Pracovat jen v kanceláři? Nebo z domova? Střídavá práce spojuje výhody obou
Mají se zaměstnanci po skončení pandemie covidu naplno vrátit do kanceláří? Firmy to tak většinou už svým lidem nařídily. Spoustě zaměstnanců však práce z domova vyhovuje a nechtějí se jí vzdát. Nový výzkum nabízí kompromis: hybridní práci zčásti v kanceláři a zčásti z domova. Konkrétně tři dny v práci a dva dny doma.
Práce z domova je samozřejmě možná jen pro někoho. Dělník u pásu, prodavač, stavař nebo chirurg si nemohou vybírat. Z obýváku nic neudělají.
V budoucnu by se mohla práce z domova otevřít také některým z nich. I stroje je už dnes možné ovládat na dálku, ale zatím spíše v experimentálním režimu. Dalekohledy evropských astronomů umístěné v Chile jsou přímo ovládány z našeho kontinentu (i z českého Ondřejova). Lékaři dokázali operovat pacienty pomocí chirurgických robotů řízených z míst mimo nemocnici. Také činnost některých výrobních robotů je možné přenastavit na dálku, aniž by u nich člověk musel být.
Mnoho technických profesí asi bude časem schopno využívat home office. Zatím však zůstává doménou především kancelářských pracovníků v odvětvích, jako jsou výpočetní technika, marketing, účetnictví, finance...
Čeští astronomové získali pro svá pozorování dalekohled umístěný v observatoři na hoře La Silla v jihoamerickém Chile. Pozoruhodné je, že hradecká firma, která jej modernizovala a instalovala do něj nový řídicí systém, k tomu využila technologie a komponenty, které jinak používá v pivovarech, cukrovarech, mlékárnách či lihovarech. Jsou totiž bytelné, vydrží náročné podmínky a náhradní součástky se dají vcelku snadno pořídit.
Český dalekohled v Chile ovládají z Ondřejova systémy vymyšlené pro pivovary a cukrovary
Enjoy
Špatné pro spolupráci i pro průlomové nápady
Výzkumy už například ukázaly, že práce čistě z domova neprospívá spolupráci skupin uvnitř firmy. Nebo že omezuje vznik průlomových nápadů. Tento výzkum byl založen na rozsáhlé analýze spolupráce vědců a techniků, která ukázala, že pro nové objevy a vynálezy je důležité osobní propojení mezi tvůrčími pracovníky. Zřejmě to bude platit i pro firmy, kde nejedou rutinně a chtějí po lidech nápady.
Takové poznatky pochopitelně nahrávají názorům, že firmy by měly své zaměstnance stáhnout pod svá kontrolní křídla.
Jestli si vedení firem a manažeři stěžují na to, že jim zaměstnanci na home office ruinují produktivitu, tak to mnohdy vypovídá více o firmě než o zaměstnancích. Data stanfordského ekonoma tvrdí, že dobří manažeři dokážou lidi ukočírovat i z domova.
Líní zaměstnanci nebo špatní manažeři? Proč někde práce na dálku funguje a jinde ne
Leaders
Výhodný kompromis
Nová studie teď naznačuje, že úspěšný by mohl být kompromis, jímž je hybridní práce, zčásti na pracovišti, zčásti z domova. Publikovala ji dokonce Nature, což je jeden ze dvou nejuznávanějších vědeckých časopisů na světě a zaměřuje se spíše na průlomové poznatky v přírodních a exaktních vědách než na společenské nauky.
Autoři studie z čínských a amerických institucí se dohodli s čínskou (či mezinárodní) cestovní agenturou Trip.com a půl roku sledovali 1 600 jejích vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, kteří se zabývali leteckou dopravou nebo informačními technologiemi. Zaměstnanci byli náhodně rozděleni tak, že část z nich pracovala pět dnů týdně v kanceláři a druhá část strávila v kanceláři tři dny a další dva dny pracovala z domova.
U hybridních pracovníků se ve srovnání s těmi uvázanými na pracovišti celkově zvýšila spokojenost s prací. Zejména u zaměstnanců, kteří do práce dojížděli z větší dálky, a u žen. Ubylo výpovědí, a snížily se tedy výdaje zaměstnavatele na zaškolování nových pracovníků. Zato manažeři větší spokojenost neprojevovali. Možná proto, že potřebují řídit lidi, což se jim snáze dělá při osobním kontaktu.
Co je však podstatné: Výzkumníci také zjistili, že podle hodnocení činnosti zaměstnanců měřené kritérii zaměstnavatele byli lidé v hybridní pozici stejně úspěšní jako ti, kdo vysedávali v kanceláři. Nezměnily se jejich prokazatelné pracovní výsledky ani hodnocení nadřízenými. Neboli: výhody se projevily na obou stranách. Společnost Trip.com sdělila, že systém hybridní práce bude rozvíjet i po skončení experimentu.
Zatím největší ve světě uskutečněný experiment ukázal, že čtyřdenní pracovní týden vítají nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, protože – i když to na vypadá neuvěřitelně – se jim zvýšily příjmy. Je však dobré výsledky dobře zvážit.
Pracovat jen čtyři dny v týdnu? Výzkumy naznačují, že to může dávat i ekonomický smysl
Enjoy
Kombinaci kancelářské a domácí práce jde nastavit
Jeden výzkum nemůže vyřešit všechny problémy fenoménu nového rozložení pracovní činnosti, který zasahuje do jednoho ze základních pilířů ekonomiky. Je nejisté, zda poznatky získané v čínské, byť mezinárodní společnosti, budou všeobecně platné. Výzkum se týkal pouze vysokoškolsky vzdělaných lidí v úzkém oboru činnosti. Jinde se mohou více projevit úplně jiné vlivy.
Naznačuje však, že je možné nastavit nějakou kombinaci práce v kanceláři a práce z domova tak, aby vyhovovala zaměstnancům i zaměstnavatelům.
Ostatně v praxi už něco takového funguje. Mezinárodní akademický výzkumný projekt Globální výzkum pracovních úvazků uskutečnil své poslední zveřejněné šetření na jaře 2023 ve 34 zemích. Na otázky odpovědělo 42 tisíc osob. Ukázalo se, že 67 procent z nich pracuje plně na pracovišti. Osm procent pracuje z domova. A 25 procent má nějaký hybridní systém pracovního uspořádání. Míra práce z domova je nejvyšší v anglicky mluvících zemích a u vysokoškolsky vzdělaných osob. Nejčastějším modelem hybridní práce je právě ten zkoumaný u Trip.com: tři dny v kanceláři, dva dny doma.
Letošní zima přináší nutnost šetřit energií, tedy i míň větrat. Na pracovištích i v domácnostech se budou ve vzduchu hromadit nechtěné chemikálie. Pomoci mohou rostliny – ty přirozené, a v zemích, kde je to povoleno, také genově modifikované.
Genově upravené rostliny ochrání ovzduší v práci i doma
Money
Co bude se službami u kancelářských budov?
Výzkumy budou pokračovat, společenská poptávka po nich je obrovská. Zatím se soustřeďují spíše na život zaměstnanců pracujících doma a souvislosti s jejich pracovištěm. Jenomže tento fenomén má mnohem širší dopady.
Třeba na zaměstnance v sektoru služeb, kteří nemohou pracovat z domova a závisí na tom, aby lidé jezdili za prací do městských center. Budou zapotřebí současné kancelářské prostory a lidé, kteří o ně dnes pečují? Kolik zbude zákazníků pro obchůdky, restaurace, kadeřnictví a další služby v okolí dnešních kancelářských budov? Odpovědi zatím neznáme, můžeme jen očekávat, že s pracovním trhem to zase nějak zahýbe.
S odcházejícím létem a myšlenkou na zachmuřelou a hlavně drahou zimu se možná zasníme, že by nebylo špatné pracovat na dálku odněkud z tropické pláže. Covid přece ukázal, že pracovat distančně může víc lidí, než by se dříve dalo věřit. Co by nám na pláži chybělo? Ukazuje se, že je toho hodně.
Digitální nomádi nechodí do práce, lebedí si v teple, ale trápí je psychika
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
