Partneři projektu

Architekti vložili dům do staré stodoly. Výsledek ukazuje, jak může přežít český venkov

Architekti vložili dům do staré stodoly. Výsledek ukazuje, jak může přežít český venkov
Peter Fabo, užito se svolením
Petra Nehasilová

Stará stodola u Lázní Bělohrad skrývá malý moderní dům. Facha architekti do ní vložili obytnou „krabici“ pro sezonní pobyt.

Na první pohled je to obyčejná stará stodola ve venkovské usedlosti v Brtvi u Lázní Bělohrad. Uvnitř se ale skrývá nový malý dům. Projekt nechce působit jako romantická chalupa ani jako okázalá rekonstrukce. Do původní hospodářské stavby vkládá jednoduchý současný kvádr, který starou stodolu nepřebíjí, ale nechává ji dál žít.

Projekt s názvem Krabice ve stodole navrhl pražský ateliér Facha architekti. Vznikl jako prostor pro sezonní pobyt investora v rámci rodinné venkovské usedlosti. Původně se uvažovalo o rekonstrukci obytné části statku, postupně se ale architekti s investorem vydali jinou cestou. Nové bydlení nevzniklo v původním domě, ale uvnitř stodoly.

Nové uvnitř starého

Princip návrhu je jednoduchý. Architekti do prostoru stodoly vložili samostatnou dřevostavbu o hrubé podlahové ploše 50 metrů čtverečních. Užitná plocha vestavby je 42,5 metru čtverečního. Nový objekt stojí volně uvnitř staré stavby a je konstrukčně nezávislý na původní stodole.

Tím se vyhnuli častému problému rekonstrukcí, kdy nová funkce historickou nebo starou hospodářskou stavbu zcela pohltí. Tady zůstává stodola stodolou. Nová „krabice“ v ní působí jako jasně čitelný současný zásah, který starou vrstvu respektuje, ale nenapodobuje ji.

Dřevěný kvádr má černou asfaltovou obálku. Jeho forma vychází z geometrie stodoly, zároveň však vytváří zřetelnou hranici mezi původním a novým. 

Rodinný dům u Kolína navrhli architekti Vít Svoboda a Pavel Nový ze studia 0,5 Studio

Takhle vypadá dům budoucnosti na českém venkově. Spoří energii a splývá s přírodou

Dům u Kolína zaujme na první pohled: černá „stodola“ s panoramatickým oknem nabízí moderní a úsporné bydlení přímo v krajině.

Přečíst článek

Stodola jako klimatický filtr

Zajímavé je i samotné fungování domu. Vestavba je lehce zvednutá nad původní podlahu stodoly, která pod ní dál volně prochází. Před objektem vznikl betonový koberec navazující na dvůr. Ten vytváří přirozený přechod mezi venkem, otevřeným prostorem stodoly a samotným interiérem.

Důležitým motivem je průhled mlatem skrze otevřenou stodolu do zahrady se starými jabloněmi a dál do krajiny. Tato osa se propsala do dispozice, umístění panoramatického okna i jídelního stolu. Malý interiér tak nepůsobí stísněně. 

Samotná stodola navíc funguje jako přirozená ochranná vrstva. Kryje vestavbu před počasím, přímým sluncem i přehříváním. Nový obytný prostor je řešen jako lehká sloupková dřevostavba. Objekt je určen především pro sezonní užívání, díky izolaci a podlahovému vytápění ale umožňuje i celoroční pobyt.

Knihovna Antonína Marka v Turnově

Turnov má knihovnu, která bude promítat filmy na vlastní fasádu

Nová Knihovna Antonína Marka v Turnově není jen místem pro knihy. Ateliér A69 navrhl budovu, která propojuje park, letní kino, komunitní život a odkaz pískovcových skal Českého ráje. Veřejnosti se otevře 1. září.

Přečíst článek

Odpověď na otázku, co se starými stodolami

Krabice ve stodole zapadá do širší debaty o budoucnosti venkovských hospodářských staveb. Stodoly, chlévy a sýpky po generace určovaly podobu českých vesnic. Byly praktické a robustní. Jenže s proměnou venkova a ústupem tradičního hospodaření řada z nich ztratila původní funkci. Část těchto staveb chátrá, část mizí a část se mění v rekreační objekty. Právě v tom je projekt Facha architektů zajímavý. Nepracuje se stodolou jako s prázdným obalem, který je třeba kompletně přepsat. Nechává ji dál nést paměť místa a pouze do ní vkládá novou obytnou vrstvu.

Tento přístup je důležitý i z hlediska udržitelnosti. Nejlepší stavba někdy nemusí být nová stavba na zelené louce. Může to být chytré využití toho, co už existuje. Adaptace staré stodoly navíc šetří nejen materiál a energii, ale i charakter místa. Venkovská usedlost tak neztrácí svou původní logiku, jen dostává novou funkci.

I ve stodole se dá bydlet.

Zapomenutou stodolu zrekonstruovali na dům plný světla. Vyšlo to na 15 milionů

Místo demolice zvolili rekonstrukci, chtěli zachovat kamennou stodolu z počátku 20. století. Za 15 milionů získali bydlení s nádechem historie a moderního životního stylu.

Přečíst článek

Interiér vestavby je úsporný a materiálově střídmý. Převládá březová překližka, doplněná černě probarvenou MDF deskou na vestavěném bloku kuchyně, koupelny a úložných prostor. Architekti se vyhnuli chalupářské stylizaci. Nepoužívají vesnické dekory, ale dřevo, asfaltovou stěrku, beton, ocel a překližku. 

Trnová u Prahy

FOTOGALERIE: Zámky na prodej. Podívejte se, kolik stojí historické skvosty v Česku

Na trhu objevilo několik výjimečných zámků a tvrzí. Zatímco některé ceny makléři uvádějí jen na vyžádání, další začínají zhruba na 15 milionech korun a u větších areálů se pohybují i kolem 60 milionů.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Chalupa na Vysočině

Zapomeňte na chalupu s krajkami. Rodina si na Vysočině ve starém statku postavila temné designové útočiště

Přečíst článek
Cabin Devín

Stačí 20 metrů k dokonalému víkendovému bydlení? Tenhle domek stál necelých pět milionů

Přečíst článek

Staré zdi, nový byznys. Rekonstrukce mění pravidla českého developmentu

Projekt společnosti PSN v Brně
PSN, užito se svolením
Petra Nehasilová

Zatímco novostavby narážejí na složité povolování a omezenou nabídku pozemků, starší domy a brownfieldy získávají novou hodnotu. Developeři mluví o rekonstrukcích jako o plnohodnotné části trhu jen s jinými riziky, jinou ekonomikou a větší náročností na detail.

Ještě donedávna byla logika developmentu relativně přímočará: najít pozemek, postavit nový dům, prodat. Dnes se ale tato rovnice rozpadá. Do hry vstupuje regulace, délka povolovacích procesů, tlak na udržitelnost i proměna poptávky. A právě v tomto novém kontextu se rekonstrukce přestávají jevit jako doplněk.

„Pro nás je rekonstrukce plnohodnotná součást developmentu,“ říká Štěpán Smrčka, ředitel developmentu společnosti PSN. Ta na rekonstrukcích historických domů vyrostla a dodnes je to segment, ve kterém má silnou expertizu.

Nejde o to nahradit novostavby. „Město je komplexní organismus a někde dává větší smysl stavět nové domy, jinde pracovat s tím, co už existuje.“ Právě tahle „obousměrnost“ je možná nejvýstižnějším popisem současného developmentu.

Návrat dovnitř města

To, co popisují developeři, potvrzují i architekti na systémové úrovni. Podle šéfa České komory architektů Jana Kasla dochází k zásadnímu obratu v tom, kde se město rozvíjí. „Obytný rozvoj se stále více vrací do existující struktury města, do proluk, brownfieldů a transformačních území,“ dodává.

Ještě důležitější je ale podle Kasla, že zastavování volné krajiny je dnes vnímáno jako krajní řešení, nikoli standard. To znamená, že rekonstrukce a konverze nejsou jen jednou z možností, stávají se strukturální nutností. A právě tady se začíná prolínat urbanismus, ekonomika i politika.

Riziko: dvě strany jedné mince

Na první pohled by se mohlo zdát, že rekonstrukce jsou bezpečnější. Realita je ale složitější. „Riziko existuje u obou typů projektů, ale u každého jiné,“ říká Smrčka a popisuje: „U novostaveb je největší nejistotou povolovací proces. U rekonstrukcí nikdy úplně nevíte, co v domě objevíte.“ Tato zkratka dobře vystihuje podstatu rozdílu mezi oběma typy projektů. Zatímco u novostaveb leží hlavní riziko „venku“, a to v povolovacích procesech, rozhodování úřadů a často i v nevyzpytatelném průběhu řízení, u rekonstrukcí se přesouvá „dovnitř“. Nejistota se skrývá v samotné stavbě, v jejím technickém stavu a v tom, co se odkryje až během realizace.

Čas jako nejdražší materiál

Zatímco dříve rozhodovala cena pozemku nebo stavebních prací, dnes se do popředí dostává jiný faktor: čas. „V českém prostředí je často nejdražší položkou projektu právě čas,“ říká Smrčka. To zásadně mění uvažování developerů. Rozhodnutí mezi rekonstrukcí a demolicí už není jen architektonické nebo technické, protože je především ekonomické. „Rozhoduje potenciál parcely, stav budovy a lokalita,“ říká Ondřej Křivanec, výkonný ředitel společnosti Fidurock. Pokud regulace umožní postavit více, rekonstrukce často nedává smysl. Pokud ne, může být naopak nejefektivnější cestou.

Rekonstrukce jako know-how

Jedním z častých mýtů je, že rekonstrukce je „jednodušší development“. Investoři to ale odmítají. „Je to specifický typ developmentu, který vyžaduje jiné know-how,“ říká Smrčka.

A právě know-how se stává konkurenční výhodou. Rekonstrukce totiž není jen o stavební technologii, ale o schopnosti číst dům, jeho historii i limity. To potvrzují i architekti. „Tvorba se neodehrává na prázdném papíře, ale v dialogu s tím, co už existuje,“ říká Kasl. Markéta Zdebská, první místopředsedkyně České komory architektů, k tomu dodává: „Rekonstrukce neumožňuje silnou exhibici kreativity. Je to spíše o péči a analýze.“

Autenticita jako produkt

Jedním z nejsilnějších motivů, proč rekonstrukce fungují i obchodně, je změna poptávky. „Historický charakter domu je velmi silným atributem,“ říká Smrčka.

Lidé podle něj oceňují architekturu, atmosféru i proporce bytů. „Klienti dnes hledají spíše charakter než novost,“ dodává Smrčka. To je zásadní posun. Novost už není automatickou hodnotou, tou se stává autenticita. „Historický objekt nese paměť místa, materiálovou pravdivost i kontinuitu, kterou novostavba nahradit neumí,“ dodává Kasl.

Zahrada se dá za určitých podmínek využít jako stavební parela

Bazén, pergola, nebo rodinný dům? Co si smíte postavit na zahradě

Zahrada nemusí sloužit jen k pěstování zeleniny nebo víkendovému odpočinku. Majitelé na ní často chtějí vybudovat pergolu, skleník, bazén, zahradní domek, někdy dokonce rodinný dům. Než se ale pustí do plánování, měli by vědět, že rozhodující není jen zápis v katastru nemovitostí. Klíčový je hlavně územní plán, skutečný účel stavby, velikost pozemku a pravidla nového stavebního zákona.

Přečíst článek

ESG: zásadní zlom

Dalším faktorem, který nenápadně posiluje rekonstrukce, je ESG. „Banky dnes mnohem více sledují energetickou náročnost a udržitelnost,“ říká Smrčka. Rekonstrukce mají v tomto ohledu paradoxní výhodu. Nejsou sice vždy energeticky dokonalé, ale pracují s existující strukturou.

To znamená nižší materiálovou stopu, menší zásah do území a delší životní cyklus budovy. S rostoucím zájmem o rekonstrukce ale roste i riziko jejich „zjednodušování“. „Hranice vede tam, kde se ztrácí respekt k identitě stavby,“ říká Kasl. Nestačí zachovat fasádu. Důležitá je podstata domu. Zdebská upozorňuje na opačný extrém: „Můžeme zachovat všechno uvnitř, a přesto stavbu poškodit nevhodným opláštěním.“

Jednou z nejtěžších disciplín je přizpůsobení historických budov současným standardům. „Nelze postupovat stejně jako u novostaveb,“ říká Kasl. „Smyslem není dosáhnout maxima, ale najít rozumné optimum.“

Jeden trh, více cest

Když se všechny tyto perspektivy propojí, vzniká obraz trhu, který se výrazně proměnil. Rekonstrukce nejsou alternativou. Novostavby nejsou překonané. Obě cesty existují vedle sebe a doplňují se. „Trh dnes není o jednom typu produktu, ale o jeho kvalitě,“ uzavírá Smrčka. A možná právě v této větě je klíč k celému tématu. Budoucnost developmentu neleží v tom, co se staví, ale jak se přemýšlí o městě.

Huť František postavená ve stylu a způsobem původních lesních hutí se zachovala v původní podobě, stejně jako sklářská osada Na Kácku, jejíž je součástí.

FOTOGALERIE: Z huti, která utichla, vzniká nový důvod jet do Sázavy

Revitalizace industriálních areálů už dávno není jen o záchraně památek. Je to také hledání nového ekonomického modelu pro místa, která ztratila původní funkci, ale neztratila charakter. Huť František v Sázavě právě zkouší, jestli se ze sklářské minulosti dá postavit kulturní, eventový a gastronomický byznys.

Přečíst článek

Realizace doc. Matouše Jebavého představuje komplexní revitalizaci parku Riegrovy sady v Praze – Vinohradech s výhledem na Pražský hrad.

Architektura už není jen pro fajnšmekry. V Česku se z ní stává byznys

Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.

Přečíst článek

Související

Postoloprtské náměstí jako kronika v kameni. Příběh Oldřicha a Boženy tu vypráví dlažba, voda i světlo

Postoprty využívají k rekonstrukcím evropské dotace
Profimedia.cz
 nst
nst

Postoloprty na Lounsku mají nové centrum města. Mírové náměstí, které ještě nedávno připomínalo spíš unavený prostor s popraskaným betonem a nefunkční kašnou, se proměnilo v architektonicky výrazné místo. Rekonstrukce za 115 milionů korun podle návrhu architekta Romana Kouckého přinesla nejen novou dlažbu, zeleň, mobiliář a vodní prvky, ale především velký obraz vyprávějící starou pověst o knížeti Oldřichovi a Boženě.

Kdo dnes vstoupí na Mírové náměstí v Postoloprtech, neprochází jen po nově vydlážděné ploše. Kráčí po příběhu. Různobarevná dlažba tu vytváří obraz svatby knížete Oldřicha a Boženy, doplněný siluetou koně, knězem a rostlinnými motivy. Inspirací se stal pařížský zlomek Dalimilovy kroniky, objevený v roce 2005.

Právě tento motiv přinesl do projektu architekt Roman Koucký. Podle starosty Zdeňka Pištory se o proměně náměstí mluvilo už od 90. let minulého století, teprve v posledních letech ale město našlo odvahu i prostředky pustit se do skutečně zásadní rekonstrukce.

„Architekt přišel s revoluční myšlenkou, že na plochu náměstí rozvineme obraz z pařížského zlomku Dalimilovy kroniky,“ uvedl starosta. Výsledkem je prostor, který není jen opravený, ale také vypráví. V postavě kněze je dokonce vepsán text ze 14. století popisující seznámení knížete s prostou dívkou Boženou, který se váže k Peruci na Lounsku.

Z popraskaného betonu nové městské srdce

Proměna Mírového náměstí začala v roce 2024. Původní stav podle města dlouho neodpovídal významu historického centra. Beton byl popraskaný, obrubníky poškozené a kašna, která měla být jednou z dominant prostoru, byla bez vody.

Nová podoba náměstí pracuje nejen s dlažbou, ale také s vodou, světlem a symbolikou. Část plochy s odlišnou dlažbou znázorňuje řeku Ohři. Doplňují ji vodotrysky a mlžítka, která mají v létě prostor ochlazovat a zároveň mu dodávat živost.

Zámek Bezdružice stát nabízí za 52 milionů.

Zámky se staly horkým zbožím. Zájem o ně roste, pár zajímavých je na trhu

O zámky a další historické nemovitostmi roste v Česku v posledních měsících zájem. Podpořila ho krize na Blízkém východě, kdy movití Češi přesouvají své investice do Evropy. Zámky stále častěji slouží jako investice, která má zajistit hodnotu peněz. Nebo rozvinout byznys, například formou butikového hotelu.

Přečíst článek

Autoři proměny mysleli také na večerní atmosféru. Náměstí i okolní městské objekty, včetně kostela, dostaly nové nasvícení. Speciálně pro tento prostor vznikl mobiliář a přibyly nové stromy. Mezi nimi je i jehličnan, který bude sloužit jako živý vánoční strom.

Kašna se vrátila k životu. A ukazuje i čas

Jedním z nejvýraznějších prvků opraveného náměstí je historická barokní kašna z 18. století. V minulosti utrpěla neodbornými zásahy, nyní prošla důkladným restaurováním pod vedením sochaře Marcela Hrona.

Restaurátoři jí vrátili původní podobu, zároveň do ní ale citlivě začlenili moderní technologie. Nový systém potrubí a elektroinstalace napájí nejen samotnou kašnu, ale souvisí i s vodními prvky na celé ploše náměstí. Součástí je také osvětlení vodních trysek.

Zvláštností kašny jsou vodní hodiny. Podle autorů proměny pozorný návštěvník rychle pochopí, jak fungují. Čas ukazují s přesností pěti minut. Starosta Zdeněk Pištora je označuje za světový unikát.

Nové náměstíčko u zastávky

Součástí rekonstrukce nebylo jen hlavní náměstí. U autobusové zastávky, která přiléhá k náměstí a kostelu, vznikl nový samostatný prostor. V budoucnu má nést název Farní náměstíčko.

Jeho nepřehlédnutelným prvkem jsou třímetrová písmena tvořící název města. Slouží jako vstupní portál do zastávky. Za nimi se nachází zázemí pro cestující, veřejné toalety, obchůdek a elektronický informační systém o autobusových spojích.

Také tato část má ukázat, že veřejný prostor nemusí být jen průchozím místem. Může být vstupní branou do města, orientačním bodem i přirozeným místem setkávání.

Památky dostaly novou péči

Během rekonstrukce se odborníci věnovali také severní zámecké zdi s bránou a sloupu se sousoším Piety. Opravy tak nezasáhly pouze povrchy a infrastrukturu, ale i historické prvky, které dlouhodobě dotvářejí charakter centra města.

Výsledkem je náměstí, které spojuje staré a nové. Na jedné straně pracuje s motivem středověké kroniky a barokní kašnou, na straně druhé s moderními technologiemi, mlžítky, vodotrysky a informačním systémem pro cestující.

Slavnostní představení veřejnosti

Radnice nové náměstí veřejnosti představí v sobotu při Postoloprtských slavnostech. Letos se ponesou také v duchu oslav 100 let základní školy, která znovu ponese nápis Masarykova. Součástí programu bude i odhalení sochy Tomáše Garrigua Masaryka.

„Odhalíme také sochu Masaryka a pak se přesuneme na náměstí, kde program bude pokračovat,“ uvedl starosta.

Přestože během náročné rekonstrukce podle něj zaznívaly i stížnosti, dnes už prý převažuje spokojenost. Obyvatelé se s novým náměstím setkají symbolicky společně – v průvodu od školy až do nově opraveného centra města.

Investice za 115 milionů

Postoloprty mají zhruba 4700 obyvatel a roční příjmy kolem 120 milionů korun. Rekonstrukce náměstí vyšla na 115 milionů korun. Podle vedení města šlo o mimořádně náročnou, ale důležitou investici do veřejného prostoru.

Starosta zdůraznil, že město se snaží hospodařit obezřetně a využívat také dotační možnosti. Nové náměstí má být dle něj nejen opraveným centrem, ale i místem, které může posílit identitu města.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Bohemians dostali stavební povolení na novou jižní tribunu a ve středu 21. října zahájí práce na jejích základech

Ďolíček se konečně začíná měnit. Bohemians mají povolení, na stadion míří stavbaři

Přečíst článek
Interiér Müllerovy vily, která bude po dokončené rekonstrukci znovu otevřena pro veřejnost, 30. září 2026, Praha. Muzeum vilu uzavřelo v únoru 2025 kvůli rekonstrukci střešních teras a interiérů.

Funkcionalistický klenot se otevírá po rekonstrukci. Müllerova vila zpřístupní i dosud skrytá místa

Přečíst článek