Hon na miliony na zateplení. Rozbíhá se další fáze dotačního programu Nová zelená úsporám
Státní fond životního prostředí (SFŽP) ode dneška začíná po letní přestávce přijímat žádosti o dotace z programu Nová zelená úsporám. O peníze mohou žádat vlastníci bytových domů. Od 26. září budou moci žádat i majitelé rodinných domů v podprogramu Oprav dům po babičce. Peníze půjdou z Modernizačního fondu, který čerpá finance z výnosů emisních povolenek. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se sjednotila administrativa a v programu Oprav dům po babičce přibyl majetkový test.
Standardní program Nová zelená úsporám (NZÚ) podporuje všechny kategorie zateplování, je tedy možné žádat o dotaci i na základní či dílčí zateplení. Na rozdíl od programu Oprav dům po babičce získají lidé peníze až po realizaci opatření. U obou podpor na rodinné domy platí, že domácnosti mohou získat bonusy pro znevýhodněné regiony, stejně jako bonusy za kombinace opatření. O dotace z programu NZÚ Light pro seniory a nízkopříjmové domácnosti bylo možno žádat i přes prázdniny.
Dotace na zateplení u bytových domů se liší podle typu žadatele. O peníze mohou žádat osoby, společenstva vlastníků jednotek (SVJ), bytová družstva nebo obce. Pro fyzické osoby a obce platí, že dostanou peníze zpětně, zatímco SVJ a družstva je získají předem. V případě společenstev vlastníků jednotek a bytových družstev mají žadatelé nárok na bonus za nízkopříjmové domácnosti. V žádosti musí doložit, kolik nízkopříjmových domácností se v domě nachází, za každou vzniká nárok na bonus až 150 tisíc korun.
Nové zelené úsporám se krácení dotací netýká, od září platí nové podmínky
Nová zelená úsporám (NZÚ) bude od letošního září financovaná z Modernizačního fondu, plánované krácení dotací, které vyplývá z vládního úsporného balíčku, se jí tak podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) netýká. Nové podmínky NZÚ zjednoduší administrativu, dotace se navíc zpřístupní pro další žadatele, především majitele bytů a bytových domů.
Úsporný balíček Novou zelenou úsporám nezasáhne, dotace se krátit nebudou
Money
Až milion na zateplení
U programu Oprav dům po babičce nesmí domácnost vlastnit žádnou další nemovitost určenou pro bydlení, tedy byt či dům. Může ale mít polnosti a lesy. Zároveň všichni členové domácnosti musí mít v podpořené nemovitosti trvalý pobyt a využívat ji k bydlení po dobu deseti let od dokončení projektu. Toto omezení se nevztahuje na děti, které se v dané době osamostatní.
Na komplexní zateplení je možné přes program získat až jeden milion korun, u menších rekonstrukcí, jako jsou například výměna oken a dveří, zateplení fasády, střechy, stropu či podlahy, lze zažádat maximálně o 150 000 korun. Dotace ale nesmí přesáhnout více než polovinu realizačních výdajů.
Prostřednictvím programu Oprav dům po babičce rozdělí stát mezi žadatele 40 miliard korun. Od ledna také podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) bude ve verzi programu možnost požádat o výhodný úvěr od stavebních spořitelen.
Až jeden milion korun mohou dostat žadatelé na opravu staršího domu. Počítá s tím nový dotační program „Oprav dům po babičce“, který spustí ministerstvo životního prostřední od září. „Je to jen další rozhazování veřejných peněz, tentokrát o dvě generace mladší cílovce – místo důchodců jejich vnukům,“ komentuje program hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Vláda opět rozhazuje. Po důchodcích se zaměří na jejich vnuky
Názory
Průměrná domácnost platila v červnu za energie o 15 procent víc než před rokem a o 62 procent víc než před dvěma lety. Nejvíc zdražení postihlo penzisty, rodiny neúplné, s nízkým příjmem či z malých obcí a také vlastníky domů. Zjištění Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). 
Jak zdražení energií zasáhlo české rodiny? Důchodci platí o 73 procent více než před dvěma lety
Zprávy z firem
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
