Ukrajinci se podle humanitární pracovnice Alyony Budagovské naučili žít uprostřed války, ale neznamená to, že bouře skončila. Po letech útoků, evakuací a nejistoty už nejde jen o prvotní šok, ale o hluboké vyčerpání, strach o blízké a obavu, že si svět na válku zvyká.

Alyona Budagovská musela poprvé opustit domov po okupaci Doněcku v roce 2014. Podruhé se stěhovala po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Válka podle ní Ukrajince psychicky proměnila.

V prvních měsících po invazi u lidí převládal šok a strach z okupace, tanků v ulicích a nejisté budoucnosti. Dnes podle Budagovské Ukrajinci čelí spíš hlubokému emocionálnímu vyčerpání, obavám o své blízké a pocitu, že si svět na válku postupně zvyká. Řekla to v rozhovoru s ČTK.

„Válka na Ukrajině nezačala v roce 2022. Začala už v roce 2014, kdy Rusko okupovalo Krym a části východní Ukrajiny, včetně mého rodného Doněcku,“ uvedla Budagovská.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Válka jako stín

Její rodina tehdy musela odejít a začít nový život od nuly. Po začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 Budagovská uprchla z Kyjeva do Lvova. Nedávno evakuovala také své rodiče ze Slovjansku v Doněcké oblasti kvůli sílícím útokům. „Někdy mám pocit, jako by válka pronásledovala ukrajinské rodiny jako stín, kterému nelze úplně uniknout,“ popsala.

Ukrajinci podle ní opakovaně přesouvají své životy, znovu budují domovy a učí se fungovat v nových podmínkách. Přesto zůstávají ve stavu trvalé nejistoty.

Za více než dva roky plnohodnotné války se podle Budagovské psychika společnosti výrazně změnila. V roce 2022 převládal čistý šok. „Lidé se báli tanků v ulicích, okupace, toho, zda vůbec bude existovat zítřek v podobě, jakou jsme znali,“ uvedla.

Dnes jsou podle ní mnozí odolnější vůči věcem, které dříve působily nepředstavitelně. Sirény, výpadky proudu nebo kontrolování raketových poplachů před schůzkami se staly součástí běžného života.

Zároveň ale přibyly jiné, hlubší obavy. „Lidé se bojí hlavně ztráty svých blízkých. Bojí se emocionálního vyčerpání. Bojí se, že otupí,“ uvedla Budagovská. Přítomný je podle ní také strach, že mezinárodní společenství začne válku vnímat jako běžnou součást reality.

More than 1,176 km of routes already protected. Construction of anti-drone defenses in frontline regions has doubled. These solutions ensure resilient logistics, rapid delivery of supplies, and the safe evacuation of wounded personnel even under enemy fire. pic.twitter.com/klPedQ6RPc

— Mykhailo Fedorov (@FedorovMykhailo) May 18, 2026

Současný psychický stav Ukrajinců přirovnává k lidem stojícím uprostřed rozbouřeného moře. „V roce 2022 byly vlny obrovské a chaotické a každý se jen snažil neutonout. Dnes se lidé naučili plavat. Ale to, že umíte plavat, neznamená, že bouře skončila,“ řekla.

Vnímání války se podle ní liší i podle věku a místa, kde lidé žijí. Mladší generace se často přizpůsobuje rychleji, protože vyrůstala ve světě neustálých změn a nejistoty. Starší lidé podle Budagovské těžce nesou ztrátu domovů a životů budovaných po desetiletí.

Jiná je také zkušenost lidí blízko fronty. Ve městech dál od bojů sirény narušují každodenní život. V Doněcké oblasti ale mohou rozhodovat o životě a smrti.

EU chystá nový úder na Rusko. V hledáčku je Putinova stínová flotila

Politika

Evropská unie připravuje další sankční balík proti Rusku. Podle serveru Politico se Brusel chce zaměřit především na takzvanou stínovou flotilu, tedy volnou síť starších a neprůhledně vlastněných tankerů, které Moskva využívá k přepravě ropy po světě.

nst

Přečíst článek

Emocionální vyčerpání

Debaty v Evropě o takzvané únavě z války vnímají Ukrajinci podle Budagovské bolestně. Zároveň ale chápou, že i evropská společnost je po letech sledování konfliktu emocionálně vyčerpaná. „Nejtěžší je chvíle, kdy se únava pomalu promění v odstup nebo lhostejnost,“ podotkla.

Náladu v ukrajinské společnosti popisuje jako směs vyčerpání, odolnosti a tvrdohlavé naděje. „Lidé jsou unavení opravdu hlubokým způsobem. Přesto ale Ukrajinci dál žijí. Pracují, dobrovolničí, zamilovávají se, vychovávají děti, slaví narozeniny v krytech a plánují budoucnost, i když je zítřek nejistý,“ uvedla.

Odolnost Ukrajinců je podle ní v zahraničí často špatně chápána. „Není to každý den heroický patos. Někdy odolnost jednoduše znamená ráno vstát po další probdělé noci a pokračovat v životě, protože nemáte jinou možnost,“ dodala.

Budagovská pracuje pro organizaci Člověk v tísni na Ukrajině. Mimo jiné pomáhá s evakuací lidí z frontových oblastí. V současnosti žije v Kyjevě.

Alternativa pro Německo dosáhla v novém průzkumu rekordní podpory. Podle agentury INSA by ji nyní volilo 29 procent Němců, zatímco vládní strany výrazně zaostávají. Odborník na extremismus Gideon Botsch upozorňuje, že AfD posiluje i přesto, že se dál posouvá k pravému okraji.

Alternativa pro Německo zaznamenala v novém průzkumu veřejného mínění rekordní podporu. Podle víkendové sondáže agentury INSA by straně nyní dalo hlas 29 procent voličů. Tak vysoký výsledek jí dosud žádná jiná agentura nenaměřila.

AfD přitom loni v květnu německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou stranu. Podle odborníka na extremismus Gideona Botsche ale její podpora dál roste, přestože se strana podle něj dále radikalizuje.

Za AfD by nyní výrazně zaostala konzervativní unie CDU/CSU kancléře Friedricha Merze. Podle průzkumu by získala 22 procent hlasů. Sociální demokracie, která je druhým členem současné vládní koalice, by měla 12 procent a skončila by až čtvrtá za Zelenými se 14 procenty.

Do Spolkového sněmu by se podle sondáže dostala ještě postkomunistická Levice se ziskem deseti procent. Merzova vláda by tak podle aktuálního průzkumu ve sněmu neměla většinu.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Silná pozice AfD se potvrzuje i v dalších průzkumech z posledních týdnů. Ty straně přisuzují podporu mezi 25 a 28 procenty a ve většině z nich je už nejsilnější stranou v Německu. V loňských předčasných parlamentních volbách získala AfD 20,8 procenta hlasů. Volby tehdy vyhrála CDU/CSU s 28,5 procenta.

AfD posílila také v březnových zemských volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci, kde v obou případech získala kolem 20 procent hlasů. V zářijových volbách ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko-Anhaltsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko by podle průzkumů mohla dosáhnout na 35 až 41 procent hlasů.

Celoněmecká tajná služba BfV loni v květnu označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se obrátila na soud, který nařídil, aby ji BfV takto neoznačovala až do konečného verdiktu. Za prokazatelně pravicově extremistickou ji ve svých zemích označují také rozvědky v Sasku, Sasku-Anhaltsku, Durynsku a Dolním Sasku. V Dolním Sasku se AfD rovněž obrátila na soud.

Dalibor Martínek: Babiš s Okamurou chtěli vládnout. Místo toho předvádějí Brno

Názory

Benešovy dekrety, sudetští Němci a sjezd v Brně. Sněmovna se celý den zabývala tématem, které žádný skutečný problém neřeší. Politici místo důležitých zákonů otevřeli staré historické rány a přijali zbytečné stanovisko.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Přísná migrační politika

Podle Botsche v poslední době výrazně roste ochota německých voličů dát AfD hlas, přestože se strana stále více radikalizuje. „Stigma spojené s volbou AfD výrazně ustoupilo,“ řekl agentuře DPA. Strana podle něj získává příznivce především díky přísné migrační politice.

Botsch zároveň varuje, že AfD se dál posouvá k pravému okraji. „Strana se dál posouvá k pravému okraji, radikalizuje se a přijímá stále více elementů neonacismu,“ uvedl. „V současnosti už to dělá zcela otevřeně a neskrývaně,“ dodal.

Jako příklad zmínil příspěvek poslance zemského sněmu v Braniborsku Dominika Kaufnera, který na Instagramu označil 8. květen za „den zničení“. Evropské země si přitom tento den připomínají jako den osvobození od nacismu.