FOTOGALERIE: I tak by to mohlo vypadat nábřeží pod Letnou. Auta by měli nahradit lidé
Dlouhodobě nábřeží Edvarda Beneše pod pražskou Letnou patří spíš autům či kotvícím lodím, nikoliv lidem. A to je podle architektů Miroslava Krátkého a Tomáše Jana Cieśly (Archicraft) škoda. Cílem jejich iniciativy je znovu přivést do těchto atraktivních míst život.
„Lokace nacházející se ve výsostném historickém centru Prahy, s objekty celoměstského významu. Může být v dnešní době ještě takové místo opomíjené, dokonce částečně i nepřístupné pro veřejnost? Navíc, když jde o vltavské nábřeží? Bohužel může,“ upozorňuje dvojeice architektů ze studia Archicraft.
Nábřeží Edvarda Beneše skutečně není k lidem příliš vstřícné. I když se nachází v samém centru Prahy. Architekti Archicraft mají o možné budoucí podobě tohoto, kdysi velmi významného, městského areálu jasnou představu.
Občanská plovárna v Praze by mohla ožít
Vize, která není nijak závazná, nejedná se ani soutěžní projekt, tedy pracuje s těmi nejideálnějšími podmínkami. „Velmi pragmaticky nicméně zohledňuje lodní provoz, zachovává dopravní tepnu, počítá s provozem kolem Strahovského tunelu,“ přibližují architekti.
Architekti svůj návrh prezentovali na Rozvojové komisi Prahy 7.
Revitalizace v Riegrových sadech, kterou inicioval architekt Petr Janda, a rekonstrukce holešovické Kabelovny studia B² Architecture zaujaly porotu architektonické soutěže A+Awards.
FOTOGALERIE: V Česku se staví skvělá architektura, která dobývá i prestižní mezinárodní soutěže
Reality
„Městská část považuje řešení nábřeží za nanejvýš potřebné i z důvodu blízkého projektu Vltavské filharmonie. Zejména nás zaujala pozornost, kterou architekti věnují areálu občanské plovárny a parkové nábřežní ploše v blízkosti Strážního domku u Rudolfovy štoly,“ komentuje projekt Lenka Burgerová, místostarostka pro územní rozvoj a participace z Prahy 7.
A co by se tedy mohlo zlepšit? Zatraktivnit by se mohlo území vedle Strakovy akademie. Oživit by se mohla i bývalá plovárna. Celé řešené území architekti rozčlenili do tří úseků. První je ten v okolí Občanské plovárny, druhý kolem železného mola až po Letenské sady a třetí je v okolí Rudolofovy štoly. Všechny tři navíc architekti propojili promenádou v horní úrovní nábřeží.
Ve více než 30 let chátrajícím brownfieldu u Znojma je nově hotel i restaurace. Přesně tak jako v Kravsku by se mělo rekonstruovat. 
REPORTÁŽ: Ruiny na jihu Moravy se proměnily na luxusní hotel
Reality
Brownfield? To přeci není jen Smíchov. Zanedbané plochy bez využití existují i v mnohem méně atraktivních lokalitách. „Pohraničí je v podstatě jeden velký brownfield. Vtisknout nebo vrátit takovým místům život, to je jiná architektonická disciplína,“ říká Martin Krupauer, majitel a zakladatel architektonického ateliéru A8000, v dalším díle podcastu Realitní Club.
Celé pohraničí je vlastně takový brownfield, říká architekt Krupauer
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
