Na blátě u soutoku Berounky s Vltavou vznikne park 10krát větší než Stromovka
Soutok Vltavy a Berounky, dosud spíš neutěšená krajina, aspiruje na to stát se jedním z největších příměstských parků v Evropě. Navrhne ho mezinárodní tým složený ze španělských, francouzských a českých architektů.
Říční niva na soutoku Berounky a Vltavy na jižní hranici Prahy má rozlohu přes 1 300 hektarů. Zaujímá tedy plochu téměř 300 Václavských náměstí a je také 10 větší než populární Stromovka. Území, jež zatím spíš dílčí nekoordinované zásahy ničily, je rozděleno mezi pět městských částí a město Černošice.
„Řešené území je rozděleno mezi pět městských částí Prahy a jedno středočeské město – Černošice. To znamená hodně aktérů se spoustou různých zájmů a záměrů. Proto bylo obzvláště potřeba, aby zadání soutěže vznikalo ve spolupráci se všemi dotčenými. A spolupráce s místními bude pokračovat i nyní,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.
Soutok Vltavy a Berounky promění Španělé a Francouzi ve spolupráci s Čechy
Loni v létě proto byla vyhlášena mezinárodní krajinářsko-urbanistická soutěž, z níž měl vzejít ten nejlepší návrh na revitalizaci tohoto území. Do soutěže se přihlásilo 13 týmů z devíti zemí, šest z nich postoupilo do druhého kola a vypracovalo soutěžní návrhy. Vítězný připravili architekti z Katalánska (EMF), Francie (Pareto) a Česka (Norma).
„Jejich přístup nejenže reprezentuje současnou evropskou kvalitu, ale dokazuje také odborné znalosti a plánovací schopnosti týmu pro rozvoj udržitelné městské krajiny,“ uvedl předseda soutěžní poroty, německý architekt a urbanista Michael Schwarze-Rodria.
Areál továrny Aritma v Praze 6 se za čtyři miliardy promění na čtvrť s dvěma desítkami vila domů a novou školkou.
Miliardový projekt na přeměnu brownfieldu v Praze 6 má zelenou
Reality
Podle dřívějších vyjádření bude město na základě rozpracovaného vítězného návrhu v budoucnu jako první řešit podobu vstupů do parku v Radotíně a Černošicích včetně návrhu parkoviště a zastávek MHD či návrh bezpečného propojení Zbraslavi a Radotína pro pěší a cyklisty. Kdy konkrétně začne budování parku a kdy bude dokončen a otevřen veřejnosti, zatím není jasné.
Brownfield? To přeci není jen Smíchov. Zanedbané plochy bez využití existují i v mnohem méně atraktivních lokalitách. „Pohraničí je v podstatě jeden velký brownfield. Vtisknout nebo vrátit takovým místům život, to je jiná architektonická disciplína,“ říká Martin Krupauer, majitel a zakladatel architektonického ateliéru A8000, v dalším díle podcastu Realitní Club.
Celé pohraničí je vlastně takový brownfield, říká architekt Krupauer
Reality
V tuzemsku je minimálně 11 tisíc hektarů opuštěných průmyslových areálů, objektů a ploch. Vzhledem k tomu, že stavět na zelené louce bude stále obtížnější dostanou se i do hledáčku developerů a soukromých investorů, říká Jan Hana, vedoucí oddělení brownfields na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. 
Stavět na zelené louce je čím dál těžší. O brownfieldy se investoři poperou, leží v nich miliardy, říká expert
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
