Z Ostravy si berme příklad. Brownfieldy tam revitalizují skvěle, říká expert
Průmyslové areály, bývalá JZD, kulturní domy nebo kasárna. Brownfieldy jsou plochami s velkým potenciálem. Celkově podle Národní databáze brownfieldů zabírají přes 11 tisíc hektarů, což je zhruba rozloha Pardubic. Kde se jejich revitalizace chopili příkladně? Jak chce jejich přeměnu nadále podporovat Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)? O tom všem jsme si povídali v dalším díle podcastu Realitní Club s Janem Hanou z MPO.
„Intenzivně se nevyužívané plochy mění například v Liberci nebo v Brně. Tamní kolegové z Národních brownfieldových jednotek je aktivně vyhledávají, komunikují se starosty a vedou si i vlastní databáze,“ přibližuje Jan Hana.
Stejně tak se daří revitalizovat brownfieldy v Moravskoslezském kraji. „Dokonce si myslím, že Ostrava by mohla být vzorovým příkladem. Je to i tím, že mohou využívat i jiné dotační programy, například z Ministerstva životního prostředí,“ dodává.
Přes 106 kilometrů čtverečních, což je zhruba rozloha Hradce Králové, do takové plochy se rozprostírají tuzemské brownfieldy. Téměř 30 procent z těchto ploch je vhodných k bydlení, dalších 39 procent pak lze využít pro komerční výstavbu, tvrdí analýza CzechInvestu.
Brownfieldy: Černé díry na mapě Česka. Dřímá v nich potenciál k výstavbě až 40 tisíc bytů
Reality
O rozloze Pardubic
V Česku je zhruba 3600 lokalit brownfieldů. Už na začátku ledna MPO vybralo 21 projektů, které podpoří částkou přesahující 500 milionů korun z Národního plánu obnovy (NPO). Další 2,5 miliardy NPO poputuje k projektům vytipovaným Ministerstvem pro místní rozvoj.
Další dotační programy zatím otevřené nejsou, ale jak říká Hana: „Všechny dotační programy kladou důraz na rychlé provedení a štěstí přeje připraveným. Chtěli bychom proto obcím pomoci vytvořit projekty takzvaně do šuplíku,“ dodává.
V plánu je připravit každý jednotlivý projekt revitalizace brownfieldu tak, aby přitáhl investora.
Poslechněte si i další epizody podcastu Realitní Club:
Založili jsme obor udržitelného developmentu v Česku už někdy v roce 2000, říká zakladatel a majitel stavební a technologické společnosti JRD Jan Řežáb. „V té době tady ještě ani neexistovalo toto názvosloví,“ tvrdí muž, který na udržitelných technologiích postavil celý svůj byznys. On sám je přitom fanouškem nových, šetrných technologií či obnovitelných zdrojů. Samozřejmě již léta jezdí elektroautem a bydlí v pasivním domě, který postavila jeho firma.
Banky nás milují, jsme nejzelenější ze zelených, říká developer Řežáb
Reality
Ne že by se neprodávalo, ale i trh se secondhandovými nemovitostmi výrazně zpomalil. K zásadnější korekci cen zatím ale plošně nedochází. U některých typů nemovitostí a lokalit ale ceny padají i o 15 procent. U paneláků pak ředitel sítě realitních kanceláří Century 21 Tomáš Jelínek v dalším díle podcastu Realitní Club, který přineseme již zítra. Zlevňování očekává i nadále.
Byt pro rodinu na sídlišti v Praze? Museli byste vydělávat 80 tisíc měsíčně, říká ředitel realitky
Reality
Za kolik se aktuálně prodává metr čtvereční v pražských novostavbách? Klesly už ceny, nebo jejich růst jen stagnuje? A kde se prodávají byty nejlevněji? O nejaktuálnějších datech jsme si povídali dalším díle podcastu Realitní Club se zakladatelem Flat Zone Vítkem Souralem.
Datový analytik: Ceny starších bytů klesají, týká se to hlavně paneláků
Reality
Dojde na jaře k oživení realitního trhu? A je letošní rok rokem vhodným pro investice do nemovitostí? Dojde na plošné zlevnění bytů? „O plošném propadu cen hovořit nemůžeme, v některých regionech a u některých typů nemovitostí bude ale zlevňování pokračovat i letošním roce. Například byty v panelácích už zlevňovaly, v některých regionech meziročně až o desítky procent,“ říká ekonom Lukáš Kovanda v dalším dílu podcastu Realitní Club.
K oživení realitního trhu nedojde. Ceny budou i nadále padat, říká ekonom
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
