Ivana Pečinková: EET 2.0 devalvuje český legislativní proces
Spolu s novou verzí elektronické evidence tržeb Sněmovnou úspěšně prošla i řada daňových změn, a to formou legislativních přílepků. Tato kombinace budí dojem politického výměnného obchodu.
Nová verze EET neznamená jen návrat povinné elektronické evidence tržeb. Za vládním vývěsním štítem, na němž se skví očekávané účinky na kultivaci podnikatelského prostředí a finanční efekty v podobě zvýšení daňových příjmů do státní pokladny a o nějž se hádá většina opozice i dotčených podnikatelů, se nenápadně krčí jiná věc. Spolu s legislativou týkající se techniky provádění EET vláda navrhla a poslanci uzákonili řadu změn, které se EET netýkají. A jsou velmi významné. Z řady důvodů.
Znovu se zavádí takzvané školkovné, sleva na studenta, ruší se roční limity pro zaměstnanecké benefity, snižuje se DPH na nealkoholické nápoje podávané v gastronomických zařízeních. Na poslední chvíli poslaneckým návrhem přibylo také daňové osvobození tichého vína určeného na propagační a marketingové účely.
Sněmovna schválila návrat elektronické evidence tržeb spolu s rozsáhlým balíkem daňových změn. Znovu se zavede školkovné a sleva na studenta, nealkoholické nápoje v restauracích mají zlevnit díky nižší DPH a část spropitného nebude podléhat dani ani odvodům. Poslanci před závěrečným hlasováním rozhodovali také o desítkách výjimek, od prodeje kaprů až po tiché víno.
Poslanci vrátili EET do hry. Přidali školkovné, levnější nealko i spropitné bez daně
Money
Tedy vracejí se věci, které před dvěma a půl lety zrušil předchozí kabinet premiéra Petra Fialy takzvaným konsolidačním balíčkem. A přicházejí věci nové, jako osvobození spropitného do sedmi procent objemu celkových tržeb od daně i odvodů na sociální a zdravotní pojištění či jednorázová pětitisícová sleva na dani pro evidující OSVČ. Dále možnost vyplatit se z EET formou daňové přirážky pro nejmenší podnikatele používající paušální daň.
Takže jde o dost paragrafů, které se dotknou daní a jejich výběru pro státní kasu. Jak je ale možné, že se takové změny dějí formou takzvaných přílepků, které jsou v české kotlině po zásluze odsuzovány? Že jsou k EET přiřazovány věci, které nemají s touto fakticky technickou záležitostí absolutně žádnou věcnou ani kauzální souvislost? Dotyčné daňové změny by měly být součástí samostatné koncepční novely či novel daňových zákonů. O nichž se bude diskutovat na odborných úrovních a které projdou řádným schvalovacím procesem. A kde je nějaká ekonomická argumentace, která by všechny ty navržené a posléze schválené změny vyčíslila a odůvodnila? Předložila vláda premiéra Andreje Babiše věrohodnou kvantifikaci, jaký skok ve výběru DPH a spotřební daně přinesla první verze EET? A postavil někdo proti sobě případné vyšší výběry daní proti nákladům státu a nákladům podnikatelské sféry? A je někdo ochoten věřit tomu, že užitek ze školkovného budou mít nízkopříjmové rodiny? Anebo že nižší DPH zlevní nealko v restauracích?
Přání je otcem myšlenky. Tak by se dala zhodnotit představa vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové, potažmo vlády, o tom, jak zajistit Čechům lepší penze.
Ivana Pečinková: Lepší penzijko – cesta odnikud nikam
Money
Žádná ekonomická argumentace
Právě schválený – přílepky obalený – balík změn vzbuzuje dojem, že tu jde pouze o jedno. O politický krok pod bannerem „plníme závazky z programového prohlášení vlády“, jehož aktéři se neobtěžovali s ekonomickou argumentací. Místo ní promazali trubky olejem různých daňových úlev, aby byla nová povinnost pro podnikatele průchozí. Daňové úlevy jsou na první pohled pouhým politickým výměnným obchodem za akceptaci EET. Z hlediska renomé českého legislativního procesu jde o opravdu velkou devalvaci.
Navíc je tu ještě jedna zásadní věc: cožpak náš stát opravdu není schopen mít pod kontrolou bezhotovostní platby? To opravdu musí i všechny ty, kdo využívají standardní a nepochybně kvalitní bankovní infrastrukturu a platební terminály, stavět do latě dodatečným systémem monitoringu? Není to kapitulace státu na vývoj vlastních analytických nástrojů a kontrolních postupů a na posilování našeho zapojení do mezinárodní spolupráce v oblasti daní?