Ropovod Družba, klíčová tepna pro dodávky ruské ropy do střední Evropy, by měl být podle ukrajinského prezidenta opět plně funkční do konce dubna. Opravy zařízení poškozeného lednovým ruským útokem se blíží ke konci, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Berlíně oznámil, že ropovod Družba bude do konce dubna znovu uveden do plného provozu. Učinil tak na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrich Merz po jejich jednání zaměřeném na energetickou bezpečnost a další podporu Ukrajiny.

Ropovod Družba, jeden z nejdelších ropovodů na světě, byl v lednu poškozen při ruském dronovém útoku na infrastrukturu na západě Ukrajiny. Incident přerušil část dodávek ropy do střední Evropy, zejména do Maďarska a Slovenska, které jsou na tomto koridoru historicky závislé.

Riziko v Černobylu roste. Greenpeace varují před zhroucením sarkofágu

Politika

Ekologická organizace Greenpeace varovala před možným nekontrolovaným zhroucením vnitřního radiačního pláště v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině, které by mohlo zvýšit riziko úniku radioaktivity do životního prostředí. Informovala o tom agentura AFP.

ČTK

Přečíst článek

Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina neměla žádný zájem na zdržování oprav. „Naopak jsme pracovali nepřetržitě, abychom obnovili provoz co nejdříve. Energetická stabilita regionu je v našem společném zájmu,“ uvedl. Reagoval tak na kritiku ze strany Budapešti a Bratislavy, podle nichž Kyjev opravy záměrně zpomaloval.

Maďarsko i Slovensko v posledních měsících opakovaně upozorňovaly na rizika spojená s výpadky dodávek a vyzývaly Evropskou unii k aktivnějšímu řešení situace. Obě země patří mezi státy, které i přes snahu EU o diverzifikaci zdrojů nadále využívají ruskou ropu dopravovanou právě ropovodem Družba.

Aktualizováno

Babiš tlačí na Fica: Ukončete stav ropné nouze. Slovensko zatím váhá

Politika

Český premiér Andrej Babiš požádal na společném jednání české a slovenské vlády na Novojičínsku předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Problém s palivy by měl být podle Babiše řešen v celém teritoriu. Fico na to řekl, že až budou splněny podmínky, stav ropné nouze Slovensko zruší. Kritizoval přitom tlak Evropské komise a přístup Ukrajiny.

ČTK

Přečíst článek

Podle analytiků však současná situace znovu otevřela širší debatu o energetické závislosti Evropy na Rusku. Evropská unie se po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 snaží postupně snižovat dovoz ruských fosilních paliv, avšak některé státy si vyjednaly výjimky právě kvůli infrastrukturním omezením.

Kancléř Merz na tiskové konferenci uvedl, že Německo podporuje rychlé dokončení oprav a zároveň zdůraznil nutnost dalšího posilování energetické bezpečnosti Evropy. „Tato událost ukazuje, jak zranitelná může být infrastruktura v době konfliktu. Diverzifikace zdrojů a tras zůstává klíčová,“ řekl.

Oprava ropovodu Družba probíhala za složitých podmínek, neboť oblast na západě Ukrajiny je opakovaně terčem ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajinské úřady přesto uvádějí, že většina klíčových prací je již dokončena a zbývají poslední technické testy.

Obnovení provozu by mělo přispět ke stabilizaci dodávek ropy do regionu a zmírnit napětí mezi Ukrajinou a některými jejími sousedy. Zároveň však podle expertů zůstává otázkou, nakolik se Evropa dokáže v budoucnu obejít bez podobných strategických tras spojených s Ruskem.

Brněnští zastupitelé při jednání o akci, kterou ani nepořádají, ukázali, že když přijde řeč na historii, nejbezpečnější je nedohodnout se vůbec. Sjezd sudetských Němců tak nezískal ani podporu, ani odsouzení. Zato znovu připomněl, jak moc se v Česku bojíme vlastního příběhu.

Debata o plánovaném sjezdu sudetských Němců v Brně znovu ukázala jednu pozoruhodnou věc. Česká společnost se s vlastní minulostí stále baví asi tak ráda jako s finančním úřadem. Ví, že to jednou přijít musí, ale ideálně co nejpozději. Ideálně vůbec.

6 fotografií v galerii

Demonstrant Okamura

Hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v tom však má jasno. Petice, protesty, pochod, osobní účast. Zkrátka program, který by obstál i na spartakiádě aktivistického nesouhlasu. Pro SPD je věc jednoduchá. Taková akce sem nepatří. Tečka, vykřičník, případně rovnou transparent. Předseda SPD a dolní parlamentní komory Okamura dokonce uvedl, že se protestního mítinku dne 28. dubna zúčastní osobně.

Na druhé straně stojí Brno, kde se má akce konat. Tedy přesněji řečeno nestojí. Spíš přešlapuje. Město nedokázalo říct ani jasné ano, ani ne. Body se totiž nedostaly na program hlasování. Výsledkem je cosi, co bychom mohli označit za typicky českou disciplínu. Rozhodné váhání. Hodně emocí kolem, ale samotné rozhodnutí nikde.

David Ondráčka: Make Sudety Great Again

Názory

Česko bylo dlouho specifické svou relativní sociální soudržností a poměrně malými rozdíly mezi regiony. To jsme ale za posledních 35 let bohužel nedokázali udržet a je to jedna z velkých chyb polistopadové transformace. Rozdíly dramaticky narostly a dále se prohlubují. Podle mě je zásadní politické, ekonomické a sociální téma, jak nakopnout zaostávající regiony, jak tam chytře investovat a strategicky rozdílné tempo vyrovnávat. Jak prostě udělat naše příhraniční regiony a Sudety Great Again.

David Ondráčka

Přečíst článek

Archivování nenávisti

Celou debatu na radnici navíc doprovodily výkřiky o fašismu, výzvy k defenestraci a další tradiční prvky domácí politické folklorní tvorby. Kdo by si myslel, že osmdesát let stačí k uklidnění vášní, zjevně podcenil českou schopnost archivovat nenávist v perfektním stavu. Jenže nejde jen o jeden sjezd. Jde o to, jak mluvíme o vlastní historii, nebo spíš jak se tomu elegantně vyhýbáme.

Do téhle debaty už delší dobu vstupuje třeba Milan Uhde, který si dovoluje téměř kacířskou myšlenku, že odsun Němců nebyl jen spravedlivou odplatou, ale také tragédií plnou násilí a morálních selhání. Výsledek? Jedna část společnosti ho podezírá z relativizace okupace, druhá z nedostatečné sebereflexe. Jinými slovy, trefil se přesně doprostřed, což je v českém prostředí tradičně ta nejnebezpečnější pozice.

Problém totiž neleží v tom, že bychom o historii nevěděli. Leží v tom, že ji chceme mít jednoduchou. Ideálně černobílou, přehlednou a s jasně rozdělenými rolemi. My jako oběti, oni jako viníci. Bez zbytečných debat a poznámek pod čarou. Jenže dějiny, k naší smůle, poznámky pod čarou milují.

Přiznat si, že jsme byli oběťmi, a zároveň jsme v některých momentech selhali, je pořád nepohodlné. Vyžaduje to totiž něco, co se do politických sloganů nevejde. Schopnost vidět vlastní minulost bez patosu i bez alibi. Spor o sjezd sudetských Němců tak nakonec není ani tak sporem o Němce. Je to spíš lakmusový papírek toho, jak jsme na tom sami se sebou. A Brno? To nakonec neřeklo nic. Jenže právě v tom prázdnu zaznělo možná to nejhlasitější sdělení. že mluvit o minulosti umíme pořád lépe než jí skutečně porozumět.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup