Putin navrhl přímá jednání s Ukrajinou. Schůzka by mohla proběhnout už ve čtvrtek
Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi a Putinovi podle vyjádření úřadu turecké hlavy státu v telefonátech potvrdil, že Ankara je připravená taková jednání hostit. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
"Nebylo to Rusko, kdo přerušil jednání v roce 2022. Byl to Kyjev. Nicméně navrhujeme, aby Kyjev obnovil přímá jednání bez jakýchkoliv předběžných podmínek," citovala Putina agentura Reuters. "Nabízíme kyjevským úřadům obnovení jednání již ve čtvrtek, a to v Istanbulu," dodal s tím, že rozhodnutí je nyní na Ukrajině.
Kyjev vyjádřil ochotu zúčastnit se mírových jednání s Moskvou, ale za předpokladu, že Rusko přijme návrh Kyjeva a dalších evropských zemí na klid zbraní, které by mělo platit od pondělí 12. května. Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne.
Kyjev je připraven na jednání s Ruskem v jakémkoli formátu, pokud Moskva ukáže ochotu k bezpodmínečnému příměří, řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po čtvrtečním telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trump. Ten poté na své sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Ruskem a Ukrajinou pokračují a znovu vyzval „k, ideálně, třicetidennímu bezpodmínečnému příměří“. Pokud nebude dodržováno, USA a jeho partneři zavedou další sankce vůči Moskvě, dodal Trump.
Zelenskyj telefonoval s Trumpem, hovořili o příměří ve válce Ruska s Ukrajinou
Politika
Zelenskyj se v sobotu v Kyjevě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem shodli na nabídce příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května a trvat přinejmenším 30 dní. Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne.
Kreml v první reakci obvinil Evropany z konfrontačních prohlášení a prohlásil, že se Rusko nenechá sankcemi zastrašit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska se dnes v Kyjevě shodli na nabídce příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května a trvat přinejmenším 30 dní. Evropa i Spojené státy ovšem zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud ruský prezident Vladimir Putin příměří odmítne.
Zelenskyj se dohodl s evropskými lídry na příměří, Putinovi pohrozili sankcemi
Politika
Putin také uvedl, že účelem přímých jednání s Ukrajinou je "odstranit základní příčiny konfliktu" a dosáhnout "dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu", nikoliv pouze přerušení bojů za účelem opětovného vyzbrojení.
"Nevylučujeme, že během těchto jednání bude možné dohodnout nějaká nová příměří, nový klid zbraní," řekl Putin. Boje na Ukrajině v něm označil slovem válka, nikoliv jen speciální vojenskou operací, což je v Rusku oficiální termín pro invazi na Ukrajinu.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Putin chce vše, přiznává Trump frustraci z vyjednávání míru mezi Ruskem a Ukrajinou
Politika
Putin také uvedl, že ještě v průběhu neděle bude hovořit s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem o zprostředkování rozhovorů, které by podle něj mohly vést k příměří.
Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem začaly krátce poté, co v únoru 2022 ruská vojska na Putinův pokyn v plném rozsahu vpadla do sousední země. Jednání ale Ukrajina přerušila, když po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se během krátké okupace dopustili ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole.
Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v ukrajinském městě Buča vyvolaly pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Je to nová Sebrenica, píše Kyjev. Buča leží jen 37 kilometrů severozápadně od metropole. Ruští vojáci v městě "náhodně vraždili místní civilní obyvatele". Některé z obětí mají svázané ruce za zády, ulice města jsou poseta těly, napsalo ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes 300 lidí. Ministerstvo obrany v Moskvě fotografie a videa zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci.
Válečný zločin. Zohavená těla a masové hroby. Buča je nová Srebrenica
Politika
Rusko v chystané dohodě z Istanbulu požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Zelenskyj dal jasně najevo, že je proti takovým závazkům.
Loni v červnu Putin uvedl, že Ukrajina musí oficiálně upustit od svých snah o vstup do Severoatlantické aliance a stáhnout své vojáky ze čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo a které ve všech případech kontroluje pouze zčásti.
