Donaldu Trumpovi se v Británii dostalo královského přijetí. Premiér Keir Starmer se snaží pomocí dobrých vztahů získat pro Brity co nejlepší podmínky. Druhá státní návštěva, kterou kromě Trumpa žádný prezident nedostal, dala premiérovi do ruky hmatatelné výsledky. Přísloví, že není zlatem všechno, co se třpytí, však platí i v tomto případě.

Politický vývoj po znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem postavil lídry a diplomaty ostatních zemí před závažnou volbu – zda se vymezovat proti Trumpově boření dosavadního mezinárodního řádu nebo se pokusit vstřícnou politikou získat v Bílem domě nějaké ústupky.

Zatímco třeba Španělsko pod vedením socialisty Pedra Sanchéze zvolilo spíše konfrontační styl, příklad smírného přístupu nabízí Velká Británie a Keir Starmer. Ačkoli je labouristický premiér jako lidskoprávní advokát a ctitel mezinárodního práva jen těžko spřízněnou duší obhroublého a predátorského (platí ve vícero významech tohoto slova) byznysmena, přináší britská diplomacie alespoň nějaké výsledky.

FOTOGALERIE: Trump u krále Karla III.: Velkolepé přijetí kalily protesty

36 fotografií v galerii

V partii je i král Karel III.

Starmer do partie přidal i krále Karla III.. Říká se, že si Donald Trump si na královskou rodinu potrpí, takže státní návštěva s královským banketem patrně zapůsobila jako vhodné lákadlo. Tím spíš, že je Trump prvním prezidentem, kterému se této pocty dostalo už dvakrát, poprvé při jeho prvním mandátu ještě za vlády Alžběty II.. To je samo o sobě výjimečné.

Britové tedy připravili slavnostní hostinu na královském hradě Windsor, rozbalili červené koberce, Starmer připravil černý čaj s mlékem v premiérském letním sídle Chequers, zapojili se i William s Kate. Co za to ale Britové získají? Rozhodně nelze říci, že by Trumpa chtěli hostit jen tak pro nic za nic – podle průzkumů je tu beznadějně nepopulární. Proti jeho návštěvě se hojně protestovalo a na Windsoru se mihly promítané fotky prezidenta ve společnosti Jeffreyho Epsteina.

Velká dohoda? Jako jedno datacentrum v Lousianě Patrně nejzajímavějším výdobytkem je dohoda o technologických investicích do Spojeného království. Američtí giganti, včetně Blackstone, Prologis, Microsoftu nebo Palantiru se chystají do regionu nalít miliardy. Boeing prý nechá předělat dva modely 747 pro americké letectvo v Birminghamu, což se nestalo už více než půl století. Podle Starmera investice vytvoří patnáct tisíc pracovních míst. To přece nezní špatně?

Zaznívá kritika

Do debaty se však vložil člověk, který zná velice zblízka jak Silicon Valley, tak i britskou politiku. Nick Clegg totiž býval v předcházející dekádě vicepremiérem kabinetu Davida Camerona, poté se přestěhoval za oceán a pracoval v nejvyšším vedení Zuckerberovy Mety. Tento insider už tolik nejásá. „Je samozřejmě skvělé, že se ve Spojeném království investuje, a ještě lepší je, že se na tom podílí mladá londýnská společnost, jako je Nscale. Ale tohle jsou opravdu drobky ze stolu v Silicon Valley,“ okomentoval novou dohodu.

Karel Pučelík: Elon Musk je nejbohatší extremista na světě. Proč si ho všímá i papež?

Názory

Elon Musk krátkodobě přišel o post nejbohatšího muže světa. Pokud byste ale hledali nejbohatšího extremistu, nemá majitel Tesly konkurenci. Jeho slova z víkendové demonstrace potvrzují, že se usídlil mezi krajní pravicí. Zároveň je vidět, jak toxické může být hromadění ekonomického a politického vlivu.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Podle Clegga ani po započtení investic nebude moci Británie USA ani zdaleka konkurovat. „Pokud uvážíte, že celková výpočetní kapacita ve Velké Británii se odhaduje na 1,8 gigawattů, přičemž jsem četl, že do roku 2030 by měla dosáhnout šesti gigawattů. To je zhruba stejně jako jedno datové centrum, které staví můj bývalý zaměstnavatel Meta v Louisianě,“ přidal vcelku zdrcující ilustraci s tím, že takřka vše podstatné se děje v USA, takže i britské projekty musí migrovat. „Takže nejenže dovážíme všechny jejich technologie, ale také vyvážíme všechny naše dobré lidi a dobré nápady,“ dodal. Kde se Británie naopak uplatnit může, je inovativní využívání umělé inteligence.

Clegg rovněž upozornil na obrovskou závislost lidí i firem na americkém zboží a technologiích. „Někdy si říkám, jak bychom reagovali jako politická garnitura, kdyby veškerou infrastrukturu, všechny technologie, na kterých jsme závislí v každém detailu našeho života, vyráběli Francouzi. Myslím, že by to vyvolalo naprostý rozruch ze strany Nigela Farage a dalších,“ zdůraznil.

Ekonomický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Stephen Miran se oficiálně stal členem Rady guvernérů a výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC) centrální banky USA (Fed). Miran již složil přísahu, a může se tak zúčastnit důležitého zasedání FOMC, na kterém se rozhoduje o úrokových sazbách.

Miran složil přísahu jen několik hodin poté, co jeho jmenování potvrdil americký Senát. Dvoudenní zasedání měnového výboru, na kterém se rozhodne o úrokových sazbách, začalo ihned poté, co Miran složil přísahu, řekl mluvčí Fedu.

Miran byl prezidentem Trumpem nominován 2. září a Senátem potvrzen v pondělí. Jeho funkční období končí 31. ledna 2026. Miran ve vedení Fedu nahradil guvernérku Adrianu Kuglerovou, která rezignovala před vypršením svého mandátu. Jeho funkční období tak trvá jen něco málo přes čtyři měsíce.

Očekává se, že Fed po skončení zasedání ve středu oznámí snížení úroků o čtvrt procentního bodu do pásma čtyři až 4,25 procenta. Bude to první snížení v letošním roce.

„Nejzvrhlejší hlásná trouba Demokratů“. Trump žaluje deník The New York Times, chce 310 miliard

Politika

Prezident Spojených států Donald Trump žaluje deník The New York Times o 15 miliard dolarů (310 miliard korun) za pomluvu, list označil za nejhorší a nejzvrhlejší a za hlásnou troubu Demokratické strany, která je podle něj radikálně levicová. Žaloba, kterou republikánská hlava státu oznámila na své sociální síti Truth Social, přichází krátce poté, co tyto noviny zveřejnily články o jeho vazbách na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

ČTK

Přečíst článek

Rostoucí obavy investorů

Investoři budou zasedání pečlivě sledovat, mimo jiné i vzhledem k rostoucím obavám o nezávislost americké centrální banky. Pozornost se mimo jiné soustředí na Miranovy projekce vývoje úroků, tedy zda bude podporovat nízké sazby a optimistický ekonomický výhled, jak chce Trump, nebo se přidá k většině členů výboru.

Zasedání se účastní i členka rady Lisa Cooková, kterou se Trump pokusil odvolat kvůli obvinění z hypotečního podvodu. Soud rozhodl, že může ve funkci zůstat, dokud se nevyřeší spor o její odvolání iniciované Trumpem.

Trump kritizuje Fed a jeho šéfa Jeroma Powella za to, že nesnižuje úrokové sazby, které by podle něho už měly být výrazně níže. Také Powellovi již dříve hrozil odvoláním.

Trump už za svého prvního prezidentského mandátu jmenoval do stálého sedmičlenného sboru hlasujících členů rady Christophera Wallera a Michelle Bowmanovou. Nahrazením Cookové by tak Trumpem dosazení lidé získali v radě většinu čtyř ku třem.