FOTOGALERIE: Z huti, která utichla, vzniká nový důvod jet do Sázavy
Revitalizace industriálních areálů už dávno není jen o záchraně památek. Je to také hledání nového ekonomického modelu pro místa, která ztratila původní funkci, ale neztratila charakter. Huť František v Sázavě právě zkouší, jestli se ze sklářské minulosti dá postavit kulturní, eventový a gastronomický byznys.
Česko v posledních letech objevuje hodnotu míst, která byla dlouho vnímaná spíš jako problém. Staré továrny, sklady, železniční areály, hutě nebo mlýny přestávají být jen stopou minulého průmyslu. V rukou investorů, měst nebo kulturních provozovatelů se z nich stávají nové čtvrti, galerie, kanceláře, eventové prostory, gastro provozy i turistické cíle.
Stačí se podívat na Dolní Vítkovice, které samy sebe představují jako industriální areál proměněný ve vzdělávací, kulturní a společenské centrum s mezinárodním přesahem, nebo na pardubické Automatické mlýny, jejichž obnova má podle města přinést nový rozměr městu a vytvořit plnohodnotnou městskou čtvrť s občanskou vybaveností. Podobnou logiku sleduje i pražská Pragovka, kde rekonstrukce historické E Factory zahrnuje desítky tisíc metrů čtverečních nových pronajímatelných ploch.
Huť František v Sázavě je menší a lokálnější případ stejného trendu. Neaspiruje na novou městskou čtvrť ani obří development. Chce proměnit historický průmyslový areál v živé místo, které propojí regionální turistiku, kulturu, firemní akce a nově i gastronomii.
V budově E Factory se v minulosti vyráběla auta a bombardéry, po rekonstrukci je centrem českého umění. Na jednom z největších brownfieldů v Praze chce investor vytvořit novou městskou čtvrť s byty, kancelářemi, obchody, školami i parkem.
Vyráběly se tu vejtřasky i bombardéry. Teď tu sídlí umění. V budoucnu se v Pragovce bude i bydlet
Reality
Sázava má vlastní industriální příběh
Sázava má za sebou silný sklářský příběh spojený se jménem Františka Kavalíra a značkou Kavalier. Základní kámen Huti František položil v roce 1882 Josef Kavalír a areál pojmenoval po svém otci. Po více než století se tu vyrábělo sklo pro laboratoře i domácnosti, poslední tavba proběhla v roce 2003.
Pak následovala fáze, kterou zná řada podobných průmyslových staveb, a to konec výroby, hledání nové funkce a riziko chátrání. Areál se podařilo zachránit, znovu otevřít veřejnosti a dnes vstupuje do další etapy. Už nejde jen o připomínku sklářské historie, ale o hledání současného ekonomického modelu pro místo s mimořádnou atmosférou.
Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.
Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy
Reality
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe
Reality
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
