Přílišná regulace umělé inteligence (AI) může z lidí udělat snazší oběť, míní ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. V rozhovoru s ČTK upozornil, že AI pomáhá s efektivním řešením úkolů nejenom běžným uživatelům, ale současně i útočníkům. Loňský rok podle něj potvrdil, že se negativní aktivity v kyberprostoru mohou velmi rychle projevit v reálném životě.
Praha je výrazným centrem kybernetické bezpečnosti. Vývojové centrum tu má například izraelská společnost Cato Networks, která nyní získala novou investici ve výši 359 milionů dolarů. Chce se zaměřit na inovace a dál rozšiřovat byznys.
Americká společnosti Alphabet, která je majitelem Googlu, koupí za 32 miliard dolarů (735,4 miliardy korun) firmu zabývající se kybernetickou bezpečností Wiz. Akvizice je zatím největší, jakou kdy Alphabet uskutečnil, a zdvojnásobí podíl firmy na trhu s kybernetickou bezpečností.
Microsoft viní z pátečního největšího IT výpadku dějin Evropskou unii. Koncem předminulého desetiletí hrozilo americké firmě vyšetřování a tučné pokuty ze strany Evropské unie, a to kvůli údajně nesoutěžnímu jednání (přeloženo: systémy Windows plnily svoji roli dostatečně spolehlivě, takže běžní uživatelé neměli moc důvod hledat alternativy). Takže roku 2009 raději s Bruselem uzavřela dohodu, že bude sdílet své rozhraní API pro klientské a serverové operační systémy Windows s vývojáři bezpečnostního softwaru třetích stran.
Šéf kyberbezpečnostní firmy Crowdstrike George Kurtz se v rozhovoru odvysílaném americkou televizí NBC News omluvil za globální výpadek počítačových systémů, který způsobila aktualizace softwaru jeho společnosti na systémech Windows.
Svět vstupuje do éry umělé inteligence a umělé biologie. „Kdybych vám před pěti lety říkal, co bude umět jazykový model GPT-4 nebo GPT-4o, vnímal byste to jako absolutní sci-fi,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Richard Kadlčák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro kybernetický prostor. Podobně přelomové objevy se dnes týkají syntetické biologie, dokážeme ovlivnit procesy lidského těla. „Nechci zastrašovat, ale musíme přemýšlet o dopadech,“ zdůrazňuje.
Připravovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolává řadu otázek a pro mnohé firmy může být velkou výzvou. Jejich připravenost totiž podle Jakuba Hölla, ředitele týmu operačních rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte, není zrovna nejlepší. „Implementace požadavků na kyberbezpečnost přitom opravdu neproběhne přes noc a většině firem zabere přinejmenším měsíce,“ upozorňuje Höll.
Mohutný nárůst rozvoje umělé inteligence a jejího využití, přechod na cloud a neustále probíhající digitalizace s sebou přináší řadu úskalí. S rozšiřováním digitálního prostředí roste potřeba komplexních řešení kybernetické bezpečnosti. Výzkumná agentura Cybersecurity Ventures odhaduje, že v loňském roce globálním ekonomika díky kybernetickým útokům přišla o osm bilionů dolarů. V roce 2025 by se toto číslo mělo přehoupnout přes 10 bilionů dolarů.
Internet se během letošního roku stal zase o něco nebezpečnějším a divočejším místem, alespoň z hlediska růstu kriminality zaměřené na spotřebitele. Zatímco v roce 2021 registrovala policie v kyberprostoru 9,5 tisíce trestných činů, v roce 2022 jich už bylo téměř 19 tisíc a v první polovině roku 2023 přes 10 tisíc. Zároveň roste komplexita a věrohodnost jednotlivých podvodných kampaní. Jedním z hlavních důvodů je rozvoj nástrojů generativní umělé inteligence, které podvodníkům umožňují vytvořit více "kvalitnějších" podvodů za kratší dobu. Oblast podvodů a digitálních útoků zaměřených na obyčejné lidi se bude dynamicky vyvíjet, nastiňuje technologické společnosti ANECT.
Společnost Google začala kvůli bezpečnosti rušit neaktivní uživatelské účty, tedy ty, ke kterým se nikdo nejméně dva roky nepřipojil. Plánované mazání se týká pouze osobních účtů a nedotkne se účtů s aktivním YouTube kanálem, s existujícím peněžním kreditem nebo vlastníků aplikace v obchodě GooglePlay. Uživatelé s neaktivními účty dostanou před samotným smazáním upozornění na e-mail i na záložní e-mailovou adresu pro obnovení. Kolik účtů bude v Česku zrušeno, nedokáže firma podle mluvčí Alžběty Houzarové říci.
Při dnešních amerických a izraelských útocích na Írán bylo zabito nejméně 2️⃣0️⃣1️⃣ lidí a 747 dalších utrpělo zranění. O první souhrnné bilanci informovala íránská média, která se odvolávají na údaje Červeného půlměsíce, píše agentura Reuters. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií.
Pokud by byl při vojenské operaci zabit nejvyšší íránský vůdce ajatolláh 👴 Alí Chameneí, nahradili by ho pravděpodobně radikální představitelé Islámské revoluční gardy. To je závěr, ke kterému před dnešními americkými a izraelskými útoky na Teherán dospěla americká rozvědka CIA. S odvoláním na dva zdroje obeznámené se zprávou CIA o tom informovala agentura Reuters.
Z Letiště Václava Havla v Praze bylo ❌ zrušeno už osm letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje. Důvodem jsou bezpečnostní omezení po uzavření vzdušného prostoru některých států Blízkého východu v souvislosti s dnešními izraelsko-americkými útoky na Írán a odvetnými íránskými útoky v oblasti. Letiště doporučilo cestujícím sledovat aktuální informace na jeho stránkách. Letiště to dnes uvedlo na síti X.
Americký prezident 👴 Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu spolu telefonovali, uvedly s odvoláním na Netanjahuovu kancelář agentury AFP a Reuters. USA a Izrael dnes zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu, který už v odvetě odpálil několik vln raket na Izrael a americké cíle v regionu.
Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh 👴 Alí Chameneí zatím nevystoupil v tamní televizi, přestože íránská stanice Al-Alám krátce avizovala, že promluví v řádu několika minut. Světová média dnes s odvoláním na americké a izraelské zdroje informovala, že duchovní vůdce byl mezi členy íránského vedení, kteří se stali terčem izraelských a amerických útoků, avšak není jasné, zda byl zraněn
Česko dlouhodobě odsuzuje kroky íránského režimu, jeho porušování lidských práv, podporu terorismu či ruské agrese proti Ukrajině. Bezprostřední českou prioritou je zajistit bezpečnost Čechů a diplomatů. Prezident 👴 Petr Pavel tak dnes na síti X reagoval na vývoj situace kolem Íránu.
Počet obětí dnešního leteckého útoku na dívčí školu v jižním Íránu stoupl na 7️⃣0️⃣, dalších 90 dívek utrpělo zranění, informovala podle agentury DPA íránská média. Ta útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které dnes ráno zahájily údery na Írán.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je 👍 připraven uklidnit situaci, píše agentura Reuters. Ministr však dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky na území Íránu. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem.
Čínské ministerstvo zahraničí v souvislosti s dnešními americkými a izraelskými údery na Írán ☝️ vyzvalo k okamžitému příměří a ke zmírnění napětí, píše agentura Reuters. Íránská státní a územní suverenita by měla být podle Pekingu respektována a všechny zúčastněné strany by proto měly začít vyjednávat.
Německo, Francie a Británie dnes ve společném prohlášení 👎 odsoudily íránské útoky na státy na Blízkém východě. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer vyzvali k obnovení jednání. Teherán by podle nich měl usilovat o diplomatické řešení a Íránci by měli dostat možnost určit si vlastní budoucnost.
