Na české uživatele internetu mířilo v loňském roce více než 100 milionů kybernetických útoků. Počet útoků byl přibližně o polovinu nižší než v předchozím roce, byly ale sofistikovanější a nebezpečnější. Hackeři do jejich tvorby více zapojovali umělou inteligenci. Vyplývá to z údajů společnosti Gen, která poskytuje bezpečnostní produkty pod značkami Avast, AVG, Norton nebo CCleaner.
Americká společnosti Alphabet, která je majitelem Googlu, koupí za 32 miliard dolarů (735,4 miliardy korun) firmu zabývající se kybernetickou bezpečností Wiz. Akvizice je zatím největší, jakou kdy Alphabet uskutečnil, a zdvojnásobí podíl firmy na trhu s kybernetickou bezpečností.
Microsoft viní z pátečního největšího IT výpadku dějin Evropskou unii. Koncem předminulého desetiletí hrozilo americké firmě vyšetřování a tučné pokuty ze strany Evropské unie, a to kvůli údajně nesoutěžnímu jednání (přeloženo: systémy Windows plnily svoji roli dostatečně spolehlivě, takže běžní uživatelé neměli moc důvod hledat alternativy). Takže roku 2009 raději s Bruselem uzavřela dohodu, že bude sdílet své rozhraní API pro klientské a serverové operační systémy Windows s vývojáři bezpečnostního softwaru třetích stran.
Šéf kyberbezpečnostní firmy Crowdstrike George Kurtz se v rozhovoru odvysílaném americkou televizí NBC News omluvil za globální výpadek počítačových systémů, který způsobila aktualizace softwaru jeho společnosti na systémech Windows.
Svět vstupuje do éry umělé inteligence a umělé biologie. „Kdybych vám před pěti lety říkal, co bude umět jazykový model GPT-4 nebo GPT-4o, vnímal byste to jako absolutní sci-fi,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Richard Kadlčák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro kybernetický prostor. Podobně přelomové objevy se dnes týkají syntetické biologie, dokážeme ovlivnit procesy lidského těla. „Nechci zastrašovat, ale musíme přemýšlet o dopadech,“ zdůrazňuje.
Připravovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolává řadu otázek a pro mnohé firmy může být velkou výzvou. Jejich připravenost totiž podle Jakuba Hölla, ředitele týmu operačních rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte, není zrovna nejlepší. „Implementace požadavků na kyberbezpečnost přitom opravdu neproběhne přes noc a většině firem zabere přinejmenším měsíce,“ upozorňuje Höll.
Zadlužená francouzská společnost Atos přijala nabídku na restrukturalizaci svého dluhu od konsorcia vedeného jejím hlavním investorem Davidem Layanim.
Mohutný nárůst rozvoje umělé inteligence a jejího využití, přechod na cloud a neustále probíhající digitalizace s sebou přináší řadu úskalí. S rozšiřováním digitálního prostředí roste potřeba komplexních řešení kybernetické bezpečnosti. Výzkumná agentura Cybersecurity Ventures odhaduje, že v loňském roce globálním ekonomika díky kybernetickým útokům přišla o osm bilionů dolarů. V roce 2025 by se toto číslo mělo přehoupnout přes 10 bilionů dolarů.
Internet se během letošního roku stal zase o něco nebezpečnějším a divočejším místem, alespoň z hlediska růstu kriminality zaměřené na spotřebitele. Zatímco v roce 2021 registrovala policie v kyberprostoru 9,5 tisíce trestných činů, v roce 2022 jich už bylo téměř 19 tisíc a v první polovině roku 2023 přes 10 tisíc. Zároveň roste komplexita a věrohodnost jednotlivých podvodných kampaní. Jedním z hlavních důvodů je rozvoj nástrojů generativní umělé inteligence, které podvodníkům umožňují vytvořit více "kvalitnějších" podvodů za kratší dobu. Oblast podvodů a digitálních útoků zaměřených na obyčejné lidi se bude dynamicky vyvíjet, nastiňuje technologické společnosti ANECT.
Společnost Google začala kvůli bezpečnosti rušit neaktivní uživatelské účty, tedy ty, ke kterým se nikdo nejméně dva roky nepřipojil. Plánované mazání se týká pouze osobních účtů a nedotkne se účtů s aktivním YouTube kanálem, s existujícím peněžním kreditem nebo vlastníků aplikace v obchodě GooglePlay. Uživatelé s neaktivními účty dostanou před samotným smazáním upozornění na e-mail i na záložní e-mailovou adresu pro obnovení. Kolik účtů bude v Česku zrušeno, nedokáže firma podle mluvčí Alžběty Houzarové říci.
Chytrá zařízení využíváme denně. Do domů si instalujeme bezpečnostní kamery, na dálku ovládáme domácí spotřebiče a pomalu vyhlížíme auta, která se řídí sama. Doba se zrychluje, modernizuje a naše každodenní působení se stále více přesouvá do online světa. To s sebou přináší nejen řadu příležitostí, ale také rizik. „Každé chytré zařízení vytváří prostor pro útoky, protože se může dostat do hledáčku hackerů,“ upozorňuje Martin Bajer, ředitel pro strategii TTC MARCONI.
