Architekt Hájek: Místo na filharmonii je vybrané dobře. Dál od centra se staví líp
Hlavní město zveřejnilo jména 15 architektonických týmů, které zpracují návrh budoucí podoby Vltavské filharmonie. V užším výběru se objevila i česká jména. „Do nominačního kola jsme mohli doložit vlastní reference ze staveb pracujících s akustikou, a tak jsme do toho šli samostatně. Jsem rád, že k tomu máme příležitost,“ říká architekt Petr Hájek.
Potřebuje Praha budovu filharmonie?
Já myslím, že ano. Město o velikosti Prahy by mělo mít koncertní sál takových parametrů. S adekvátním počtem míst v hledišti, výbornou akustikou a samozřejmě by taková stavba měla mít i skvělou architekturou, o tom není pochyb.
Je to realizovatelný nápad?
Není to lehký úkol, ale pokud bude vůle, pak ano. Spíš než na architekty je to otázka na současnou a budoucí politickou reprezentaci města. Realizace projektu takového rozsahu totiž přesáhne do více volebních období a bude muset být zachována kontinuita. V každém případě je teď prvním krokem vybrat v architektonické soutěži návrh.
Je dobře, že Praha 7 bude mít důležitou instituci
Je místo pro budovu filharmonie vybrané dobře?
Říká se, že ideální místa neexistují, každé má svá pro a proti. Pokud vím, zvažovali i jiné lokality často blíž k historickému centru města. To by však sebou přineslo rizika vyplývající ze vstupu do nejcennější části památkové rezervace a problémy s dopravou. Pokud jsme blíže k dopravním uzlům, tak zase musíme řešit potíže s hlukem a vibracemi. Obecně ale platí, že koncertní sál se s použitím moderních technologií dá postavit téměř všude a že problémy, se kterými se bude muset budova vypořádat, jsou řešitelné. Při stavbě známé Labské filharmonie se museli vypořádat s ještě mnohem obtížnější situací, než která je na Vltavské, a zvládli to skvěle. Zkrátka vybraný pozemek považuji za správnou volbu s velkým potenciálem, jeho negativa se dají řešit a pozitiva posílit.
Jednou z výhod je tedy to, že se nevstupuje do historického centra?
Dovedu si docela dobře představit, že by se vstoupilo moderní architekturou filharmonie do centra Prahy a budova by se sečetla s ostatními slavnými dominantami města. Ale potom by se možná nepostavilo nic, podobně jako na Staroměstském náměstí. Nenašla by se odvaha. Vzdálenější lokalita bude méně kontroverzní a tím bude méně ohrožovat cestu k cíli. Pozitivum vidím i v tom, že dochází k určité dekoncentraci. Ne nutně se musí vše důležité odehrávat v Praze 1 nebo na Hradčanech, a že i například Praha 7 bude mít tuto významnou instituci.
Navrhla desítky mrakodrapů, velké multifunkční komplexy i město pro milion lidí. Ke všem svým projektům ale architektka Eva Le Peutrec přistupuje stejně. „Na většině zakázek platí, že už dnes je pozdě,“ popisuje stavění v Číně, kde chvíli žila, aby mohla projektovat mrakodrapy.
V Číně se prostavěli do kvality, tvrdí architektka mrakodrapů Eva Le Peutrec
Leaders
Na rozdíl od vašich dalších českých kolegů jste se do soutěže přihlásil sám bez zahraničního partnera. Proč?
Do nominačního kola jsme mohli doložit vlastní reference ze staveb pracujících s akustikou, a tak jsme do toho šli samostatně. Samozřejmě budeme mít kolem sebe tým složený ze špičkových odborníků různých profesí, ale odpovědnost za architekturu poneseme sami. Jsem rád, že k tomu máme příležitost.
Daniel Křetínský vstupuje na britskou fotbalovou scénu. Koupil 27procentní podíl v jednom z nejstarších anglických klubů West Ham United. Transakci oznámil klub na svých webových stránkách, její výši neuvedl. V médiích se dříve spekulovalo o tom, že Křetínského podíl by mohl mít výši asi 700 milionů liber, tedy přibližně 21,3 miliardy korun. Miliardář a spolumajitel EPH Křetínský tak bude v Evropě vlastnit podíly hned ve dvou špičkových klubech - londýnském klubu a pražské Spartě. 
Křetínský si ke Spartě koupil podíl ve West Hamu
Leaders
Poptávka po nemovitosti za účelem bydlení za hranicemi zvláště na Liberecku téměř zamrzla. Na vině je pandemie a s ní spojené obavy z nemožnosti stýkat se s širší rodinou, potvrzují realitní makléři.
Bydlení „za čárou“. Před pandemií hit, nyní nulový zájem
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
