FOTOGALERIE: Vlakem z Úval do Černošic přes Karlovo náměstí. Na „hlavák“ se bude jezdit pod zemí
Desítky nových příměstských i dálkových linek železničních linek má v budoucnu pojmout pražské Hlavní nádraží. Vzniká studie, která vlaky „pošle" pod nynější úroveň a podle níž vzniknou v centru i nové zastávky - třeba na Karlově náměstí.
Vlak by měl v budoucnu být jedním z nejdůležitějších dopravních prostředků v Praze, kam by měl pomoct rychle a pohodlně dovézt hlavně Středočechy. Revitalizacemi nádraží, ať už Hlavního, Masarykova nebo Smíchovského, se má zároveň Praha opět vrátit na dopravní mapu Evropy.
Jak bude vypadat nádraží v Bubnech nebo Masaryčka se můžete podívat do následující galerie:
Hlavní nádraží v Praze posílí kapacitu
I proto vzniká studie, která počítá s tím, že se výrazně posílí kapacita Hlavního nádraží. „Dálkové linky povedou ve stávající trase, ty příměstské naopak pod její úrovní,“ vysvětluje pro Newstream radní Petr Hlaváček.
V průběhu budoucích desítek let by se tak cestující mohl dostat příměstskou linkou z Úval do Černošic přes zastávku Karlovo náměstí. Cestování se tak výrazně urychlí a navíc „přiblíží“ středočeská města Praze.
Současně probíhá i revitalizace nádraží na Smíchově. Podívejte se, jak bude ten exponovaný dopravní uzel vypadat:
Plány na desítky let
V některých případech jde podle Hlaváčka o budoucnost vzdálenou desítky let. Někde se už ale na změně začalo pracovat. Jde například o významnou transformaci tratě z Prahy do Kladna a na pražské letiště, v jejímž rámci dojde na rekonstrukci Masarykova nádraží nebo výstavbě Nádraží Bubny.
„Práce na bubenské nádražní budově pokračují podle plánu. Stavbaři provádějí vrty a pracují na podkladních betonech,“ uvedl před časem na svém Twitteru generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Zároveň zveřejnil i vizualizace budoucí podoby tohoto nádraží. To se spolu s nově vzniklou zastávkou Praha-Holešovice má stát součástí železniční sítě, která propojí Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží, letiště a Kladno.
Kromě výstavby nového nádraží v Bubnech dojde i na revitalizaci Masarykova nádraží, které je třetí nejfrekventovanější stanicí na české železnici. Denně ho využije 10 tisíc cestujících. Stavební práce tam začnou na přelomu roku a potrvají do první poloviny roku 2027. Hodnota zakázky se pohybuje kolem tří miliard korun. Nádraží v Bubnech by mohlo být hotové do roku 2025.
Dlouhodobě nábřeží Edvarda Beneše pod pražskou Letnou patří spíš autům či kotvícím lodím, nikoliv lidem. A to je podle architektů Miroslava Krátkého a Tomáše Jana Cieśly (Archicraft) škoda. Cílem jejich iniciativy je znovu přivést do těchto atraktivních míst život.
FOTOGALERIE: I tak by to mohlo vypadat nábřeží pod Letnou. Auta by měli nahradit lidé
Reality
Projekt modernizace železnice z Prahy do Kladna s připojením Letiště Václava Havla je rozdělený na více než desítku staveb. V letech 2017 až 2020 byl rekonstruován Negrelliho viadukt, loni začala přestavba trati mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec. Letos začala stavba části mezi Bubny a Výstavištěm Praha a začne modernizace Masarykova nádraží. Od roku 2025 se pak plánuje přestavba tří úseků mezi novou zastávkou Praha-Výstaviště a stanicí Praha-Ruzyně.
Ve středu Praha vyhlásila výsledky mezinárodní architektonické studie na podobu Vltavské filharmonie. Projekt, který by mohl být dokončen v roce 2032, vyjde hlavní město na šest miliard. Podle radního Prahy Petra Hlaváčka ale stavbu nejde hodnotit jako rozmařilost, ale jako dobrou investici, která městu přinese peníze. „Z příkladu ze zahraničí i analýz víme, že má významný hospodářský efekt. Je to dobrá investice nejenom města a jeho kultury, ale zároveň do jeho ekonomiky,“ uvedl v rozhovoru pro Newstream Hlaváček.
Radní Hlaváček: Filharmonie není rozmařilost, přinese Praze peníze
Leaders
Jméno architekta Josefa Pleskota přitahuje zájem odborníků i široké veřejnosti. Na jeho výstavu Města v Muzeu Kampa přišlo nebývalé množství lidí. Ještě výrazněji se do povědomí české veřejnosti vepsal, když ho nově zvolený prezident Petr Pavel označil jako možného budoucího architekta areálu Pražského hradu. 
Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
