Přílišná regulace umělé inteligence (AI) může z lidí udělat snazší oběť, míní ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. V rozhovoru s ČTK upozornil, že AI pomáhá s efektivním řešením úkolů nejenom běžným uživatelům, ale současně i útočníkům. Loňský rok podle něj potvrdil, že se negativní aktivity v kyberprostoru mohou velmi rychle projevit v reálném životě.
Praha je výrazným centrem kybernetické bezpečnosti. Vývojové centrum tu má například izraelská společnost Cato Networks, která nyní získala novou investici ve výši 359 milionů dolarů. Chce se zaměřit na inovace a dál rozšiřovat byznys.
Americká společnosti Alphabet, která je majitelem Googlu, koupí za 32 miliard dolarů (735,4 miliardy korun) firmu zabývající se kybernetickou bezpečností Wiz. Akvizice je zatím největší, jakou kdy Alphabet uskutečnil, a zdvojnásobí podíl firmy na trhu s kybernetickou bezpečností.
Microsoft viní z pátečního největšího IT výpadku dějin Evropskou unii. Koncem předminulého desetiletí hrozilo americké firmě vyšetřování a tučné pokuty ze strany Evropské unie, a to kvůli údajně nesoutěžnímu jednání (přeloženo: systémy Windows plnily svoji roli dostatečně spolehlivě, takže běžní uživatelé neměli moc důvod hledat alternativy). Takže roku 2009 raději s Bruselem uzavřela dohodu, že bude sdílet své rozhraní API pro klientské a serverové operační systémy Windows s vývojáři bezpečnostního softwaru třetích stran.
Šéf kyberbezpečnostní firmy Crowdstrike George Kurtz se v rozhovoru odvysílaném americkou televizí NBC News omluvil za globální výpadek počítačových systémů, který způsobila aktualizace softwaru jeho společnosti na systémech Windows.
Svět vstupuje do éry umělé inteligence a umělé biologie. „Kdybych vám před pěti lety říkal, co bude umět jazykový model GPT-4 nebo GPT-4o, vnímal byste to jako absolutní sci-fi,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Richard Kadlčák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro kybernetický prostor. Podobně přelomové objevy se dnes týkají syntetické biologie, dokážeme ovlivnit procesy lidského těla. „Nechci zastrašovat, ale musíme přemýšlet o dopadech,“ zdůrazňuje.
Připravovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolává řadu otázek a pro mnohé firmy může být velkou výzvou. Jejich připravenost totiž podle Jakuba Hölla, ředitele týmu operačních rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte, není zrovna nejlepší. „Implementace požadavků na kyberbezpečnost přitom opravdu neproběhne přes noc a většině firem zabere přinejmenším měsíce,“ upozorňuje Höll.
Mohutný nárůst rozvoje umělé inteligence a jejího využití, přechod na cloud a neustále probíhající digitalizace s sebou přináší řadu úskalí. S rozšiřováním digitálního prostředí roste potřeba komplexních řešení kybernetické bezpečnosti. Výzkumná agentura Cybersecurity Ventures odhaduje, že v loňském roce globálním ekonomika díky kybernetickým útokům přišla o osm bilionů dolarů. V roce 2025 by se toto číslo mělo přehoupnout přes 10 bilionů dolarů.
Internet se během letošního roku stal zase o něco nebezpečnějším a divočejším místem, alespoň z hlediska růstu kriminality zaměřené na spotřebitele. Zatímco v roce 2021 registrovala policie v kyberprostoru 9,5 tisíce trestných činů, v roce 2022 jich už bylo téměř 19 tisíc a v první polovině roku 2023 přes 10 tisíc. Zároveň roste komplexita a věrohodnost jednotlivých podvodných kampaní. Jedním z hlavních důvodů je rozvoj nástrojů generativní umělé inteligence, které podvodníkům umožňují vytvořit více "kvalitnějších" podvodů za kratší dobu. Oblast podvodů a digitálních útoků zaměřených na obyčejné lidi se bude dynamicky vyvíjet, nastiňuje technologické společnosti ANECT.
Společnost Google začala kvůli bezpečnosti rušit neaktivní uživatelské účty, tedy ty, ke kterým se nikdo nejméně dva roky nepřipojil. Plánované mazání se týká pouze osobních účtů a nedotkne se účtů s aktivním YouTube kanálem, s existujícím peněžním kreditem nebo vlastníků aplikace v obchodě GooglePlay. Uživatelé s neaktivními účty dostanou před samotným smazáním upozornění na e-mail i na záložní e-mailovou adresu pro obnovení. Kolik účtů bude v Česku zrušeno, nedokáže firma podle mluvčí Alžběty Houzarové říci.
Írán ❌ přerušil vyjednávání se Spojenými státy, píší deníky The New York Times a The Wall Street Journal. Podle íránského provládního deníku Tehran Times ale kanály nepřímého jednání s USA uzavřeny nebyly. Americký prezident Donald Trump v pondělí zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která by mu osobně vyhovovala.
Rusko a Čína dnes v Radě bezpečnosti OSN ❌ vetovaly rezoluci k otevření Hormuzského průlivu, který je kvůli americko-izraelské válce proti Íránu prakticky uzavřen. O hlasování informovala agentura AFP. Odmítnutí rezoluce se očekávalo, ačkoli diplomaté znění návrhu postupně zmírňovali, aby zvýšili šance na jeho prosazení.
Polská kontrarozvědka (ABW) v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP v Pardubicích zadržela dalšího člověka. Informuje o tom server TVP Info. Dotyčný údajně jiné lidi pověřil úkolem, aby koupili různé předměty využité k 🔥 zapálení haly v Pardubicích. ABW ho zadržela v Zelené Hoře (Zielona Góra) na západě Polska bezprostředně poté, co se vrátil z České republiky.
Americká biofarmaceutická společnost Gilead Sciences se dohodla na převzetí německé biotechnologické firmy Tubulis za až 5️⃣ miliard dolarů (106 miliard korun). Gilead o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Tubulis vyvíjí lék proti rakovině vaječníků a léčiva proti dalším typům nádorů.
Francouzi Cécile Kohlerová a Jacques Paris, které íránský režim zadržoval tři a půl roku, byli propuštěni a jsou na cestě do Francie. Uvedl to francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron na síti X. Dodal, že oba francouzští občané opustili Írán za úsvitu a nyní se s diplomatickým doprovodem nacházejí na území Ázerbájdžánu. Macron zároveň poděkoval Ománu za pomoc se zprostředkováním jejich propuštění.
Společnost foodora 📈 navýší počet autonomních vozítek, které rozvážejí jídlo v pražském Karlíně, a to ze tří na osm, uvedl mediální zástupce firmy Kamil Chalupa. Rozšířil se i sortiment zboží, které roboty rozvážejí. První tři vozítka jezdila po Karlíně od konce loňského roku, podle společnosti se osvědčila a firma jedná o jejich nasazení s jinými pražskými městskými částmi i dalšími městy.
Ministr zahraničí nemůže zakázat prezidentovi, aby zastupoval zemi navenek, míní prezident 👨 Petr Pavel. „Popíral by tím jeho ústavní pravomoci,“ uvedl Pavel v debatě se studenty Mendelovy univerzity v Brně na dotaz k účasti na letním summitu NATO v Ankaře. Už dříve avizoval, že se kvůli tomu chce sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Íránský strategický ostrov Charg dnes zasáhly 🚀 americké údery. Píší to americká média s odkazem na nejmenované zdroje. Podle nich údery zasáhly vojenské cíle, a nikoliv ropnou infrastrukturu. O explozích a izraelsko-amerických úderech na ostrov informovala bez bližších podrobností také íránská agentura Mehr.
Akciové podílové fondy letos do konce března 📉 ztratily 2,9 procenta, smíšené fondy 1,2 procenta a dluhopisové fondy 0,6 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici. Celkem loni akciové fondy podle indexu přinesly zhodnocení 9,4 procenta, smíšené fondy 6,9 procenta a dluhopisové fondy 2,5 procenta.
Pražský dopravní podnik podepsal se sdružením vedeným firmou Subterra smlouvu na zakázku za zhruba 3️⃣0️⃣ miliard korun bez DPH na stavbu druhého úseku metra D mezi Pankrácí a Olbrachtovou, uvedl mluvčí podniku Daniel Šabík. Antimonopolní úřad oznámil, že jeho předseda Petr Mlsna pravomocně zamítl rozklad stavební firmy Strabag, která požadovala zrušení výběru vítěze zakázky.
