FOTOGALERIE: Smíchovské nádraží vypadá spíš jako brownfield. To se ale brzy změní
Projekt rekonstrukce Smíchovského nádraží je opět o krok blíž k začátku realizace. Začne se letos odstraněním lávky do Radlic. Hotovo by mohlo být do čtyř let.
Smíchovské nádraží, druhé největší v Praze a velmi důležitý dopravní uzel, který využívají cestující přijíždějící do Prahy z jihu a západu k přestupu na linky MHD, působí aktuálně spíš jako brownfield.
Přestupy mezi metrem, autobusy a tramvajemi jsou nelogické. A neutěšený je i přilehlý veřejný prostor, 70 procent jeho plochy funguje jako autobusové parkoviště a nepřehledná je i Nádražní ulice. A to vše by se mělo už brzy změnit, i protože nádraží, které se má stát součástí dopravního terminálu, je poblíž nově vznikající čtvrti Smíchov City.
Jak bude vypadat Smíchovské nádraží po rekonstrukci se můžete podívat do následující galerie
Historická nádražní hala zůstane
Studii na proměnu na základě poptávky vedení Prahy a vyhrané soutěže zpracovala architektonické studio A69. To společně s projektantem, kterým je sdružením firem Sudop Praha, Sudop EU a Metroprojekt, vypracovává kompletní projekt budoucího dopravního uzlu.
Odhadované náklady na celou stavbu, která proběhne v několika etapách, jsou 4,1 miliardy korun.
Nová čtvrť na Smíchově začíná mít reálné obrysy. První budovy by mohly sloužit nájemcům a nájemníkům už na přelomu roku. Ulice ponesou jména slavných Češek, jako jsou Madeleine Albrightová nebo Meda Mládková.
REPORTÁŽ: Čtvrť Smíchov City za 20 miliard se klube. Lidé se nastěhují za pár měsíců
Reality
Přípravné práce budou zahájeny již letos. Zruší se severní nástupiště, na podzim pak pěší lávka do Radlic. „Zmiňované práce představují první část rekonstrukce celé stanice. Tendr na navazující etapu, která bude zahrnovat hlavní objem stavebních prací, plánuje Správa železnic vyhlásit už v příštím měsíci. Samotné práce by měly odstartovat na začátku příštího roku,“ přibližuje bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheinherr s tím, že kompletně hotovo by mohlo být v roce 2028.
Co konkrétně se změní? Příměstské a dálkové autobusy v současné době končí jízdu v ulici Na Knížecí a před nádražím Smíchov, návrh je přesouvá do nového terminálu nad nástupišti železniční stanice.
Urbanismus u stanice metra D Olbrachtova navrhnou architekti nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, jejichž projekt vzešel z mezinárodní architektonické soutěže.
Urbanismus kolem stanice Olbrachtova navrhnou nizozemští architekti
Enjoy
Díky novému uspořádání zastávek se významně promění i veřejný prostor. Studie počítá i se zachováním původní nádražní haly z 50. let.
Smíchovské nádraží bylo otevřeno jako druhá velká stanice v Praze v roce 1862. Nynější budova stanice byla postavena v 50. letech minulého století, původní budovy se totiž i kvůli poškození za druhé světové války nezachovaly. Smíchovské nádraží patří k nejvytíženějším železničním uzlům v Praze, spolu s nádražím hlavním - na které bylo napojeno deset let po svém vzniku - a Masarykovým.
Světově unikátní urbanistický celek, Osada Baba, projde proměnou. Koncepční studie má modernizovat a proměnit veřejný prostor a infrastrukturu. 
Reportáž: Projektovali ji ti nejznámější a bydlela v ní pražská smetánka. Nyní pražská Baba projde modernizací
Reality
Praha by se měla rozvíjet koncepčně, ideálně u klíčových dopravních uzlů nebo na brownfieldech. Není nutné „najíždět” jen do centra. Nejenom o tom, co Praze chybí a kde by se měla inspirovat jsme si povídali v rozhovoru s architekty Jiřím Řezákem (na fotce vlevo) a Davidem Wittasskem z ateliéru Qarta.
Architekti: Lidé nemají respekt k hodnotám, i to prodlužuje výstavbu
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
