího využití, přechod na cloud a neustále probíhající digitalizace s sebou přináší řadu úskalí. S rozšiřováním digitálního prostředí roste potřeba komplexních řešení kybernetické bezpečnosti. Výzkumná agentura Cybersecurity Ventures odhaduje, že v loňském roce globálním ekonomika díky kybernetickým útokům přišla o osm bilionů dolarů. V roce 2025 by se toto číslo mělo přehoupnout přes 10 bilionů dolarů.
Internet se během letošního roku stal zase o něco nebezpečnějším a divočejším místem, alespoň z hlediska růstu kriminality zaměřené na spotřebitele. Zatímco v roce 2021 registrovala policie v kyberprostoru 9,5 tisíce trestných činů, v roce 2022 jich už bylo téměř 19 tisíc a v první polovině roku 2023 přes 10 tisíc. Zároveň roste komplexita a věrohodnost jednotlivých podvodných kampaní. Jedním z hlavních důvodů je rozvoj nástrojů generativní umělé inteligence, které podvodníkům umožňují vytvořit více "kvalitnějších" podvodů za kratší dobu. Oblast podvodů a digitálních útoků zaměřených na obyčejné lidi se bude dynamicky vyvíjet, nastiňuje technologické společnosti ANECT.
Společnost Google začala kvůli bezpečnosti rušit neaktivní uživatelské účty, tedy ty, ke kterým se nikdo nejméně dva roky nepřipojil. Plánované mazání se týká pouze osobních účtů a nedotkne se účtů s aktivním YouTube kanálem, s existujícím peněžním kreditem nebo vlastníků aplikace v obchodě GooglePlay. Uživatelé s neaktivními účty dostanou před samotným smazáním upozornění na e-mail i na záložní e-mailovou adresu pro obnovení. Kolik účtů bude v Česku zrušeno, nedokáže firma podle mluvčí Alžběty Houzarové říci.
Francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron přijal demisi šéfky pařížského muzea Louvre Laurence des Carsové. Oznámil to dnes Elysejský palác. Des Carsová podala demisi již loni po loupeží některých šperků z expozice muzea. Tehdy ji však ministerstvo kultury odmítlo. Do té doby však Louvre čelí protestům zaměstnanců i vyšetřování rozsáhlého podvodu se vstupenkami.
Mexická prezidentka 👩 Claudia Sheinbaumová zvažuje právní kroky proti americkému miliardáři Elonu Muskovi. Ten totiž na své sociální síti X napsal, že mexická prezidentka říká, co jí našeptají členové drogových kartelů. Informovala o tom dnes agentura Reuters. V Mexiku byl v neděli zabit drogový boss Nemesio Rubén Oseguera Cervantes a Sheinbaumová v této souvislosti řekla, že je nesmyslné o Mexiku tvrdit, že je to stát řízený drogovými kartely.
Írán je připraven podniknout veškeré nezbytné kroky k dosažení 🤝 dohody se Spojenými státy, uvedl dnes íránský náměstek ministra zahraničí Madžíd Tacht Ravánčí. Bílý dům dnes uvedl, že pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je vůči Teheránu na prvním místě vždy diplomacie, ale v případě potřeby je připraven použít sílu. Informovala o tom agentura Reuters.
Japonský jen dnes na devizových trzích 📉 slábne po zprávě, že premiérka Sanae Takaičiová zpochybnila plán na zvýšení úrokových sazeb. Dolar k jenu krátce před 17:30 středoevropského času vykazoval růst přes 0,7 procenta a prodával se za více než 155,70 JPY.
Ukrajina dostala loni díky české muniční iniciativě 1,96 milionu kusů velkorážové munice, řekl při dnešním slyšení v Senátu poradce pro národní bezpečnost 👨 Hynek Kmoníček. Dosud se uvádělo zhruba 1,8 milionu kusů. Iniciativa podle Kmoníčka pokryla v loňském roce asi 48 procent dodávek této munice na Ukrajinu. Na letošek je zatím zajištěné financování na asi 880 tisíc kusů munice.
Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní, prohlásil český ministr zahraničí 👨 Petr Macinka na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN k Ukrajině v den čtvrtého výročí ruské invaze. Šéf české diplomacie ve svém vystoupení oslovil nepřítomného ruského kolegu Sergeje Lavrova a vzkázal mu, že rakety nejsou argumentem a že považuje ruské raketové útoky za přiznání ruského selhání..
Po růstu z úvodu týdne dnes pražská burza 📉 klesla. Index PX oslabil o 1,72 procenta na 2674,17 bodu. Nedařilo se bankovnímu sektoru.
Představitelé Evropské unie očekávají, že Spojené státy v příštích týdnech 📉 sníží cla na zboží, které obsahuje ocel a hliník. Uvádějí to zdroje agentury Bloomberg. Krok by mohl zmírnit hlavní zdroj napětí v transatlantických obchodních vztazích. Optimismus ohledně brzké změny celních sazeb dnes podle agentury Reuters vyjádřil také eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič.
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (asi 2️⃣,2️⃣ bilionu korun) tak či onak, řekla dnes v Kyjevě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska.
Zastupitelstvo Libereckého kraje ✅ schválilo odkoupení horského hotelu a vysílače Ještěd od Českých radiokomunikací. Za budovu zaplatí kraj 181 milionů korun, další bezmála tři miliony přidá za mobiliář, vybavení a další příslušenství. Peníze má kraj připravené z loňského roku, zadlužovat se kvůli tomu nemusí. I když měli v minulosti k odkupu budovy někteří zastupitelé opozičního ANO výhrady, dnes pro něj hlasovali všichni přítomní.
