Newyorský starosta Zohran Mamdani zvažuje mimořádně citlivý krok: zda by městská policie mohla při zářijové návštěvě Valného shromáždění OSN zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oporou má být zatykač Mezinárodního trestního soudu, Spojené státy však jeho jurisdikci neuznávají. Právníci proto varují, že by šlo spíš o politicky výbušný střet než o jasný právní postup.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu před izraelským parlamentem označil iniciativu amerického prezidenta Donalda Trumpa za zásadní pro mír v Pásmu Gazy. Trumpovi, který je jednání Knesetu přítomen, Netanjahu řekl, že je tomuto míru oddán stejně jako Trump sám a společně jej také zajistí. Na schůzku světových státníků, která se za přítomnosti Trumpa uskuteční v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch však nepojede.
Bílý dům zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Později však agentury AFP a Reuters informovaly, že plán předali Hamásu katarští a egyptští zprostředkovatelé.
Vítězství nad palestinským teroristickým hnutím Hamás povede k mírovým dohodám Izraele s muslimskými zeměmi regionu, řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu na zasedání Valného shromáždění OSN, kde slíbil zlikvidovat zbytky Hamásu v Gaze.
Americký konzervativní politický aktivista a influencer Charlie Kirk, který byl postřelen při svém projevu v kampusu na Utah Valley University ve městě Orem, zemřel. Oznámil to americký prezident Donald Trump na své sociální síti.
Americký prezident Donald Trump označil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za válečného hrdinu, a sebe také. Šéf Bílého domu to řekl rozhovoru s konzervativním novinářem a svým stoupencem Markem Levinem. Odkazoval přitom na izraelské bombardování íránských jaderných provozů, do něhož se jednorázově zapojily také Spojené státy, informoval deník The New York Times.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že se izraelský premiér Benjamin Netanjahu stal problémem a že se bude snažit vyvíjet tlak na Izrael kvůli válce, kterou židovský stát vede v Pásmu Gazy. Dánsko aktuálně předsedá Evropské unii. Napsal o tom zpravodajský server The Times of Israel (ToI).
Bezpečnostní kabinet premiéra Benjamina Netanjahua dnes v noci schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza. Plán na obsazení celého Pásma Gazy však narazil. Okupace města znamená další dramatickou eskalaci téměř dvouleté války.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael má v plánu převzít vojenskou kontrolu nad celým Pásmem Gazy a později jej předá arabským složkám, které budou území řádně spravovat. Zároveň prohlásil, že Izrael si Pásmo Gazy nechce ponechat. Podle agentury Reuters to Netanjahu řekl stanici Fox News.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
