Splnění ekologických kritérií nebude levné. ESG prodraží bydlení a nejvíce rodinné domy
Cesta ke splnění ESG parametrů zásadně ovlivňuje celý realitní trh – od developerů po banky. Nejzásadněji je ale pocítí koncový uživatel, české domácnosti, kvůli dalšímu růstu cen bydlení, shodly se osobnosti odvětví na setkání Realitního Clubu pořádaného newstream.cz, které se konalo v hotelu Augustin.
Postavit udržitelnou budovu není problém. Tuzemští developeři jsou schopni splnit veškeré zvýšené nároky na ekologičnost a hospodárnost budovy a zajistit veškeré technologie, které zajistí jak zelenější provoz, tak i výstavbu.
„Otázkou je cena a to, kdo splnění kritérií ve finále zaplatí. A z našeho pohledu to bude cílový zákazník, ať už to bude majitel či nájemník. Jsem přesvědčený, že ESG nám prodraží, jak výstavbu, tak i provoz budovy,“ uvedl Jiří Ochetz z představenstva J&T Real Estate.
ESG zaplatí koncový klient
Podle propočtů poradenské společnosti KPMG to bude zdražení někde mezi pěti až osmi tisíci za metr čtvereční, což může ve finále omezit dostupnost bydlení nízkopříjmovým skupinám. „Bude se to týkat především regionů, kde se ceny za metr čtvereční pohybují kolem 70 tisíc a splnění požadavků ESG může náklady na výstavbu prodražit až o 10 procent,“ přibližuje Josef Kupec z KPMG.
Nejzásadněji ale bude podle Kupce zasažen segment rodinných domů. Od roku 2029 budou muset mít povinně všechny novostavby rodinných domů fotovoltaiku, pak i tepelná čerpadla a pro dosažení nejlepšího topného faktoru i podlahové topení. „Výstavbu rodinných domů splnění požadavků ESG prodraží markantně, a to až o 30 procent,“ říká Kupec.
„Zdražování nákladů ovlivňuje i poptávku,“ dodává Tereza Kouklová z SFG holdingu. Klienty, kromě výše měsíční splátky hypotéky, samozřejmě zajímají i náklady na provoz rodinných domů.
Obtížně se splňují podmínky hlavně u starších historických budov v centru Prahy. „Máme v našem portfoliu památkově kulturní dům v energetické kategorii G, z té se nám A nikdy nepodaří udělat. Není možné na objekt instalovat ani fotovoltaiku a ani zateplit fasádu. Té musíme zachovat podobu z roku 1917,“ dodává Kouklová.
ESG může zbrzdit redevelopment městských čtvrtí
Otazníky vyvstávají i v případě financování zelených projektů. „Před tím, než vytvoříme nové budovy musíme nakoupit ty staré, postkomunistické. Nicméně hodně bank signalizuje, že se chce od roku 2025 zbavovat starých nezelených aktiv. Pro nás tím vyvstává otázka, na co navážeme financování, na ty staré budovy nebo na ty, které tam posléze vzniknou,“ říká Martin Lukášik z Penta Real Estate.
Vzhledem k tomu, že developer nedokáže zaručit rychlost procesu stavebního povolování, obává se Lukášik toho, že to omezí nový redevelopment městských čtvrtí. Podle něj budou mít developeři problém akvizičními úvěry zafinancovat nezelená aktiva.
Nejenom rychlodráha, která významně urychlí cestování do Prahy, i levnější pozemky, dělají z Kladna developerskou bonanzu.
Kladno, to je to město. Je levnější než Praha, jak dlouho to ale tak bude?
Reality
České domácnosti, které jsou rozhodnuty si postavit nebo koupit rodinný dům s energetickým štítkem A či B, jsou některé z tuzemských bank připraveny motivovat zvýhodněním na úrokové sazbě.
„ESG vnímáme jako velkou příležitost, a to především v oblasti renovací starších nemovitostí na udržitelnější. Takový domů je v Česku něco kolem 700 tisíc,“ říká Jiří Koutný, který je ve skupině ČSOB zodpovědný za udržitelnost v rámci financování bydlení.
Zdraží i stavební materiály
Splnění podmínek ESG se dotýká i výrobců stavebních materiálů. Podle Kamila Jeřábka, ředitele společnosti Wienerberger, jsou materiály s nízkou uhlíkovou stopou laboratorně objeveny, jejich zavedení do výroby bude však nejenom časově, ale i finančně náročné, a to v řádech miliard korun. A tyto náklady se posléze propíší i do nárůstu nákladů na výstavbu. „Zdražení nepůjde jen přes technologie, jako je fotovoltaika, ale i přes stavební materiály,“ dodává Jeřábek.
Kolem implantace technologií a jejich vývoje vyvstává mnoho otazníků.
„Historicky je energetická náročnost českého průmyslu a emisní produkce u nás vyšší než u našich sousedů, což omezuje naši konkurenceschopnost. Vzhledem k tomu, že jsme hodně průmyslová země, tak nás zavádění ESG bude hodně bolet,“ přibližuje Antonín Lupíšek z Univerzitního centra energeticky efektivních budov.
Další setkání Realitního Clubu se konalo v inspirativním prostředí hotelu Augustin na Malé Straně.
Opatrně zbourat a pak kostičky použít zase na další stavbu. Tak funguje nejen lego, ale i cirkulární ekonomika v praxi. V Česku je zatím v plenkách. I pro odborníky je těžké se orientovat v této problematice. Přínosné by určitě bylo, pokud by celý proces podpořil i stát, říká v rozhovoru pro newstream.cz letos nově zvolená předsedkyně České rady pro šetrné budovy Iveta Králová.
Použitý beton, cihly i suť jsou cenné. V zahraničí už to pochopili, říká první dáma zeleného stavebnictví
Reality
Největší výrobce stavebních materiálů v Česku, společnost Wienerberger, která vyrábí a dodává střešní krytinu, cihly nebo obklady, ale i spoustu jiného stavebního materiálu, neměla loni v Česku dobrý rok. Na konci roku zavřela kvůli technologické odstávce osm svých tuzemských výrobních závodů, jeden další dlouhodobě. Stavební trh klesal. Cena stavebního materiálu přitom vyskočila v poslední době o desítky procent. Někteří developeři s poukazem na toto zdražení loni oznámili pozastavení výstavby bytových projektů. „Cena stavebních materiálů se už nesníží,“ říká Kamil Jeřábek, generální ředitel české divize společnosti Wienerberger.
Kamil Jeřábek: Stavební materiály už nezlevní, na to zapomeňte
Leaders
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.