Svoboda médií pod tlakem. Hrozeb v Evropě přibylo o téměř třetinu
Svoboda tisku v Evropě zůstala i v roce 2025 pod silným tlakem. Právní hrozby, fyzické útoky, zastrašování, pokusy o ovládnutí médií i přeshraniční represe dál ohrožují práci novinářů. Vyplývá to z výročního hodnocení partnerů Platformy pro bezpečnost novinářů, projektu Rady Evropy zaměřeného na ochranu žurnalistiky.
Platforma letos zaznamenala 344 vážných hrozeb vůči svobodě médií, což představuje meziroční nárůst o 29 procent. Nejvíce případů připadlo na Rusko, Turecko, Gruzii, Srbsko a Ukrajinu, převážně na území okupovaná Ruskem. Nejčastější byly fyzické útoky na novináře – celkem 90 případů. Zpráva zároveň uvádí, že 51 vražd novinářů zůstává nevyřešeno.
Za nejvážnější hrozbu označuje dokument pokračující válku Ruska proti Ukrajině. Čtyři pracovníci médií byli zabiti, další utrpěli zranění a řada novinářů je na okupovaných územích zadržována nebo pohřešována. V celé Evropě navíc docházelo k útokům na novináře během protestů, a to ze strany policie, politických aktérů i demonstrantů. Takové incidenty byly hlášeny ve čtvrtině sledovaných zemí, nejčastěji v Gruzii, Srbsku a Turecku.
Demokratičtí zákonodárci odsoudili rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zaútočit na Írán bez schválení Kongresem. Přitom zpochybňují Trumpovo sobotní tvrzení, že Spojené státy čelily bezprostřední hrozbě ze strany Íránu. Právě existence takové hrozby je přitom zákonnou podmínkou, která prezidentovi umožňuje zahájit vojenský útok bez souhlasu Kongresu, připomíná deník The New York Times. Demokraté rovněž kritizují nejasnost cílů americké akce a vnímají riziko rozpoutání širšího konfliktu.
„Další lež. Další válka.“ Demokraté tvrdě útočí na Trumpa kvůli Íránu
Politika
SLAPP žaloby
K umlčování médií se nadále využívaly také takzvané SLAPP žaloby. Tyto soudní spory nemají za cíl uspět u soudu, ale zastrašit novináře či média a odradit je od další kritické nebo investigativní práce. Ve více zemích byla veřejnoprávní média vystavena politickým zásahům, omezujícím zákonům či nedostatečnému financování.
Zpráva zmiňuje i Českou republiku. Podle dokumentu nová vládní koalice vyvolala obavy z politického tlaku na veřejnoprávní média. Předchozí vláda přijala opatření na ochranu Českého rozhlasu a České televize před politickým zasahováním a mírně zvýšila koncesionářské poplatky, aby posílila jejich finanční stabilitu. Zvýšení však plně nevyrovnalo ztrátu hodnoty poplatku za posledních 20 let. Po podzimních volbách nová vláda oznámila plán na jejich zrušení, což by podle zprávy mohlo ohrozit redakční nezávislost i kvalitu veřejnoprávních médií.
Maďarsko vstupuje do rozhodující fáze předvolební kampaně a premiér Viktor Orbán čelí nejvážnější politické výzvě od svého nástupu k moci před 16 lety. Opoziční lídr Péter Magyar podle průzkumů rychle posiluje a šest týdnů před volbami se jeho strana Tisza dostává do výrazného náskoku před vládním Fideszem.
Volby, které mohou změnit Evropu. Maďarská opozice posiluje i na venkově, tradiční baště Orbána
Politika
Digitální sledování
Dokument zároveň upozorňuje na další problémy, včetně digitálního sledování novinářů, přeshraničních represí, přijímání nebo plánování zákonů o „zahraničních agentech“ a nejistých pracovních podmínek v médiích.
Hodnocení se týká 46 členských států Rady Evropy a sleduje také situaci v Rusku a Bělorusku, které již členy organizace nejsou.
