Evropská komise navrhuje rozšíření uhlíkového cla na další průmyslové produkty s vysokými emisemi.
Evropská unie plánuje vybírat uhlíkovou daň u více druhů dováženého zboží s vysokými emisemi, včetně praček, automobilových součástek a dalších strojů. Doufá, že výrobci se tak nebudou přesouvat do zahraničí, aby obešli přísnou evropskou klimatickou politiku. Vyplývá to z návrhu, který zveřejnila Evropská komise (EK). Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra zdůraznil, že EU nedá z uhlíkové daně žádné zemi výjimku.
Takzvaný mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích EU (CBAM) představuje první uhlíkové clo na světě, píše agentura Reuters. Platit má začít od ledna. Komise nyní navrhuje, aby se ještě rozšířil o navazující produkty, které obsahují vysoký podíl oceli a hliníku, a to včetně stavebních výrobků, strojů a hnojiv.
EU také plánuje zakročit proti zahraničním společnostem, pokud existují důkazy o tom, že své emise podhodnocují, aby se vyhnuly poplatku.
Podpora průmyslu, výjimky jen omezeně
Úřadující prezident koalice Business for CBAM Leon de Graaf plány EU vítá. Podle tohoto sdružení společností a průmyslových skupin se totiž návrhy zaměřují na „produkty, které čelí nejvyššímu riziku úniku uhlíku“.
Hoekstra podle agentury Reuters uvedl, že z mechanismu CBAM by mohla být vyňata Británie. Dodal ale, že to bude možné až poté, co bude britský trh s uhlíkem propojen s trhem EU.
Když dotuje energie Česko, je zle. Když Německo, je ticho
Česká vláda čelí kritice za přesun poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Podobné, jen výrazně dražší kroky přitom Německo podniká bez větší pozornosti.
Třetí film ze série Avatar opět cílí na tržby ve výši dvou miliard dolarů. Pokud se to povede, bude to první filmová série v historii, jejíž tři pokračování pokořila tuto hranici.
Byl to prosinec 2009, kdy James Cameron pomyslně odjistil bombu. Do kin tehdy uvedl snímek Avatar, který byl zcela jiný, než jakýkoli dosavadní film. Jednoduchý, přímočarý příběh s až lehce hloupým vyzněním, který ale oslňoval dokonalou formou a naplno využíval možnosti 3D filmu. Výsledek byl pohádkový podobně jako avatarovský příběh: snímek při prvním uvedení v kinech utržil 2,7 miliardy dolarů, nominálně nejvyšší částku v historii. A tuto sumu ještě dál navyšoval během následujících uvádění v dalších letech.
Ačkoli byl úspěch ohromný, Cameronovi se nedařilo plnit termíny a velikášský plán postupně uvést tři (až pět) pokračování začal v průběhu let drhnout. A to nejen kvůli obřím rozpočtům, ale také protože se měnila situace v Hollywoodu (Cameronovo domovské studio 20th Century Fox koupil Walt Disney) a režisér také lpěl na co nejinovativnějším pojetí nových filmů, což výrobu dál protahovalo.
Třetí Avatar a šesté GTA. To budou největší hity roku 2025
Šesté pokračování herní série Grand Theft Auto by mohlo za první rok v prodeje utržit až tři miliardy dolarů. Tím by se stalo nejúspěšnějším zábavním dílem roku 2025. Na paty by mu mohlo šlapat třetí pokračování Avatara, které cílí zhruba na dvě miliardy dolarů.
Opět prosinec, tentokrát rok 2022. Do kin konečně vstupuje pokračování Avatara s podtitulem The Way of Water. Scénář se v podstatě opakoval. Část reakcí se věnovala tomu, že příběh je opět trochu naivní, převažovalo ale nadšení, že se Jamesi Cameronovi povedlo navázat na původní film.
Nicméně v Hollywoodu platí několik pravidel a jedno z nich říká, že pokud uvádíte pokračování po více než pěti letech, je to pro marketing stejné, jako byste uváděli film nový. Natož když jde dvojka do kin 13 let od původního snímku. Druhý Avatar tak klidně mohl skončit jako nejdražší propadák historie, zvláště když se rozpočet vyšplhal k neuvěřitelné částce 460 milionů dolarů a k ziskovosti tak snímek potřeboval tržby blížící se původnímu filmu.
Jenomže síla Pandory (planety, kde se snímek odehrává) je zjevně skutečně mocná. Hrubé tržby dosáhly částky 2,3 miliardy dolarů. A podle studie magazínu Deadline se snímek se ziskem 532 milionů dolarů naopak stal jedním z nejvýnosnějších filmů všech dob.
Komiksoví hrdinové Marvelu utržili přes 30 miliard dolarů. Světový rekord dál poroste
Úspěšná akční komedie Deadpool & Wolverine celosvětově utržila již více než 630 milionů dolarů. Skomírající filmový svět komiksových hrdinů Marvelu tak opět vrátila na vrchol. Díky tomu studio Walt Disney může slavit mimořádný milník – celá filmová série totiž jen v kinech utržila přes 30 miliard dolarů jako vůbec první filmová řada. A právě Disney si uloupl největší díl z tohoto obřího koláče.
Je tu prosinec 2025 a do kin vstupuje další Avatar, tentokrát s podtitulem Oheň a popel. Nejprve krátce k podtitulům jednotlivých pokračování. Cameron totiž v jednotlivých filmech poodkrývá stále větší část planety, kterou vytvořil. První film tak ukazoval společenský ekosystém části obyvatel Pandory spojených s rostlinnou říší, dvojka se více odehrávala ve vodě, trojka by podle všeho mohla diváky zavést více nad zem.
Také nad třetím pokračováním se recenzenti do určité míry dělí na ty kritizující příběh a ty, kteří obdivují opulentnost vizuálu. Nicméně tentokrát se projevuje ještě určitá „únava materiálu“ v tom smyslu, že další návštěva Pandory vlastně mnoho nového nepřináší.
To může výsledný komerční výkon snímku značně ovlivnit.
Hraný film z počítače bez živých herců? Zdá se, že už brzy bude možný
Umělá inteligence zase o pořádný kus vylepšila možnost vytvářet realisticky vyhlížející videa. Budeme se díky tomu už brzy v kině (televizi, streamovací platformě...) dívat místo na živé herce na jejich uměle vytvořené protějšky? A přijdou tedy filmové celebrity o práci?
Třetí Avatar měl být suverénně nejvýnosnějším filmem letošního roku. A za normálních okolností by nejspíš neměl problém tato očekávání naplnit, jenomže čínská animovaná fantasy Ne Zha 2 nečekaně oslnila svět a tržby dosáhly částky 2,2 miliardy dolarů. Může to Avatar překonat? Může, ale nebude to mít snadné.
Výhodou i nevýhodou zároveň může být právě odstup od předchozího dílu. Z marketingového pohledu jde o výhodu, jenomže druhý díl do velké míry uspěl díky něčemu, co se v Hollywoodu daří jen Hvězdným válkám a možná Terminátorovi – umí oslovit více generací. Na Avatara tak šli lidé, kteří první snímek v premiéře viděli jako teenageři a stal se pro ně popkulturním fenoménem. Zároveň na něj šly mladší publika, která v roce 2009 byla ještě na podobný film malá, ale během 13 let dorostla.
To byla ta kritická masa, která filmu vynesla mimořádnou návštěvnost i v éře streamingu. Zda bude podobně magneticky fungovat také třetí díl nasazený tři roky od premiéry, není úplně jisté. Ostatně server Deadline na konci listopadu odhadl, že premiérový víkend v USA a Kanadě vynese třetímu Avataru „jen“ 110 milionů dolarů, což je mimochodem méně než u druhého dílu. Zároveň ale platí, že premiérový víkend pro celou sérii Avatar v podstatě nic neznamená. Například druhý díl nenaplnil očekávání pro první víkend – odborníci odhadovali tržby až 175 milionů dolarů, realita byla 134. I tak film celkově utržil více, než se čekalo.
Cameron přepisuje historii filmařiny. Druhý Avatar utržil už dvě miliardy dolarů
Kasovní trhák Avatar: The Way of Water překonal na sklonku tohoto víkendu hranici utržených dvou miliard dolarů. Je to třetí film Jamese Camerona, kterému se tento mimořádný výsledek podařilo dosáhnout.
Nedostatek dobíjecích stanic nebo příliš vysoká cena nabíjení. To jsou podle průzkumu E.ONu jedny z nejčastějších mýtů ohledně elektromobility. Podle Jakuba Kotta, který u dodavatele energií vede oddělení mobility, je to hlavně o osobní zkušenosti. Majitelé elektroaut nejenže vnímají rychle se rozšiřující síť veřejných stanic, ale hlavně dávají přednost výhodnějšímu domácímu dobíjení.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Třetí Avatar a šesté GTA. To budou největší hity roku 2025
Česká vláda čelí kritice za přesun poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Podobné, jen výrazně dražší kroky přitom Německo podniká bez větší pozornosti.
Převedení poplatku za obnovitelné zdroje na rozpočet ČR se setkává s kritikou. Výrazně zadluženější Němci přitom pro příští rok chystají citelně větší dotace cen elektřiny, a to i v přepočtu na hlavu, které přitom místní kritici nechávají bez povšimnutí.
Zásah do rozpočtu
Včerejší krok nové české vlády, která převedla takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, se setkává s kritikou. Zásah prý zatíží státní rozpočet. Což je nepochybně pravda. V mezinárodním kontextu však jde o zásah, který nevybočuje, což už kritici tolik neakcentují. Přitom nemusí chodit daleko, stačí se podívat třeba do sousedního Německa.
Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje bude stát miliardy. Schillerová slibuje, že schodek neporoste
Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně budoucí ministryně financí Alena Schillerová.
Minulý měsíc němečtí zákonodárci rozhodli dotovat z veřejných zdrojů poplatky za přenosovou soustavu. Celkově na to Němci vyčlení pro příští rok 6,5 miliardy eur, tedy takřka 160 miliard korun. Tato částka nezahrnuje jinou chystanou německou dotaci na levnější energie pro průmysl.
Český versus německý přístup
České opatření má navýšit výdaje státního rozpočtu o 17 miliard korun, což je devět až desetkrát méně, než na kolik vyjde zmíněná německá dotace cen elektřiny. Přitom Česko je mnohem méně zadlužené než Německo. Zatímco ČR má veřejný dluh na úrovni 44 procent HDP, Německo 62 procent HDP.
Dvojí metr?
Proč místní kritici kritizují českou dotaci, a ne německou, která je v přepočtu na obyvatele o 17 procent vyšší než ta česká, když přitom navíc je Německo o 41 procent zadluženější než Česko? Protože dotace německé vlády jsou ty „správné“, kdežto dotace vlády české ty „špatné“?
