Pracovat jen v kanceláři? Nebo z domova? Střídavá práce spojuje výhody obou
Mají se zaměstnanci po skončení pandemie covidu naplno vrátit do kanceláří? Firmy to tak většinou už svým lidem nařídily. Spoustě zaměstnanců však práce z domova vyhovuje a nechtějí se jí vzdát. Nový výzkum nabízí kompromis: hybridní práci zčásti v kanceláři a zčásti z domova. Konkrétně tři dny v práci a dva dny doma.
Práce z domova je samozřejmě možná jen pro někoho. Dělník u pásu, prodavač, stavař nebo chirurg si nemohou vybírat. Z obýváku nic neudělají.
V budoucnu by se mohla práce z domova otevřít také některým z nich. I stroje je už dnes možné ovládat na dálku, ale zatím spíše v experimentálním režimu. Dalekohledy evropských astronomů umístěné v Chile jsou přímo ovládány z našeho kontinentu (i z českého Ondřejova). Lékaři dokázali operovat pacienty pomocí chirurgických robotů řízených z míst mimo nemocnici. Také činnost některých výrobních robotů je možné přenastavit na dálku, aniž by u nich člověk musel být.
Mnoho technických profesí asi bude časem schopno využívat home office. Zatím však zůstává doménou především kancelářských pracovníků v odvětvích, jako jsou výpočetní technika, marketing, účetnictví, finance...
Čeští astronomové získali pro svá pozorování dalekohled umístěný v observatoři na hoře La Silla v jihoamerickém Chile. Pozoruhodné je, že hradecká firma, která jej modernizovala a instalovala do něj nový řídicí systém, k tomu využila technologie a komponenty, které jinak používá v pivovarech, cukrovarech, mlékárnách či lihovarech. Jsou totiž bytelné, vydrží náročné podmínky a náhradní součástky se dají vcelku snadno pořídit.
Český dalekohled v Chile ovládají z Ondřejova systémy vymyšlené pro pivovary a cukrovary
Enjoy
Špatné pro spolupráci i pro průlomové nápady
Výzkumy už například ukázaly, že práce čistě z domova neprospívá spolupráci skupin uvnitř firmy. Nebo že omezuje vznik průlomových nápadů. Tento výzkum byl založen na rozsáhlé analýze spolupráce vědců a techniků, která ukázala, že pro nové objevy a vynálezy je důležité osobní propojení mezi tvůrčími pracovníky. Zřejmě to bude platit i pro firmy, kde nejedou rutinně a chtějí po lidech nápady.
Takové poznatky pochopitelně nahrávají názorům, že firmy by měly své zaměstnance stáhnout pod svá kontrolní křídla.
Jestli si vedení firem a manažeři stěžují na to, že jim zaměstnanci na home office ruinují produktivitu, tak to mnohdy vypovídá více o firmě než o zaměstnancích. Data stanfordského ekonoma tvrdí, že dobří manažeři dokážou lidi ukočírovat i z domova.
Líní zaměstnanci nebo špatní manažeři? Proč někde práce na dálku funguje a jinde ne
Leaders
Výhodný kompromis
Nová studie teď naznačuje, že úspěšný by mohl být kompromis, jímž je hybridní práce, zčásti na pracovišti, zčásti z domova. Publikovala ji dokonce Nature, což je jeden ze dvou nejuznávanějších vědeckých časopisů na světě a zaměřuje se spíše na průlomové poznatky v přírodních a exaktních vědách než na společenské nauky.
Autoři studie z čínských a amerických institucí se dohodli s čínskou (či mezinárodní) cestovní agenturou Trip.com a půl roku sledovali 1 600 jejích vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, kteří se zabývali leteckou dopravou nebo informačními technologiemi. Zaměstnanci byli náhodně rozděleni tak, že část z nich pracovala pět dnů týdně v kanceláři a druhá část strávila v kanceláři tři dny a další dva dny pracovala z domova.
U hybridních pracovníků se ve srovnání s těmi uvázanými na pracovišti celkově zvýšila spokojenost s prací. Zejména u zaměstnanců, kteří do práce dojížděli z větší dálky, a u žen. Ubylo výpovědí, a snížily se tedy výdaje zaměstnavatele na zaškolování nových pracovníků. Zato manažeři větší spokojenost neprojevovali. Možná proto, že potřebují řídit lidi, což se jim snáze dělá při osobním kontaktu.
Co je však podstatné: Výzkumníci také zjistili, že podle hodnocení činnosti zaměstnanců měřené kritérii zaměstnavatele byli lidé v hybridní pozici stejně úspěšní jako ti, kdo vysedávali v kanceláři. Nezměnily se jejich prokazatelné pracovní výsledky ani hodnocení nadřízenými. Neboli: výhody se projevily na obou stranách. Společnost Trip.com sdělila, že systém hybridní práce bude rozvíjet i po skončení experimentu.
Zatím největší ve světě uskutečněný experiment ukázal, že čtyřdenní pracovní týden vítají nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, protože – i když to na vypadá neuvěřitelně – se jim zvýšily příjmy. Je však dobré výsledky dobře zvážit.
Pracovat jen čtyři dny v týdnu? Výzkumy naznačují, že to může dávat i ekonomický smysl
Enjoy
Kombinaci kancelářské a domácí práce jde nastavit
Jeden výzkum nemůže vyřešit všechny problémy fenoménu nového rozložení pracovní činnosti, který zasahuje do jednoho ze základních pilířů ekonomiky. Je nejisté, zda poznatky získané v čínské, byť mezinárodní společnosti, budou všeobecně platné. Výzkum se týkal pouze vysokoškolsky vzdělaných lidí v úzkém oboru činnosti. Jinde se mohou více projevit úplně jiné vlivy.
Naznačuje však, že je možné nastavit nějakou kombinaci práce v kanceláři a práce z domova tak, aby vyhovovala zaměstnancům i zaměstnavatelům.
Ostatně v praxi už něco takového funguje. Mezinárodní akademický výzkumný projekt Globální výzkum pracovních úvazků uskutečnil své poslední zveřejněné šetření na jaře 2023 ve 34 zemích. Na otázky odpovědělo 42 tisíc osob. Ukázalo se, že 67 procent z nich pracuje plně na pracovišti. Osm procent pracuje z domova. A 25 procent má nějaký hybridní systém pracovního uspořádání. Míra práce z domova je nejvyšší v anglicky mluvících zemích a u vysokoškolsky vzdělaných osob. Nejčastějším modelem hybridní práce je právě ten zkoumaný u Trip.com: tři dny v kanceláři, dva dny doma.
Letošní zima přináší nutnost šetřit energií, tedy i míň větrat. Na pracovištích i v domácnostech se budou ve vzduchu hromadit nechtěné chemikálie. Pomoci mohou rostliny – ty přirozené, a v zemích, kde je to povoleno, také genově modifikované.
Genově upravené rostliny ochrání ovzduší v práci i doma
Money
Co bude se službami u kancelářských budov?
Výzkumy budou pokračovat, společenská poptávka po nich je obrovská. Zatím se soustřeďují spíše na život zaměstnanců pracujících doma a souvislosti s jejich pracovištěm. Jenomže tento fenomén má mnohem širší dopady.
Třeba na zaměstnance v sektoru služeb, kteří nemohou pracovat z domova a závisí na tom, aby lidé jezdili za prací do městských center. Budou zapotřebí současné kancelářské prostory a lidé, kteří o ně dnes pečují? Kolik zbude zákazníků pro obchůdky, restaurace, kadeřnictví a další služby v okolí dnešních kancelářských budov? Odpovědi zatím neznáme, můžeme jen očekávat, že s pracovním trhem to zase nějak zahýbe.
S odcházejícím létem a myšlenkou na zachmuřelou a hlavně drahou zimu se možná zasníme, že by nebylo špatné pracovat na dálku odněkud z tropické pláže. Covid přece ukázal, že pracovat distančně může víc lidí, než by se dříve dalo věřit. Co by nám na pláži chybělo? Ukazuje se, že je toho hodně.
Digitální nomádi nechodí do práce, lebedí si v teple, ale trápí je psychika
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
