Evropská unie vyzvala Rusko, aby přestalo používat jaderné hrozby a varovala všechny zúčastněné aktéry před kroky, které by mohly zažehnout nové závody ve zbrojení. Informovala o tom agentura Reuters. Brusel se tak vyjádřil v době, kdy jaderné velmoci začínají zmiňovat možnost testů svých jaderných zbraní.
„EU vyzývá Rusko, aby se zdrželo jaderných hrozeb a všechny aktéry, aby se vystříhali kroků, které by mohly spustit nové závody ve zbrojení,“ cituje agentura vyjádření mluvčího Evropské komise.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil příslušným ministerstvům a tajným službám vyhodnotit situaci a pak vypracovat návrh na případné zahájení příprav k jaderným testům. Šlo by o první jaderné testy Moskvy od roku 1991. Rusko tak reaguje na to, že americký prezident Donald Trump na konci října nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to podle něj činí ostatní jaderné mocnosti.
Trump následně v rozhovoru s televizí CBS prohlásil, že Rusko a Čína testují jaderné zbraně, ale nemluví o tom. Zmínil také Pákistán a Severní Koreu. Poslední známý ruský jaderný test se podle CBS uskutečnil v roce 1990, americký v roce 1992 a čínský v roce 1996. Severní Korea svůj poslední nukleární test provedla v roce 2017.
EU přitvrzuje. Rusové přijdou o víza pro opakovaný vstup
Evropská unie se chystá dále zpřísnit vízová pravidla platná pro občany Ruska a pro většinu z nich ukončit vydávání víz pro opakovaný vstup do schengenského prostoru. Informuje o tom server Politico s odvoláním na nejmenované unijní činitele.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) schválila svou demisi. Kabinet demisi podává po ustavující schůzi nově zvolené Sněmovny. Podle ústavy demisi přijme prezident Petr Pavel, současní ministři dostanou pověření, aby prozatímně vykonávali své funkce do jmenování nové vlády. O vzniku příštího kabinetu jedná z pověření prezidenta šéf ANO Andrej Babiš s SPD a Motoristy. Fiala uvedl, že demisi předá prezidentovi osobně odpoledne v 16:00.
Kabinet složený z koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) jmenoval prezident Miloš Zeman 17. prosince 2021. Před rokem vládu po koaličním sporu opustili Piráti. Pětice stran by měla po nových volbách tvořit sněmovní opozici.
Fiala na tiskové konferenci uvedl, že končící kabinet udělá vše pro to, aby předání moci bylo co nejplynulejší a nejdůstojnější. Poděkoval za spolupráci vládním kolegům a konstatoval, že nové vládě předá zemi v lepším stavu, než ji kabinet přebíral před čtyřmi lety. „Prošli jsme zkouškami se ctí, Českou republiku předáváme v mnohem lepší kondici, než když jsme ji před čtyřmi lety přebírali. Doufám, že nastupující vláda kromě velkých slov a slibů, které znamenají zadlužování budoucích generací, bude alespoň v něčem pokračovat,“ konstatoval.
Končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doplnil, že zájmem končící vlády je co nejrychlejší předání moci, brání tomu ale nevyřešený střet zájmů adepta na premiéra Andreje Babiše a to, že nejsou známa jména budoucích ministrů.
Šéf Nvidie varuje Washington: Čína porazí USA v závodě o AI díky energii a pravidlům
Čína porazí Spojené státy v závodě o umělou inteligenci, a to díky nižším nákladům na energii a volnějším předpisům. Řekl to na summitu o budoucnosti AI pořádaném Financial Times generální ředitel amerického výrobce čipů Nvidia Jensen Huang a vyzval Spojené státy, aby urychlily své úsilí.
Vicepremiér, ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan vyzdvihl, že vláda zvládla reakci na konflikt na Ukrajině, migrační vlnu a byla respektovaným partnerem v zahraničí a panovaly v ní partnerské vztahy, což bude důležité i pro období v opozici, kam vládní strany po prohraných volbách směřují.
Předseda lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný uvedl, že obraz spálené země vytvářený v posledním roce je falešný. Vláda podle něj předává zemi v některých parametrech ve výborné kondici, což pokládá i za výsledek její práci. Mezi úspěchy končícího kabinetu jmenoval prosazení změn v penzích i to, jak se postavil ke konfliktu na Ukrajině. I on zmínil důležitost dobrých vztahů uvnitř koalice.
Spolupráce mezi stranami koalice byla plodná i podle vicepremiéra, místopředsedy TOP 09 a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, a to už v době, kdy vláda nastupovala a čelila covidové epidemii.
Související
Hejtman Kuba šije do vlády kvůli rozpočtu. Dělají to, za co sami kritizovali opozici, uvedl
Evropská komise představila největší dopravní plán v dějinách. Do roku 2040 chce propojit hlavní města EU vysokorychlostními tratěmi a zkrátit cestovní časy o více než polovinu. Vlaky mají jezdit rychlostí přes 250 km/h a proměnit to, jak Evropané cestují, podnikají i žijí.
Evropa chce přepsat mapu svého cestování. Evropská komise v listopadu představila ambiciózní plán, který počítá s tím, že do roku 2040 budou všechny hlavní dopravní uzly v EU propojeny vysokorychlostní železnicí s minimální rychlostí 200 km/h. Tam, kde to umožní terén i infrastruktura, mají vlaky jezdit až 250–320 km/h, píše server agentury Bloomberg.
Cílem je nejen urychlit cestování, ale také posílit udržitelnou mobilitu a konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Z pohledu Česka má plán dvojí význam. Zatímco první etapa se zaměřuje hlavně na západní a severní Evropu, Praha, Brno i Ostrava mají šanci stát se strategickými uzly tranzitní dopravy, které propojí nové severojižní a východozápadní koridory.
Dálnice ano, rychlovlaky ne. Formující se vláda se dohaduje nad miliardovými dopravními projekty
Dopravní priority nově vznikající vlády se rýsují. Dálnice a digitalizace mají zelenou, ale vysokorychlostní tratě narážejí na odpor SPD a Motoristů, kteří požadují úspory a jednodušší projekty.
Cílem je přetáhnout cestující z letadel a aut zpět na koleje a zároveň oživit ekonomiku. Pokud se plán podaří naplnit, cestování po kontinentu se zásadně zrychlí. Cesta z Berlína do Kodaně se má zkrátit ze sedmi na čtyři hodiny, z Varšavy do Vídně na polovinu a z Lisabonu do Madridu dokonce z devíti na tři hodiny. „Pokud mají lidé možnost cestovat rychle, pohodlně a bezpečně, zvolí vlak. Musíme jim ale dát tu volbu,“ uvedl eurokomisař pro udržitelnou dopravu Apostolos Tsitsikostas.
Investiční megaprojekt za 345 miliard eur
Podle odhadů komise bude na realizaci potřeba do roku 2040 celkem 345 miliard eur, do roku 2050 dokonce 540 miliard. EU plánuje přispět zhruba deseti procenty, zbytek mají zajistit národní rozpočty a soukromí investoři.
Podle výpočtů by se však investice měla vrátit. Evropská komise očekává, že přímé a nepřímé přínosy, tedy nižší emise, menší přetížení silnic a letišť či růst produktivity, mohou do poloviny století dosáhnout až 750 miliard eur.
Z hlediska byznysu půjde o jednu z největších příležitostí desetiletí. Stavebnictví, inženýring, výrobci vlaků, technologické firmy i finanční instituce se mohou zapojit do dlouhodobých projektů s evropským přesahem.
Radim Jančura: K polskému Baltu jezdit nebudeme, nemá to budoucnost
Luxusní žluté autobusy Radima Jančury letos poprvé vyrazily do devíti destinací v Chorvatsku. Split, Trogir nebo Primošten. Při pohledu na rezervační systém firmy RegioJet je zřejmé, že autobusy jsou vesměs vyprodané. Za šestnáct hodin ne na sedačkách, ale v křeslech, s vodou a kávou zdarma. Dřív vypravoval Jančura do Chorvatska vlaky. Ale přišly výluky na železnici. „Kvůli výlukám jsme museli jezdit hrozně dlouhou trasu. Přestalo se to vyplácet, zrušili jsme to. Autobusy fungovaly vždycky,“ říká Jančura.
Evropská komise zároveň plánuje zjednodušit přeshraniční cestování. V roce 2026 chce představit návrh, který umožní nákup kombinovaných jízdenek napříč dopravci i druhy dopravy. Cílem je odstranit absurdity, kdy stejný vlak mezi Bruselem a Kolínem stojí jinou částku podle toho, přes jakého dopravce si jej cestující koupí.
Podle dopravních expertů má Česko potenciál stát se tranzitním srdcem celé střední Evropy. Jeho geografická poloha mezi Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem z něj dělá přirozený křižovatkový bod, kudy by v budoucnu mohly vést jak severojižní, tak východozápadní vysokorychlostní koridory. Evropská komise označuje právě schopnost propojit různé směry dopravy za klíčovou pro fungování celé sítě. Praha by se tak mohla stát nejen cílovou stanicí, ale i přestupním uzlem mezi západoevropskými a východoevropskými trasami.
Vlaky na Moravě pojedou 320 v hodině. Spojí Přerov s Ostravou
Architekt a urbanista Pavel Hnilička se spolu se s týmem podepsal pod podobu hned několika městských čtvrtí. Mimo jiné je autorem urbanismu Vítězného náměstí v Praze 6. „Zdravé město má hustotu zhruba 100 obyvatel na hektar. Takové město je udržitelné a nemusí ani růst do výšky,“ myslí si architekt.
