Model Mythos přináší do sektoru kybernetické bezpečnosti zásadní revoluci. Všechno bude levnější a rychlejší. Kdo na to nedokáže zareagovat, ten skončí. A už se to ukazuje na akciích některých firem.
Kybernetické útoky zesilují. A ačkoli jejich počet v posledních měsících mírně klesá, jsou daleko sofistikovanější, cílenější, potenciálně ničivější. I proto firmy i instituce nesmí podcenit tyto hrozby a hledat co nejlepší zabezpečení svých systémů. Jednou ze společností, které se daří nabízet top produkt globálním firmám, je Cato Networks, kterou založil úspěšný podnikatel a investor Shlomo Kramer. Společnost nyní rozšiřuje své vývojové centrum v Praze. „Našli jsme zde odborníky potřebných kvalit. Navíc Čechy s Izraelci spojuje i podobná mentalita,“ říká podnikatel v rozhovoru pro newstream.cz.
Nic nesmí přijít nazmar. To je jeden z leitmotivů udržitelné transformace. Jak se daří omezovat plýtvání potravinami, kterých se ročně v Evropské unii vyhodí tolik, že by uživily Itálii? Co hrozí tuzemské transformaci energetiky ze strany spekulantů? Proč je velkým omylem nálepkovat vydávání zpráv o udržitelnosti jen jako zbytečnou byrokracii vnucenou Bruselem? Přinášíme vám výběr zajímavostí z dalších šesti dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.
Praha je výrazným centrem kybernetické bezpečnosti. Vývojové centrum tu má například izraelská společnost Cato Networks, která nyní získala novou investici ve výši 359 milionů dolarů. Chce se zaměřit na inovace a dál rozšiřovat byznys.
Americká společnosti Alphabet, která je majitelem Googlu, koupí za 32 miliard dolarů (735,4 miliardy korun) firmu zabývající se kybernetickou bezpečností Wiz. Akvizice je zatím největší, jakou kdy Alphabet uskutečnil, a zdvojnásobí podíl firmy na trhu s kybernetickou bezpečností.
Microsoft viní z pátečního největšího IT výpadku dějin Evropskou unii. Koncem předminulého desetiletí hrozilo americké firmě vyšetřování a tučné pokuty ze strany Evropské unie, a to kvůli údajně nesoutěžnímu jednání (přeloženo: systémy Windows plnily svoji roli dostatečně spolehlivě, takže běžní uživatelé neměli moc důvod hledat alternativy). Takže roku 2009 raději s Bruselem uzavřela dohodu, že bude sdílet své rozhraní API pro klientské a serverové operační systémy Windows s vývojáři bezpečnostního softwaru třetích stran.
Šéf kyberbezpečnostní firmy Crowdstrike George Kurtz se v rozhovoru odvysílaném americkou televizí NBC News omluvil za globální výpadek počítačových systémů, který způsobila aktualizace softwaru jeho společnosti na systémech Windows.
Svět vstupuje do éry umělé inteligence a umělé biologie. „Kdybych vám před pěti lety říkal, co bude umět jazykový model GPT-4 nebo GPT-4o, vnímal byste to jako absolutní sci-fi,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Richard Kadlčák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro kybernetický prostor. Podobně přelomové objevy se dnes týkají syntetické biologie, dokážeme ovlivnit procesy lidského těla. „Nechci zastrašovat, ale musíme přemýšlet o dopadech,“ zdůrazňuje.
Připravovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolává řadu otázek a pro mnohé firmy může být velkou výzvou. Jejich připravenost totiž podle Jakuba Hölla, ředitele týmu operačních rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte, není zrovna nejlepší. „Implementace požadavků na kyberbezpečnost přitom opravdu neproběhne přes noc a většině firem zabere přinejmenším měsíce,“ upozorňuje Höll.
Zadlužená francouzská společnost Atos přijala nabídku na restrukturalizaci svého dluhu od konsorcia vedeného jejím hlavním investorem Davidem Layanim.
Mohutný nárůst rozvoje umělé inteligence a jejího využití, přechod na cloud a neustále probíhající digitalizace s sebou přináší řadu úskalí. S rozšiřováním digitálního prostředí roste potřeba komplexních řešení kybernetické bezpečnosti. Výzkumná agentura Cybersecurity Ventures odhaduje, že v loňském roce globálním ekonomika díky kybernetickým útokům přišla o osm bilionů dolarů. V roce 2025 by se toto číslo mělo přehoupnout přes 10 bilionů dolarů.
EU zavádí kvóty a clo na dovoz oceli, chce ochránit evropský ocelářský průmysl. a zvýšit využití jeho výrobních kapacit na 80 procent, oznámila dnes komise. Roční bezcelní dovozní kvóty EU se podle nových pravidel snižují o 47 procent na 18,3 milionu tun. Současně se zavádí 50procentní clo na dovoz nad rámec kvót u 26 kategorií ocelářských výrobků dovážených do unie.
