OSN zaznamenala v květnu na Ukrajině nejvyšší počet obětí z řad civilistů od dubna 2022. Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo v uplynulém měsíci zabito nejméně 274 lidí a dalších 1763 zraněno.
Jde o 93procentní nárůst ve srovnání s květnem 2025, kdy úřad zaznamenal 191 mrtvých a 865 zraněných.
Podle zprávy připadá 45 procent obětí na útoky střelami a drony, většinou ve městech vzdálených od frontové linie jako Kyjev či Dnipro. V blízkosti fronty byly hlavní příčinou civilních obětí drony krátkého dosahu.
Rusko má přijít o další peníze. EU chystá nový sankční balík
EU chystá další tlak na Moskvu. Nové sankce mají zasáhnout více než 80 osob a subjektů, včetně ruského vojensko-průmyslového komplexu, propagandistů a lidí odpovědných za porušování lidských práv. Brusel zároveň připravuje už 21. sankční balík, který má mířit hlavně na ruskou ropu a stínovou flotilu financující válku proti Ukrajině.
Ukrajina se s pomocí Západu brání rozsáhlé ruské invazi již více než čtyři roky. Podle údajů OSN bylo od začátku války zabito více než 16 tisíc civilistů a více než 46 tisíc jich bylo zraněno. Vzhledem k chybějícím údajům z ukrajinského území okupovaného Ruskem statistiky OSN patrně nezahrnují všechny civilní oběti.
V Rusku, na které Ukrajina podniká v poslední době čím dál intenzivnější vzdušné útoky, zemřelo podle ruských úřadů v květnu 47 civilistů a 298 jich bylo zraněno. OHCHR nicméně upozorňuje, že není schopen tyto oběti ověřovat s ohledem na nedostatek nezávislých zdrojů informací.
Drony ochromují ruské rafinerie. Kreml sahá k dalšímu zákazu
Ruská vláda poprvé od začátku invaze na Ukrajinu zakázala vývoz leteckého paliva, a to až do konce listopadu, vyplývá z pondělního vládního komuniké. Půlroční zákaz má podle vlády zajistit „stabilitu na domácím trhu“. Omezení souvisí s nálety ukrajinských dronů na ruské rafinerie, soudí nezávislá média.
Evropská komise přitvrzuje vůči Rusku a navrhla už 21. balík sankcí. Míří na energetiku, obchod, ruské banky i stínovou flotilu.
Evropská komise navrhla nový, už 21. balík sankcí proti Rusku. Opatření míří na energetiku, obchod, ruské banky i takzvanou stínovou flotilu, kterou Moskva využívá k obcházení západních sankcí. Návrh představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Our sanctions are working.
They are weakening the economic foundations of Russia’s war effort.
Today we double down.
With a 21st package.
Covering energy, banks & crypto, trade including fisheries and visa for Russian soldiers ↓ https://t.co/fTIkATOSfN
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) June 9, 2026
Tlak na desítky bank
Součástí balíku je mimo jiné zákaz dovozu ruských a běloruských ryb. Po jeho schválení by se měl sankční seznam rozšířit také o více než 30 ruských bank. Komise zároveň vůbec poprvé navrhuje zakázat vstup do Evropské unie každému, kdo od začátku války na Ukrajině sloužil v ruské armádě.
Brick by brick, we are collapsing the foundations of Russia's war economy.
Today, we are presenting our proposals for a 21st sanctions package against Russia.
This includes a temporary freeze of the Russian oil price cap and designations of institutions used by Moscow to…
Podle von der Leyenové mají sankční balíky zásadní význam, protože zvyšují tlak na Moskvu a dopadají na ruskou ekonomiku. „Inflace roste, zvyšují se i daně,“ uvedla šéfka unijní exekutivy.
Nová omezení se znovu zaměřují také na ruské příjmy z ropy. Evropská komise chce rozšířit sankce proti takzvané stínové flotile, tedy zahraničním lodím přepravujícím ruské ropné produkty. Rusko díky nim obchází západní omezení a získává peníze na financování války proti Ukrajině. Na sankční seznam by mělo nově přibýt dalších 30 lodí, zatímco dosud jich je sankcionováno 632.
Konec tresky?
Dále mají být poprvé zavedena omezení dovozu některých ryb, jak z Ruska, tak z Běloruska. Mimo jiné by mohl být zcela zakázán dovoz tresky. Rozšíří se také vývozní omezení zboží a technologií používaných ruským vojenským průmyslem. „Zaměřujeme se například na další kovy a slitiny používané v leteckém a obranném sektoru,“ uvedla von der Leyenová.
Aby balík začal platit, musí jej jednomyslně schválit členské státy EU. Dosud poslední sankční balík Komise navrhla 6. února. Původně měl být schválen do čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února, nakonec se tak ale stalo až po odvolání maďarské blokace na konci dubna.
Aktualizováno
Putinův vliv v Arménii slábne. Volby vyhrál proevropský Pašinjan
Arménský premiér Nikol Pašinjan ustál parlamentní volby a potvrdil prozápadní kurz země. Jeho strana Občanská smlouva získala po sečtení hlasů ze všech volebních místností 49,8 procenta hlasů. Podle agentury AFP volby poznamenané hrozbami ze strany Ruska potvrdily, že Arménie se dál odklání od Moskvy směrem k Evropské unii.
Británie, Francie a Německo podpořily návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog s Ruskem. Podle agentury AFP to uvedli lídři těchto zemí po jednání v Londýně.
Evropská unie ani po dvaceti sankčních balících nezavedla proti Rusku obecné obchodní embargo. Studie Kielského institutu navrhuje alternativu: zatížit zbylý obchod cly a vývozními poplatky. A výnos, který by mohl dosáhnout až 16 miliard eur ročně, poslat na podporu Ukrajiny.
Evropská unie by mohla na zbývající obchod s Ruskem uvalit dovozní cla a vývozní poplatky ve výši 30 až 50 procent, navrhují ekonomové z Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW). Podle studie IfW by EU na takových clech a poplatcích mohla vybrat až 16 miliard eur (zhruba 386 miliard korun) ročně a z těchto peněz podporovat Ukrajinu.
Zbývající vzájemný obchod loni dosahoval hodnoty přibližně 57,2 miliardy eur (1,4 bilionu koeun). EU sice od začátku ruské invaze na Ukrajinu uvalila na Rusko už 20 sankčních balíků, ale nezavedla proti němu obecné obchodní embargo.
„Dokud bude obchod s Ruskem pokračovat, měla by ho Evropa využít k podpoře Ukrajiny,“ uvedl Julian Hinz, který v IfW vede výzkumnou skupinu pro obchodní politiku.
Aktualizováno
EU přitvrzuje proti Rusku. Nové sankce míří na banky, rybolov i energetiku
Výnosy z cel na ruské zboží by mohly přispět k financování vojenské obrany, obnovy a humanitární pomoci na Ukrajině, navrhují autoři studie.
EU by tak mohla výrazně zvýšit své dosavadní přísliby pomoci, které činí v průměru kolem 70 miliard eur ročně. Částky jsou také významně vyšší než současné mimořádné výnosy ze zmrazených ruských státních aktiv, které se odhadují na 2,5 až tři miliardy eur ročně.
„Unie by tak získala flexibilní nástroj,“ uvedl prezident IfW Moritz Schularick. „Celní sazby by se například mohly jako součást vyjednaného řešení opět snížit,“ dodal.
Dopad na firmy by nebyl zásadní
Obavy, že by cla mohla zasáhnout především spotřebitele nebo podniky v EU, považuje IfW za neopodstatněné. Podniky podle institutu měly od vypuknutí války v únoru 2022 dostatek času na to, aby přizpůsobily své dodavatelské řetězce.
Autoři identifikovali také sazby maximalizující příjmy pro různé časové horizonty. V krátkodobém horizontu, tedy kratším než rok, by optimální sazba byla 90 procent a mohla by vynést celkem až 12,1 miliardy eur.
Ve střednědobém horizontu, což znamená jeden až dva roky, by optimální sazba 45 procent za rok přinesla 7,1 miliardy eur. V dlouhodobém horizontu pěti až deseti let by optimální sazba 25 procent vynesla 3,9 miliardy eur ročně.
Autoři výslovně varují před zaváděním extrémně vysokých sazeb ve výši 300 procent a více, které by podle nich byly kontraproduktivní. Takto vysoká cla by vedla k úplnému zastavení obchodních toků, čímž by potenciální příjmy z poplatků klesly k nule.
Bulharsko zastaví vojenskou pomoc Ukrajině. „Má dost zbraní,“ tvrdí ministr
Sofie končí s dalšími dodávkami zbraní Ukrajině. Ministr obrany Dimitar Stojanov zároveň oznámil plán zvýšit obranné výdaje Bulharska do roku 2030 na pět procent HDP.
Rusko loni do EU vyvezlo zboží v hodnotě 27,2 miliardy eur, EU opačným směrem vyvezla zboží za 30 miliard eur. Minerální produkty, které zahrnují zbývající dodávky ropy a plynu, tvoří největší část v hodnotě 17,7 miliardy eur.
Druhou nejvýznamnější kategorii v hodnotě 4,4 miliardy eur tvoří obecné kovy. Následují chemikálie v objemu tří miliard eur.
Vývoz z EU do Ruska loni dosáhl hodnoty 30 miliard eur. Hlavní složkou byla kategorie chemických výrobků v hodnotě 14,6 miliardy eur. Do této kategorie spadají i farmaceutické výrobky, na které se vztahují humanitární výjimky ze sankcí a kterých se vyvezlo za 9,7 miliardy eur.
Vývoz potravin, nápojů a tabáku dosáhl 4,2 miliardy eur. Následují stroje a mechanická zařízení (2,6 miliardy eur), vozidla a přepravní zařízení (2,3 miliardy eur) a textil (1,5 miliardy eur).
Ukrajina se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské invazi. Diplomatické úsilí zprostředkovávané zejména Spojenými státy o ukončení konfliktu oslabila válka na Blízkém východě, kterou 28. února zahájily americko-izraelské útoky na Írán.
Hormuz znovu hoří. USA a Írán si vyměnily vojenské údery
V Perském zálivu se znovu rozhořela vojenská výměna mezi USA a Íránem. Po sestřeleném vrtulníku Apache nad Hormuzem přišla americká odpověď. Americké síly zasáhly íránskou protivzdušnou obranu a radarová zařízení, Írán následně vyslal balistické střely a drony na americké základny v regionu.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Rusko má přijít o další peníze. EU chystá nový sankční balík
