Česko patří mezi nejšťastnější země světa, uvedla studie. Žebříček však může být poněkud ošidný

Nejnovější Zpráva o štěstí ve světě zalichotila České republice, která se opět umístila mezi hodně šťastnými zeměmi. Avšak jak se vlastně štěstí měří? Nové výzkumy ukazují, že docela ošidně.

Minulý týden byla zveřejněna pravidelná každoroční Zpráva o štěstí ve světě. Na první místo jakožto úplně nejšťastnější země se už posedmé dostalo Finsko. Česko si udrželo 18. příčku, kterou zaujímalo i loni a předloni.

Severní národy vedou v pocitu štěstí. Češi si nestojí vůbec špatně

Enjoy

Nejšťastnějšími národy jsou ty ze severu. Češi na tom ve srovnání ale taky nejsou vůbec špatně. V žebříčku nejšťastnějších zemí se Česko umístilo v první dvacítce. Hůř se žije i Američanům.

ČTK

Přečíst článek

Jste dole, nebo nahoře?

Poprvé tuto zprávu o úrovni štěstí ve světě vydali výzkumníci pod patronací Organizace spojených národů v roce 2012. Později byl 20. březen, tedy den, k němuž se vydání této publikace vztahuje, vyhlášen Mezinárodním dnem štěstí. A tak to pokračuje až do letoška. Přímý výzkum mezi obyvateli světa uskutečňuje americká poradní a analytická Gallupova společnost.

A teď to podstatné. Základní pořadí zemí je založeno na jedné jediné otázce, která využívá analogii se žebříkem. Otázka zní: „Představte si žebřík s příčkami očíslovanými od nuly, která je dole, do deseti úplně nahoře. Vrchol žebříku představuje nejlepší možný život pro vás a spodní část žebříku nejhorší možný život pro vás. Na které příčce žebříku se podle svého mínění nacházíte vy osobně?“

Toto přirovnání se nazývá Cantrilovým žebříkem podle jeho autora, amerického psychologa a sociologa Hadleyho Cantrila (zemřel v roce 1969). Obrovskou výhodou je, že se tímto způsobem nezískávají těžko porovnatelné slovní popisy, nýbrž čísla, s nimiž se dá vcelku snadno pracovat. Dá se vytvořit průměrná hodnota pro světovou populaci, průměrné číslo pro populaci jedné země nebo skupiny zemí, průměrná cifra pro mladé lidi, pro staré lidi, pro muže, pro ženy... A to vše se dá vzájemně „exaktně“ porovnávat.

Výzkumníci sice výsledky podle Cantrilova žebříku různě doplňují či komentují s využitím závěrů získaných v dalších šetřeních, ale to je už spíše vedlejší záležitost.

Peníze dělají lidi šťastnějšími. Vědci zjišťovali, kolik by lidem stačilo ke štěstí

Enjoy

Kolik peněz by člověk chtěl, aby uspokojil své touhy? To zjišťovali výzkumníci z britské Univerzity v Bathu ve 33 zemích světa. Někde lidem stačilo dostat jednorázově deset tisíc dolarů, jinde by nepohrdli stovkou miliard. Touha po maximálním majetku tedy není univerzální, což je poznatek pro ekonomy i politiky, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Pro někoho bohatství, pro jiného duševní pohoda

Na co však dotazovaní lidé myslí, když odpovídají na přirovnání k žebříku? To zkoumali výzkumníci ze Švédska, USA a Británie. Výzkum uskutečnili mezi 1 600 lidmi, ale jen v jedné zemi, ve Velké Británii. Publikovali jej v odborném časopise Nature Scientific Reports.

Jedné skupině dotazovaných položili otázku přesně tak, jak ji každý rok formuluje Gallupova společnost. Ale nechtěli jenom číselný výsledek, nýbrž také vysvětlení, proč se pro něj dotyčná osoba rozhodla.

„Naše studie zjistila, že metafora se žebříkem přiměla lidi myslet více na moc a bohatství a méně na rodinu, přátele a duševní zdraví,“ popisuje první autor studie August Nilsson z univerzity ve švédském Lundu. Zdá se, že slovo „žebřík“, které se v otázce tolikrát opakuje, vyvolává pocit stoupání nahoru, v hierarchii, v kariéře, za penězi.

Jiné pokusné osoby dostaly stejnou otázku, ale slovo „žebřík“ bylo nahrazeno slovem „stupnice“. I v tomto případě lidé mysleli na peníze, ale spíše ve smyslu „finanční zabezpečení“ než ve smyslu „bohatství“, „bohatý“ či „vyšší společenská třída“.

U dalších skupin výzkumníci slovní spojení „nejlepší možný život“ nahradili výrazy „nejšťastnější možný život“ nebo „nejharmoničtější život“. Otázky na štěstí a harmonii vedly dotazované osoby k menší míře myšlení na „moc“ a „bohatství“ a více na širší formy pohody, jsou jsou „vztahy“, „rovnováha mezi pracovním a soukromým životem“ a „duševní zdraví“.

Stereotypy se drží, potvrzuje studie. Muži, jejichž partnerka vydělává víc, trpí komplexy

Enjoy

K zaběhnutému slovnímu spojení muž – živitel rodiny stále častěji přibývá také spojení žena – živitelka rodiny. Ukazuje se však, že stereotypy stále fungují a tam, kde žena přináší domů výrazně víc peněz než muž, bývá celá rodina v průměru méně spokojená.

Josef Tuček

Přečíst článek

Nejednoznačné štěstí

Výzkumníci vedení zmíněným Augustem Nilssonem tedy konstatují, že analogie se žebříkem odráží úroveň příjmů a sociální postavení ve větší míře než jiné ukazatele blahobytu. A doporučují, aby v budoucnu Gallupova společnost doplnila svou základní otázku dalšími, které lépe osvětlí, co si lidé pod pojmem „štěstí“ vlastně představují, když se průzkumu účastní.

To samozřejmě neznamená, že by Zpráva o štěstí ve světě neměla výpovědní hodnotu. Jenom prostě není jednoznačná, což ovšem u štěstí platí pokaždé.

Zoufalé ekonomické vyhlídky. Mladí Američané paradoxně utrácejí za luxus

Enjoy

Generace Z v zoufalství ze svých ekonomických vyhlídek utrácí za luxusní předměty, jako je třeba vintage kabelka od francouzské značky Chanel. Lidé narození od poloviny devadesátých let 20. století do roku 2010 nevěří, že si někdy budou moct koupit dům, pořídit děti nebo spořit na důchod. Takové drobné radosti jim alespoň přinášejí okamžité uspokojení, píše agentura Bloomberg.

ČTK

Přečíst článek