Negrelliho viadukt je bariérou mezi Karlínem a historickým centrem Prahy. Má větší potenciál, říká radní Hlaváček
Už na podzim se Negrelliho viadukt otevře veřejnosti. Konkrétně jde o oblouk číslo 36, který bude dva roky fungovat ve zkušebním provozu jako pražské informační centrum.
První stavební úpravy mostního oblouku začaly. Po jeho zasklení bude prostor sloužit veřejnosti jako informační centrum. Otevřít se má letos na podzim, konkrétně v listopadu. Výjimečný prostor v technické památce bude ale zatím fungovat ve zkušebním provozu. Cílem je zjistit, zda a jak provoz ovlivňuje historickou stavbu.
„Správa železnic nebo třeba Národní památkový ústav budou testovat vliv provozu, tedy například vytápění objektu, na památkově chráněnou stavbu,“ přibližuje Petr Hlaváček, radní pro rozvoj Prahy.
Desítky nových příměstských i dálkových linek železničních linek má v budoucnu pojmout pražské Hlavní nádraží. Vzniká studie, která vlaky „pošle" pod nynější úroveň a podle níž vzniknou v centru i nové zastávky - třeba na Karlově náměstí.
FOTOGALERIE: Vlakem z Úval do Černošic přes Karlovo náměstí. Na „hlavák“ se bude jezdit pod zemí
Reality
Negrelliho viadukt je zatím nežádoucí bariérou
Negrelliho viadukt i přes svou architektonickou a historickou hodnotu je podle Petra Hlaváčka z urbanistického hlediska bariérou oddělující Karlín od historického centra Prahy. Takže další využití jeho potenciálu je víc než žádoucí.
Samotné konstrukce vestavby jsou navrženy jako zcela demontovatelné. Jako průchod a průjezd pod viaduktem slouží vedlejší portály, které překlenují Sokolovskou ulici. Plán vestaveb a urbanistické koncepce okolí viaduktu připravoval Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), o oblouky se bude starat městská společnost Trade centre Praha (TCP).
Pěší a cyklisté si mohou nově zkrátit cestu z Holešovic do Karlína přes Štvanici. Dnes v poledne se pro ně otevře nová zhruba 300 metrů dlouhá lávka, která obě části propojí. Lávka za necelých 300 milionů korun měla být původně otevřena letos v únoru. Termín se však zpozdil kvůli stavebním potížím, protože dělníci narazili v plavebním kanále na složitější geologické podmínky, než se čekalo. Autorem stavby je architekt Petr Tej. Podívejte se ve fotogalerii, jak moderní lávka vypadá.
FOTOGALERIE: HolKa se otevírá světu. Jak vypadá lávka mezi Holešovicemi a Karlínem za stovky milionů?
Enjoy
Pokud zkušební provoz dopadne dobře, tedy nepotvrdí se, že by negativně ovlivňoval technickou památku, budou posléze využívány všechny mostní oblouky. Pro komerční využití se počítá se 40 procenty z nich. Nájemci dostanou smlouvu na pět let s možností ji následně po dvou letech prodlužovat. Stejný počet prostor bude určen pro tzv. kreativní pronájem s tříletou nájemní smlouvou. Zbytek oblouků bude sloužit pro start-upy, které dostanou prostor do pronájmu na jeden rok.
Negrelliho viadukt je prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a druhým nejstarším stojícím mostem v Praze. Spojuje Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanici s Bubny. Stavba dlouhá 1100 metrů, která byla uvedena do provozu na začátku června 1850, je památkově chráněná. Jméno má po staviteli Aloisi Negrellim.
Ikonickou pražskou budovu vlastní pražská rodina Klánů. Na aktuální rekonstrukci se podílejí původní architekti ze slavného studia SIAL. Rekonstrukce slavných obchodních domů jsou v současnosti velkým trendem.
Kultovní obchoďák Máj se dočká rekonstrukce. Padesát let od otevření
Enjoy
Brownfield? To přeci není jen Smíchov. Zanedbané plochy bez využití existují i v mnohem méně atraktivních lokalitách. „Pohraničí je v podstatě jeden velký brownfield. Vtisknout nebo vrátit takovým místům život, to je jiná architektonická disciplína,“ říká Martin Krupauer, majitel a zakladatel architektonického ateliéru A8000, v dalším díle podcastu Realitní Club.
Celé pohraničí je vlastně takový brownfield, říká architekt Krupauer
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
