Microsoft viní z pátečního největšího IT výpadku dějin Evropskou unii. Koncem předminulého desetiletí hrozilo americké firmě vyšetřování a tučné pokuty ze strany Evropské unie, a to kvůli údajně nesoutěžnímu jednání (přeloženo: systémy Windows plnily svoji roli dostatečně spolehlivě, takže běžní uživatelé neměli moc důvod hledat alternativy). Takže roku 2009 raději s Bruselem uzavřela dohodu, že bude sdílet své rozhraní API pro klientské a serverové operační systémy Windows s vývojáři bezpečnostního softwaru třetích stran.
Mohutný nárůst rozvoje umělé inteligence a jejího využití, přechod na cloud a neustále probíhající digitalizace s sebou přináší řadu úskalí. S rozšiřováním digitálního prostředí roste potřeba komplexních řešení kybernetické bezpečnosti. Výzkumná agentura Cybersecurity Ventures odhaduje, že v loňském roce globálním ekonomika díky kybernetickým útokům přišla o osm bilionů dolarů. V roce 2025 by se toto číslo mělo přehoupnout přes 10 bilionů dolarů.
Internet se během letošního roku stal zase o něco nebezpečnějším a divočejším místem, alespoň z hlediska růstu kriminality zaměřené na spotřebitele. Zatímco v roce 2021 registrovala policie v kyberprostoru 9,5 tisíce trestných činů, v roce 2022 jich už bylo téměř 19 tisíc a v první polovině roku 2023 přes 10 tisíc. Zároveň roste komplexita a věrohodnost jednotlivých podvodných kampaní. Jedním z hlavních důvodů je rozvoj nástrojů generativní umělé inteligence, které podvodníkům umožňují vytvořit více "kvalitnějších" podvodů za kratší dobu. Oblast podvodů a digitálních útoků zaměřených na obyčejné lidi se bude dynamicky vyvíjet, nastiňuje technologické společnosti ANECT.
Společnost Google začala kvůli bezpečnosti rušit neaktivní uživatelské účty, tedy ty, ke kterým se nikdo nejméně dva roky nepřipojil. Plánované mazání se týká pouze osobních účtů a nedotkne se účtů s aktivním YouTube kanálem, s existujícím peněžním kreditem nebo vlastníků aplikace v obchodě GooglePlay. Uživatelé s neaktivními účty dostanou před samotným smazáním upozornění na e-mail i na záložní e-mailovou adresu pro obnovení. Kolik účtů bude v Česku zrušeno, nedokáže firma podle mluvčí Alžběty Houzarové říci.
Chytrá zařízení využíváme denně. Do domů si instalujeme bezpečnostní kamery, na dálku ovládáme domácí spotřebiče a pomalu vyhlížíme auta, která se řídí sama. Doba se zrychluje, modernizuje a naše každodenní působení se stále více přesouvá do online světa. To s sebou přináší nejen řadu příležitostí, ale také rizik. „Každé chytré zařízení vytváří prostor pro útoky, protože se může dostat do hledáčku hackerů,“ upozorňuje Martin Bajer, ředitel pro strategii TTC MARCONI.
Francouzská zbrojovka Thales se chce stát lídrem v oblasti kybernetické bezpečnosti. Za tím účelem koupí za 3,6 miliardy dolarů (78,3 miliardy korun) americkou firmu Imperva.
Kyberpodvodníci jsou stále sofistikovanější a dokážou podvést leckoho včetně vzdělaných lidí. I když počty trestných činů, které podvodníci páchají rostou i letos, nárůst podle policejního prezidenta Martina Vondráška není tak dynamický jako vloni. Banky se totiž spolu s Policií ČR intenzivně pouští do boje s kyberzločinem. Například ČSOB má v plánu spolu s policií proškolit milion lidí, kteří budou proti kyberšikaně ostražití a budou moci informovat o kybernebezpečích i své okolí. Škody jdou do desítek tisíc korun a někdy až milionů korun.
Evropská unie by od příštího roku mohla účinněji předcházet velkým kybernetickým útokům díky celoevropské síti operačních center. Počítá s tím návrh Evropské komise, která hodlá propojit národní a unijní střediska odpovídající za kybernetickou bezpečnost. Brusel odhaduje, že do projektu „evropského kybernetického štítu” vloží EU a členské země 1,1 miliardy eur (25,7 miliardy korun). Plán budou v příštích měsících projednávat členské státy a Evropský parlament.
Ruská softwarová společnost Kaspersky Lab vyvinula jeden z nejčastěji využívaných antivirů světa. Využívá jej zhruba 400 milionů uživatelů po celém světě. Produkty ruské společnosti jsou v hledáčku tajných služeb již několik let a americká komise pro komunikaci ji před pár dny zařadila na seznam produktů potenciálně ohrožujících národní bezpečnost.
Internetový gigant Google ze skupiny Alphabet se v neklidné době pustil do druhé největší akvizice ve své historii. Za 5,4 miliardy dolarů (asi 126 miliard korun) koupí firmu specializovanou na kybernetickou bezpečnost Mandiant od společnosti Cybersecurity Firm.
S rostoucí cenou digitálních aktiv se kryptoměny stávají populárním cílem nejrůznějších zločinců. V loňském roce padl smutný rekord, když došlo ke zneužití kryptoměn v hodnotě 14 miliard, uvádí studie společnosti Chainalysis. Podstata decentralizovaného financování naneštěstí nahrává nejrůznějším podvodům, jejich množství tak v nejbližší době nebude klesat.
Tuzemská měna vůči oběma hlavním světovým měnám zpevnila 💪. Oproti předchozímu závěru posílila shodně o dva haléře, když se obchoduje v kurzu 25,36 koruny za euro a 23,36 koruny za dolar.
Pražská burza po pěti týdnech růstu oslabila 📉, index PX klesl v uplynulém týdnu o téměř procento na 1597,8 bodu. Nejvíce rostly akcie Erste Bank, naopak největší oslabení zaznamenaly cenné papíry společnosti Piluka. V předchozím týdnu index PX stoupl o 1,4 procenta.
Bitcoin by ještě do konce prázdnin mohl překonat dosavadní rekord 73 800 dolarů (1,72 milionu korun) a přiblížit se hranici 80 tisíc (1,87 milionu korun). Impulzem by mohl být očekávaný projev amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na největší světové bitcoinové konferenci v Nashvillu. Shodli se na tom oslovení ekonomové a experti na kryptoměny. Nyní se bitcoin obchoduje okolo 66 tisíc dolarů (1,54 milionu korun).
Číst více
Ruská centrální banka podle očekávání zvýšila 📈 svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 18 procent, tedy na nejvyšší úroveň za více než dva roky. Banka poukázala na zrychlení růstu spotřebitelských cen. Předpověděla, že v celém letošním roce bude inflace v Rusku činit 6,5 až 7,0 procenta.
Evropská unie v rámci podpory Ukrajiny uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina tak získá 1,5 miliardy eur 💶 (zhruba 38 miliard korun) na posílení vojenských kapacit a obnovu země.
Škoda Group nechystá protinávrh na převzetí rivala Talgo. Český výrobce vlaků má zájem o spojení svých průmyslových aktivit s aktivitami španělského rivala Talgo, nehodlá však předložit návrh na jeho převzetí, kterým by konkuroval nabídce ze strany maďarské společnosti Ganz-Mávag. Vyplývá to podle agentury Reuters z dopisu, jehož obsah firma Talgo zveřejnila.
Výstavba prvního úseku vysokorychlostních železničních tratí (VRT) 🚄 mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštím roce. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána pak nejpozději v roce 2028. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Investiční společnost Tomáš Čupra TCF Capital investovala několik desítek milionů korun do české firmy Eco-Stations, za které získá postupně až třicetiprocentní podíl ve firmě. Cílem investice je zefektivnění výroby a pomoc společnosti s rozvojem služeb v podobě čištění vzduchotechniky a výrobních zařízení suchým ledem.
Číst více
Městský soud v Praze schválil ukončení provozu závodu Energetického Holdingu Malina. Navrhl to insolvenční správce firmy, protože podnik už podle něj prakticky nefunguje. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Firma s dluhy za více než miliardu korun, která se zabývala instalacemi fotovoltaických ☀ panelů na střechy, je v konkurzu. To znamená likvidační řešení úpadku prostřednictvím rozprodeje majetku.
Několik pařížských nádraží v noci čelilo cíleným žhářským útokům na železniční infrastrukturu. Provoz na třech ze čtyř vysokorychlostních tratí 🚄 je silně narušen. Uvedl to francouzský železniční dopravce SNCF. Doprava bude v den zahájení olympijských her značně narušena, obtíže přetrvají nejméně do konce víkendu, uvádí AFP.
Číst více
Zajímá nás
