Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu před izraelským parlamentem označil iniciativu amerického prezidenta Donalda Trumpa za zásadní pro mír v Pásmu Gazy. Trumpovi, který je jednání Knesetu přítomen, Netanjahu řekl, že je tomuto míru oddán stejně jako Trump sám a společně jej také zajistí. Na schůzku světových státníků, která se za přítomnosti Trumpa uskuteční v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch však nepojede.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že se izraelský premiér Benjamin Netanjahu stal problémem a že se bude snažit vyvíjet tlak na Izrael kvůli válce, kterou židovský stát vede v Pásmu Gazy. Dánsko aktuálně předsedá Evropské unii. Napsal o tom zpravodajský server The Times of Israel (ToI).
Bezpečnostní kabinet premiéra Benjamina Netanjahua dnes v noci schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza. Plán na obsazení celého Pásma Gazy však narazil. Okupace města znamená další dramatickou eskalaci téměř dvouleté války.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael má v plánu převzít vojenskou kontrolu nad celým Pásmem Gazy a později jej předá arabským složkám, které budou území řádně spravovat. Zároveň prohlásil, že Izrael si Pásmo Gazy nechce ponechat. Podle agentury Reuters to Netanjahu řekl stanici Fox News.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Americký prezident Donald Trump naléhá na izraelskou justici, aby okamžitě zastavila proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli korupci. Podle Trumpa si to Netanjahu zaslouží po operaci Spojených států a Izraele proti Íránu.
Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné provozy, které byly zcela zničeny. Oznámil to v krátkém projevu k národu americký prezident Donald Trump. Americká hlava státu také varovala Teherán, že pokud nepřistoupí na mír, čekají ho mnohem větší údery.
Boje mezi Izraelem a Íránem se zatím zdají být omezené pouze na tyto dvě země a z OSN i dalších stran se ozývají volání po zdrženlivosti. Co když ale padnou do hluchých uší? Co když boje eskalují a rozšíří se? Existuje několik nejhorších možných scénářů, napsal server BBC News.
Americký prezident Donald Trump zopakoval svůj záměr zabrat Pásmo Gazy, když podnikatelům na jednání v Kataru řekl, že Spojené státy by z toho válkou zdecimovaného území vytvořily „zónu svobody“. Argumentoval přitom tím, že na tomto palestinském území už není co zachránit, napsala agentura Reuters. Zástupce teroristického hnutí Hamás Básim Naím reagoval slovy, že Pásmo Gazy není na prodej.
Ve švýcarském Davosu v pondělí začíná každoroční setkání Světového ekonomického fóra (WEF). Očekává se, že na 56. výroční zasedání konané pod heslem A Spirit of Dialoge (Duch dialogu) přijede rekordních více než 3000 delegátů nejméně ze 130 zemí. Vedle obvyklých témat bude hlavní pozornost věnována dosud nevídané rychlosti inovací a technologického pokroku. Zasedání se zúčastní i český premiér Andrej Babiš.
Číst více
Při protivládních✊🏻✊🏻✊🏻 protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 5000 lidí včetně asi 500 členů bezpečnostních složek, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace zatím tento týden uváděly nejméně 3400 obětí.
Vláda letos zahájí přípravné kroky k výkupu akcií minoritních vlastníků energetické společnosti ⚡⚡⚡ČEZ a zestátnění této firmy. Celý proces bude trvat rok a půl až dva. V České televizi to řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Jaké kroky vláda plánuje, Havlíček neupřesnil, protože se jedná o informace, které by mohly ovlivnit cenu akcií na burze.
Soudy ⚖️⚖️⚖️v ČR v roce 2025 vyhlásily bankrot 751 společností. Meziročně jde o nárůst o devět procent. Zároveň bylo loni podáno 1164 návrhů na bankrot, meziročně o osm procent více. Počet bankrotů i návrhů byl nejvyšší od roku 2017. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
Číst více
Úrazová👨🏻⚕️👨🏻⚕️👨🏻⚕️ chirurgie by se po deseti letech mohla znovu dostat mezi základní obory specializačního vzdělávání lékařů. Počítá s tím novela osmičlenné skupiny senátorů ze čtyř frakcí, kterou tento týden senátní zdravotnický výbor podpořil. Doporučil horní parlamentní komoře udělat v předloze pouze formulační úpravy.
Starší byty v ČR 📈📈📈zdražily v posledním čtvrtletí loňského roku v průměru o 19 procent na 81 104 korun za metr čtvereční. Proti loňskému třetímu čtvrtletí jejich ceny vzrostly průměrně o tři procenta. Vyplývá to z analýzy realitní platformy FérMakléři.cz. Starší byty podle ní zdražovaly v meziročním i mezičtvrtletním srovnání ve všech velkých městech. Nejvíce proti čtvrtému čtvrtletí roku 2024 zdražily byty v Ústí nad Labem, a to o 29 procent. V mezičtvrtletním srovnání ceny rostly od jednoho do čtyř procent.
Největší český výrobce🚲🚲🚲 jízdních kol Bike Fun International z Kopřivnice na Novojičínsku vytvořil v roce 2024 tržby 2,18 miliardy korun. Hospodaření firmy skončilo ztrátou 136,7 milionu korun. Firma v uvedeném období procházela transformací. Společnost to uvedla ve výroční zprávě ve Sbírce listin. Předchozí výsledky firma zveřejnila za prodloužený hospodářský rok od 1. července 2022 do 31. prosince 2023. Tržby tehdy činily 3,6 miliardy korun a podnik vytvořil čistý zisk 100 milionů korun.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá 💸💸💸příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy dolarů od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, píše Bloomberg.
Číst více