Brusel zrychluje klimatické ambice. Praha je proti. A nejen ona
Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová (na snímku). Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit.
Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle komise „poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy“. Posílí rovněž předvídatelnost a stabilitu, kterou investoři a podniky potřebují při přechodu EU na čistou energii, uvádí komise.
Nejnovější průzkum Eurobarometru, který byl zveřejněn tento týden, ukázal silnou podporu opatřením v oblasti klimatu, dodala EK. Ukázal například, že 85 procent občanů EU považuje změnu klimatu za vážný problém a 81 procent podporuje cíl EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
Pohonné hmoty by v Česku v důsledku schválení nového dílčího cíle evropského Green Dealu zdražily o více než dvacet korun na litr, vypočítává hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. 
Lukáš Kovanda: Evropská komise vytahuje „bič“. Předkládá návrh, který má přitvrdit Green Deal
Názory
„Evropská unie je na dobré cestě k dosažení svého cíle do roku 2030, kterým je 55 procent,“ stojí v tiskovém prohlášení unijní exekutivy. „Dnešní návrh navazuje na stávající právně závazný cíl EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent a stanoví pragmatičtější a flexibilnější způsob, jak tohoto cíle dosáhnout s ohledem na dekarbonizovanou evropskou ekonomiku do roku 2050,“ dodává dokument.
Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly rovněž i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě. Projednání na summitu EU se ale nyní zřejmě nestihne, protože dánské předsednictví by chtělo mít souhlas s návrhem na stole již v září, na jednání unijních ministrů životního prostředí. Do té doby se přitom žádná Evropská rada nekoná, další je až na konci října.
Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkově je potřeba se dostat právě k hodnotě 90 procent. Nynější český postoj, pokud jde o tyto cíle, je spíše realističtější a Praha vždy v minulosti při debatách o tomto tématu zmiňovala spíše cíl 75 až 80 procent. Podle Česka musí být cíle „realistické, proveditelné a musí být brány v potaz socioekonomické dopady“, uvedly již dříve diplomatické zdroje.
Češi mají výhrady. A nejen oni
Na summitu EU, který proběhl minulý čtvrtek v Bruselu, pak český premiér Petr Fiala uvedl, že nepovažuje za dobré, aby si unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040. Česká republika s tím podle něj nesouhlasí a podobný názor vyjádřily i další země, například Polsko.
„Bavili jsme se o tom, co je potřeba udělat, aby byla Evropa konkurenceschopná. Hovořili jsme o tom, co brání tomu, abychom byli ještě úspěšnější,“ prohlásil Fiala o závěrečné debatě, kterou unijní lídři ve čtvrtek vedli a která se týkala obchodních vztahů, energetiky a konkurenceschopnosti. „Hovořil jsem o tom, že nepovažuji za dobré, abychom si stanovovali další klimatické cíle a abychom přijímali cíle do roku 2040, které komise připravuje,“ dodal český premiér. Výhrady měly údajně i Maďarsko nebo Francie.
Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. V současnosti má EU také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.
CO2 je považován za klíčový skleníkový plyn. Jeho zvýšená koncentrace v atmosféře způsobuje, že atmosféra zadržuje více tepla ze Slunce, které by jinak uniklo zpět do vesmíru. To vede k růstu průměrné globální teploty.
Proč bude muset být emisní povolenka pro domácnosti tak drahá? Protože je to vlastně daň, kterou budou domácnosti platit, dokud nezmění své chování, aby bylo v souladu s Green Dealem EU. 
Lukáš Kovanda: Bolest jako nástroj změny. Emisní povolenka za méně než 250 eur je k ničemu
Názory
Průmysl padá a uhlí už nikdo nechce. Nákladní železniční doprava proto padá. Všude v Evropě. Česká ČD Cargo však chce být štikou ve vysychajícím rybníku. Zatímco ve Francii nebo v Německu to národní nákladní železniční dopravci „zabalili“, ČD Cargo má plán, jak na trhu nákladní dopravy získat větší podíl. „Prodáváme nadpotřebné vagony, lokomotivy,“ říká Tomáš Tóth, šéf ČD Cargo. Firma prochází v těžkých časech dietou, ale zároveň rozvíjí novou aktivitu. Chce se spojit s kamionovou dopravou. My dlouhé tratě, vy ty krátké.
Evropa páchá ekonomickou sebevraždu. Železnice je barometr, vidíme to, říká šéf ČD Cargo
Zprávy z firem
