FOTOGALERIE: Z huti, která utichla, vzniká nový důvod jet do Sázavy
Revitalizace industriálních areálů už dávno není jen o záchraně památek. Je to také hledání nového ekonomického modelu pro místa, která ztratila původní funkci, ale neztratila charakter. Huť František v Sázavě právě zkouší, jestli se ze sklářské minulosti dá postavit kulturní, eventový a gastronomický byznys.
Česko v posledních letech objevuje hodnotu míst, která byla dlouho vnímaná spíš jako problém. Staré továrny, sklady, železniční areály, hutě nebo mlýny přestávají být jen stopou minulého průmyslu. V rukou investorů, měst nebo kulturních provozovatelů se z nich stávají nové čtvrti, galerie, kanceláře, eventové prostory, gastro provozy i turistické cíle.
Stačí se podívat na Dolní Vítkovice, které samy sebe představují jako industriální areál proměněný ve vzdělávací, kulturní a společenské centrum s mezinárodním přesahem, nebo na pardubické Automatické mlýny, jejichž obnova má podle města přinést nový rozměr městu a vytvořit plnohodnotnou městskou čtvrť s občanskou vybaveností. Podobnou logiku sleduje i pražská Pragovka, kde rekonstrukce historické E Factory zahrnuje desítky tisíc metrů čtverečních nových pronajímatelných ploch.
Huť František v Sázavě je menší a lokálnější případ stejného trendu. Neaspiruje na novou městskou čtvrť ani obří development. Chce proměnit historický průmyslový areál v živé místo, které propojí regionální turistiku, kulturu, firemní akce a nově i gastronomii.
V budově E Factory se v minulosti vyráběla auta a bombardéry, po rekonstrukci je centrem českého umění. Na jednom z největších brownfieldů v Praze chce investor vytvořit novou městskou čtvrť s byty, kancelářemi, obchody, školami i parkem. 
Vyráběly se tu vejtřasky i bombardéry. Teď tu sídlí umění. V budoucnu se v Pragovce bude i bydlet
Reality
Sázava má vlastní industriální příběh
Sázava má za sebou silný sklářský příběh spojený se jménem Františka Kavalíra a značkou Kavalier. Základní kámen Huti František položil v roce 1882 Josef Kavalír a areál pojmenoval po svém otci. Po více než století se tu vyrábělo sklo pro laboratoře i domácnosti, poslední tavba proběhla v roce 2003.
Pak následovala fáze, kterou zná řada podobných průmyslových staveb, a to konec výroby, hledání nové funkce a riziko chátrání. Areál se podařilo zachránit, znovu otevřít veřejnosti a dnes vstupuje do další etapy. Už nejde jen o připomínku sklářské historie, ale o hledání současného ekonomického modelu pro místo s mimořádnou atmosférou.
Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.
Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy
Reality
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
